Instituce / autor: | ESPON EGTC, České vydání: Ústav územního rