Program rozvoje městyse
Drnholec

na období let
2018 - 2026

Městys Drnholec se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží přibližně 14 km západním směrem od města Mikulov na začátku Novomlýnských nádrží. Zástavba se rozkládá na mírné vyvýšenině.

Drnholec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov. Obec má pouze jednu část a je tvořena jedním katastrem (hranice katastru je na níže uvedeném obrázku vyznačena červenou čárou).

Celková rozloha obce činí 3518 hektarů. Obec patří svou rozlohou mezi výrazně větší obce. Průměrné území obce v České republice zaujímá 1261 ha, v Jihomoravském kraji potom 1070 ha.

Drnholec je velmi stará osada a lidé se zde usazovali již od neolitu. Obec je zmiňována poprvé v roce 1046 –  nedlouho po tomto roce daroval kníže Břetislav I. Drnovice (tak je nazýván Drnholec v nejstarších listinách) staroboleslavské kapitule. Obec je připomínána v roce 1240 v souvislosti s Vilémem z Drnholce. Ve 13. století byl postupně osídlen německými kolonisty a Drnholec získával charakter městečka spravovaného měšťany. Městys byl vyhlášený organizací trhů a spoluprácí na rozvoji vzniku řemeslné výroby. Drnholec měl také právo soudní včetně práva hrdelního. V roce 1601 udělili Drnholci bratři z Tieffenbachu právo správy sirotčího majetku. V 18. století přechází zdejší panství pod nadační správu a je zřízen nadační velkostatek.

Významnými změnami v obci si Drnholec prošel ve 20. století především k závěru druhé světové války, kdy se zcela změnil charakter malebného městečka. V důsledku boju o Drnholec bylo ze 749 domů zničeno 145 a dalších 250 těžce poškozeno. Na konci 70. let bylo okolí městyse ovlivněno výstavbou vodního díla Nové Mlýny.

Celkový počet obyvatel městyse Drnholec k 31. 12. 2018 činil 1 808. Aktuálně v roce 2021 žije v Drnholci 1820 občanů. Počet obyvatel od roku 2009 pozitivně mírně stoupá. V dlouhodobém horizontu však není současný nárůst nějak výrazný.

Vývoj počtu obyvatel obce Drnholec v letech 2009 - 2018

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Drnholec od roku 1910

Zdroj: ČSÚ

Ke konci roku 2018 bylo 16,9 % obyvatel obce ve věku do 15 let, 66,3 % ve věku 15 – 64 let a 16,8 % obyvatel obce bylo starších 65 let. Při srovnání počtu seniorů a počtu dětí do 15 let (tzv. index stáří v hodnotě 99) mírně převažují děti, což je při současném demografickém vývoji pozitivní. Ve srovnání s ČR je výrazně nižší. 

Věková struktura obyvatel obce Drnholec v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Věkové poměry v obci Drnholec

Zdroj: ČSÚ

Ekonomická situace

Ke konci roku 2016 bylo v obci registrováno 363 aktivních ekonomických subjektů, z nich 53 podnikalo v zemědělství, 46 ve zpracovatelkém průmyslu, 89 ve stavebnictví, 61 v obchodě a službách, 22 v ubytování, stravování a pohostinství. 

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Drnholec v roce 2013

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky níže je patrné, že v obci je výrazný podíl obyvatel zaměstnáných v zemědělství a lesnictví. Naopak je zde nižší míra služeb oproti průměru vyšších správních celků.

Struktura zaměstnanosti v obci Drnholec podle odvětví v roce 2011 (%)

Zdroj: ČSÚ

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Drnholec v roce 2013

Zdroj: ČSÚ

Trh práce

Počet ekonomicky aktivních osob v Drnholci ke konci roku 2016 byl 834. Podíl nezaměstnaných osob činil v Drnholci v listopadu 2017 4,1 %, bylo zde 79 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let. Z toho 1/3 tvoří ženy. Nezaměstnanost v obci je mírně vyšší v porovnání s hodnotami na úrovni ČR (2,8 %). 

Vývoj počtu nezaměstnaných osob

Zdroj: ČSÚ

Vyjíždění do zaměstnání

Do zaměstnání mimo Drnholec vyjíždí podle sčítání lidu v roce 2011 celkem 444 občanů. Mimo území republiky 22 občanů, do jiných krajů 19 osob. Do Mikulova dojíždí 132 občanů, do Brna 106, do Novosedel 40, do Pohořelic 23, do Hrušovan nad Jevišovkou 16, do Břeclavi 13, do Valtic 11.

Technická infrastruktura

V obci je vybudován veřejný vodovod. Jeho majitelem je VAK Břeclav, a. s., jehož akcionářem je i obec. Obec je kompletně plynofikována. V obci je vybudována jednotná dešťová i splašková kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod (kapacita 2020 ekvivalentních obyvatel). Je třeba řešit lokální problémy s kanalizací v oblastech ul. Hrušovanská a pod zámkem. Obecní rozhlas byl v nedávné době modernizován na bezdrátovou technologii.

Do obce není přiveden optický kabel s možným připojením obyvatel obce na internet a kabelovou televizi.

Součástí systému pravidelného svozu odpadů od domu je komunální odpad, plasty, papír a bioodpad. V obci je rozmístěno 11 sběrných míst na sklo, plast, papír a jedno na textil. K dispozici je sběrný dvůr, kde lze umístit všechny kategorie odpadu včetně omezeného množství stavební suti, nebezpečného odpadu apod. Obec je zapojena do inteligentního systému nakládání s odpady.

Dopravní infrastruktura

Pro silniční dopravu je klíčová silnice č. II/424 Hrušovany – Mikulov, procházející v podstatě středem území obce. Na tuto komunikaci se napojují silnice třetí třídy 4154 (Litobratřice) a silnice čtvrté třídy 39613 (Brno) a několik místních komunikací.

Aktuálně obec trápí havarijní stav silnice na Brno na ulici Brněnská v úseku od začátku obce po křižovatku s Husovou, která je v majetku SÚS Jihomoravského kraje.

Místní komunikace a chodníky se postupně opravují. Některé jsou již za svojí životností a je třeba jejich postupná oprava. Prioritní je oprava komunikací včetně chodníků na ul. Husova, Tyršova, Dyjská.

Je potřeba dobudovat některé komunikace a chodníky. Jedná se především o komunikace na ul. Husova, v Akátí a chodníky na ul. Brněnská, Dělnická, Wolkerova, Janečkova.

Obcí prochází Moravská vinná cyklosteska, která mimo obec vede luhem k soutoku do obce Jevišovka. Obec leží mimo hlavní cyklistické trasy. Výrazně by pomohlo vybudování cyklistické trasy na levé hrázi podel řeky Dyje a napojení na cyklotrasu vedoucí z Pasohlávek. Jedná se o biologicky velmi zajímavou oblast s výskytem velkého množství vodního ptactva a příjemnou lužní krajinou.

Zdroj: Mapy.cz

Dopravní obslužnost

Drnholec leží v zóně 555 integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a je napojena přímo na dvě autobusové linky 174 (Mikulov – Hrušovany nad Jevišovkou) a 530 (Vranovice – Drnholec). Linky by mohly být lépe časově nastaveny s ohledem na dojíždění za prací z obce. Obci chybí přímé spojení do Pohořelic, kde je významné množství pracovních míst a výskyt služeb.

V obci se nachází dvě zastávky autobusové dopravy. U hlavní zastávky je vybudován přístřešek. V obci není zastávka železniční dopravy. Nejbližší je v obci Novosedly, případně Jevišovce (Břeclav – Znojmo).

Bydlení

Podle sčítání lidu, domů a bytů bylo v Drnholci v roce 2011 celkem 561 domů, z toho 460 rodinných a 27 bytových domů. 74 domů bylo neobydlených (13,2 %, podprůměrný podíl v porovnání s Jihomoravským krajem i ČR). Některé z nich jsou využívány k rekreaci.  V posledních 6 letech (2009–2015) bylo v Drnholci dokončeno 36 bytů (jedná se především o byty v rodinných domech).

Obec vlastní 14 bytů. V územním plánu jsou vymezeny pozemky pro výstavbu domů v oblasti Pod sýpkou, je však nutné vybudovat infrastrukturu. Aktuálně se zpracovává projektová dokumentace. Obec v současné době nedisponuje zasíťovanými volnými pozemky pro výstavbu. Je velké množství zájemců o výstavbu v obci. 

Občané pozitivně hodnotí klidný život v obci, blízkost přírody a aktivní kulturní život.

Veřejné služby

Městys je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola a mateřská škola Drnholec. Součástí školy jsou základní škola, školní družina, školní klub, školní jídelna při ZŠ, výdejna v MŠ Drnholec, mateřská škola v Drnholci.

Mateřská škola Drnholec má kapacitu 74 dětí ve třech třídách. Kapacita je plně obsazena. Dvě třídy jsou umístěny v budově na Hrušovanské ulici, třetí třída je v přízemí budovy základní školy na Svatoplukově ulici. MŠ navštěvují děti z Drnholce ve věku 2,5 – 7 let. Budova MŠ na Hrušovanské ulici je zateplena, má novou střechu i okna, financováno z dotačních titulů.  V roce 2021 bude dokončena projektová dokumentace k vnitřní rekonstrukci budovy, která má nevyhovující elektroinstalaci, podlahy a vnitřní uspořádání prostor, které zčásti nevyhovují současným hygienickým požadavkům na provoz MŠ. Areál MŠ zahrnuje také zahradu s hracími prvky a pískovištěm a veřejné dětské hřiště, které bylo vybudováno z prostředků městyse v roce 2017 a v dopoledních hodinách je využíváno dětmi z MŠ. Třetí třída MŠ, odloučené pracoviště, je umístěna v přízemí staré budovy ZŠ. Úpravu těchto prostor opět hradil zřizovatel. Děti, převážně předškoláci, mohou spolu s dětmi ze školní družiny využívat Oranžové hřiště, které bylo vybudováno z dotačních peněz Nadace ČEZ a uvedeno do provozu v roce 2017. Mimo areál školek je ještě jedno hřiště na ulici Brněnská.

Základní škola má kapacitu 500 žáků, v současné době ji navštěvuje 255 dětí z Drnholce, Jevišovky, Nového Přerova a Novosedel v 1. - 9. ročníku.  Původní budova školy byla přístavbou rozšířena v roce 1982 o pavilon školních družin, odborných učeben, kmenových tříd pro 2. stupeň, později byla přistavěna i tělocvična. V roce 2009 - 2011 byla celá budova z dotací zateplena a byla vyměněna okna. Došlo také k výměně topení. Kotelna na tuhá paliva byla odstavena, budova je vytápěna zemním plynem. Postupně se modernizuje vybavení tříd (nábytek, projektory, wi-fi), školní jídelny, školních družin, které bylo financováno jak z dotací, tak z prostředků zřizovatele. V nadcházejícím období je nutná rekonstrukce odborných učeben: fyziky a chemie, přírodopisu, počítačové učebny (zcela nevyhovující počítačové vybavení).  Většina budovy potřebuje opravu podlah a postupnou výměnu radiátorů. V horizontu 5 – 10 let musíme počítat s opravou střech (stará budova, rovná střecha) a rekonstrukcí tělocvičen (podlahy, nářadí). Aktuálně probíhá rekonstrukce sportovního hřiště v areálu školy.

Působí zde jednou týdně praktický lékař. Za lékařem pro děti a mládež se dojíždí zejména do Novosedel a Pohořelic. V obci je stomatologická ordinace.

V Drnholci se nenachází žádné klasické zařízení sociální péče. Městys se přímo nepodílí na zajištění sociálních služeb v obci. Finančně přispívá na činnost G-centra Mikulov, které zajišťuje domov pro seniory, terénní a pečovatelskou službu a odlehčovací péči. Dálkově zde působí také pečovatelská služba Oblastní charita Brno.

Život v obci

Kulturní akce se pořádají v obecním kulturním domě (sále a kinosále), který byl v nedávné době nově postaven na ul. Lidická. V obci se pravidelně konají hody. Hlavní program probíhá vždy v areálu TJ Dynama Drnholec.

Pro sportovní akce je využívána školní tělocvična. V areálu školy je i venkovní sportoviště, které je aktuálně rekonstruováno.

V obci působí následující spolky:

• TJ Dynamo Drnholec (má zázemí na hřišti),
• Dětský folklorní spolek Jarabáček,
• Aktivní důchod v Drnholci z.s,
• Drnholecká chasa z.s.
• Myslivecký spolek Drnholec (zázemí má na vlastních prostorech). Spolek nemá vlastní honitbu.
• Sbor dobrovolných hasičů Drnholec,
• LMK Drnholec,
• Spolek rodičů a přátel školy Drnholec,
• Sbor pro občanské záležitosti (působí pod záštitou OÚ Drnholec (nejedná se o spolek), náplní práce je vítání občánků, příprava vánoční besídky pro seniory ve spolupráci s MŠ a ZŠ).

Obec zřizuje místní knihovnu.

Drnholec má vlastní hřbitov. Hřbitov měl původně v opěrné zdi malby, které jsou v současné době v havarijním stavu a vyžadují renovaci. Nedávno bylo v zadní části vybudováno kolumbárium. Počet míst je aktuálně dostačující.

Kulturní památky

Nejvyšší dominantou obce je památkově chráněný kostel. Byl vybudován v letech 1750 – 1757 podle návrhu Františka Antonína Grimma (1710 – 1784). Základní kámen ke stavbě kostela byl položen 12. května 1750. Náklady na stavbu kostela nesl městys společně s obcemi Brod nad Dyjí a Novosedly s přispěním vrchnosti. V roce 1757 byly přeneseny zvony ze staré věže v sousedství. Na kůru jsou varhany o 22 rejstřících z 2. poloviny 18. století od varhanáře J. Silberbauera. Patří mezi umělecká díla první třídy. Po napoleonských válkách byly značně poškozené varhany opraveny, varhanní skříně byly dozdobeny zlacenými akantovými rozvilinami. V roce 1945 byly varhany poškozeny, část píšťal byla odcizena. Nynější kostel stojí vedle původního gotického kostela. Protože byl příliš malý, rozhodli se drnholečtí pro stavbu kostela většího. Starý kostel byl přestavěn na nynější faru. Kostel byl těžce poškozen na konci druhé světové války. Rekonstrukce byla provedena v letech 1950 – 51. V současné době je kostel průběžně opravován.

Budova bývalé radnice je památkově chráněným renesančním objektem, jejíž stavební vývoj sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. Její poslední novodobá, architektonicky sterilní stavební úprava pochází z poválečného období. Přesto má budova několik cenných prvků. Kromě malebnosti budovy samotné se jedná o soubor cenných renesančně klenutých interiérů, jak ve sklepě, tak i v přízemí a dílem i v patře budovy. Dále vyniká pozoruhodnou plochostropou někdejší radní síní. Na novodobě přefasádovaných průčelích zaujme pozdně renesanční lištový portálek zrušeného vstupu do sklepa a soudobá datovací deska s letopočtem 1591. Při statickém zajišťování objektu v roce 2008 byl v radní síni odkryt zdobený malovaný strop s motivem vinné révy. V roce 2011 byla budova zrekonstruována. V současné době je v budově  obřadní síň. Sklep se  pronájímá na společenské akce a oslavy.

V letech 1714 – 1715 zasáhla Drnholec jen okrajově epidemie moru. Z vděčnosti bylo zahájeno budování morového barokního mariánského sloupu, který byl dokončen v roce 1718. Jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Za jeho nejvýraznější práci se považuje právě morový sloup v Drnholci. Je zhotoven z lasturnatého vápence přivezeného z Rakouska z oblasti Eggenburgu. Drobná architektura se sochami, zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek, ležící uprostřed rozšířené části někdejšího tržiště. Podnož, která je vyzděná z cihel, vykazuje čtyřboký půdorys s rohy zdůrazněnými dvakrát odstupňovanými pilíři, završenými římsou. Na podnoži je čtyřboký sloup dekorovaný reliéfními obláčky s  okřídlenými hlavičkami andělíčků, ukončený bohatou kompozitní hlavicí nesoucí Immaculatu. Rohové pilíře podnože jsou zatíženy figurami svatých: sv. Jan Nepomucký, sv. Šebestián, sv. Florián a sv. Josef. Sloup měl být krátce po druhé světové válce novými obyvateli odstraněn, zabránil tomu tehdejší katolický  kněz František Vašek. V nedávné době byla zrekonstruována chybějící tesaná kuželková balustráda.

Fara byla přestavěna z někdejšího raně gotického kostela koncem 16. století. Budova fary se zajímavými valenými lunetovými klenbami, většinou hřebínkovými, náleží k nejstaršímu architektonickému základu městečka a připomíná jako jediná dosud stojící památka jeho raně gotický horizont. Ve fasádě zůstala v náznaku zachována gotická, barokní a renesanční okna a raně barokní okřídlené hlavičky andělů. Na západním průčelí je zřetelný bývalý hlavní vstup gotického kostela, jenž je lemován symetrickými skarpy – pozůstatky odbourané věže. Nad bývalým vstupem je osazena reliéfní, z kamene tesaná raně barokní kartuše rámující rodový znak Tiefenbachů (čtvrcený štít s prsním štítkem, ve dvou čtvrtinách stojící jednoocasý lev, prsní štítek se svislým trojdělením).

V katastru Drnholce se nachází množství drobných sakrálních staveb a některé z nich vyžadují opravy.

Struktura využití půdy

Zdroj: ČSÚ

Rozloha katastru městyse Drnholec činí 3518 hektarů. 62,1% z této plochy zaujímá orná půda. Tyto hodnoty dokumentují výrazně zemědělský charakter území. Podíl zemědělské půdy v ČR činí 53,7% (orná půda zabírá pouze 38,3% území), v Jihomoravském kraji je pro zemědělské účely využíváno 59,5 % (zorněno je 49,4%). Z hlediska typu využití jsou dominantní vinice, které se rozkládají na 4 % plochy. Lesní porost zabírá rozlohu 15,7% a vodní plochy 5% (176 ha).

V oblasti luhu se nachází evropsky významná lokalita Natura 2000. Lokalita je výjimečná především výskytem kuňky ohnivé (Bombina bombina) s vyšší početností na jižní Moravě a výskytem brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). 

Obec se v okolí intravilánu potýká s výskytem drobných černých skládek. Oblast mezi zámkem a řekou východně od obce je zatížena skládkou komunálního odpadu, která zde byla zřízena v 70. - 80. letech 20. století, kdy docházelo k zasypání původního ramene řeky Dyje.

I přes vybudovanou kanalizaci a čističku odpadních vod jsou nutné opravy kanalizace.

Obec v minulých letech realizovala projekt na rozšíření územních systémů ekologické stability v extravilánu.

Zeleň v obci je třeba soustavně doplňovat především solitérními stromy.

Obecní úřad a kompetence obce

Obecní úřad Drnholec je obecním úřadem s přenesenou působností. Nachází se zde matrika a stavební úřad. Ostatní agendy vyřizuje Městský úřad obce s rozšířenou působností Mikulov.

Ze zastupitelstva je uvolněným zastupitelem pouze starosta. Zastupitelstvo se schází 4x ročně. Rada se schází každých 14 dní. Obec zaměstnává účetní, referentku majetkoprávní, referentku stavebního úřadu, matrikářku, administrativní pracovnici, pracovníka na čistírně odpadních vod, dva pracovníky pro úklid a údržbu zeleně a uklízečku. Obec při úklidu obce a údržbě veřejných ploch zeleně využívá pracovníků z úřadu práce. Prostory obecního úřadu nejsou bezbariérové – do patra je horší přístup pro starší obyvatele a maminky s dětmi. Obec vydává 4 x ročně zpravodaj Drnholecký občasník.

Územní plán obce je z roku 2000 a má 6 změn, poslední je z roku 2015. Nový územní plán se zpracovává a měl by být hotový do konce roku 2022. Obec má realizovány komplexní pozemkové úpravy.

Obec je členem DSO Mikulovsko a DSO Čistší střední Podyjí, dále také Svazu měst a obcí ČR. Území obce je součástí Místní akční skupiny Mikulovsko.

Hospodaření a majetek obce

Obec Drnholec zpravidla hospodaří s přebytkovým rozpočtem. 

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Drnholec v letech 2009 - 2018 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

V roce 2015 dominoval na straně příjmů přijatý transfer dotace na prvky ÚSES. Daňové příjmy se na celkových příjmech nejvíce podílely v roce 2016. Nedaňové příjmy jsou pak nejrůznější poplatky stanovené místní vyhláškou, poplatky za pronájmy majetku obce a úroky. Kapitálové příjmy jsou spíše nárazovou a okrajovou záležitostí, kdy obec nejčastěji prodává menší pozemky občanům nebo podnikatelům na jejich žádost.

Podíl kapitálových (investičních) výdajů kopíruje dotační příjmy. Saldo běžných příjmů, což je rozdíl běžných příjmů (1) a běžných výdajů (2), představuje částku, kterou obec může použít na investiční výdaje, na spolufinancování získaných dotací nebo na splácení svých závazků aniž by si musela brát další půjčku nebo prodávat svůj majetek. Tento ukazatel můžeme nazvat i tzv. dluhovou kapacitou.

(1) Běžné příjmy jsou příjmy, které se víceméně každoročně opakují. Jedná se o součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a nárokových transferů. Do běžných příjmů naopak nepatří nenárokové transfery nebo kapitálové příjmy z prodeje majetku.

(2) Běžné výdaje jsou výdaje, které se každoročně opakují. Souvisí s běžným hospodařením obce. Do běžných výdajů nepatří např. výdaje na pořízení majetku (kapitálové výdaje).

Městys Drnholec vlastní vedle budovy obecního úřadu ještě budovy mateřské školy, základní školy, staré radnice, nového kulturního domu a bývalého kulturního domu. Obec vlastní budovy pro bydlení a drobné služby, dvě na náměstí Svobody, další na ul. Husova, na ul. Brněnská.

Obec vlastní ještě dvě sportoviště, veřejné kanalizační stoky, budovu a areál ČOV. Dále je v majetku obce řada dílčích pozemků, jejichž rozložení je znázorněno na následujícím obrázku.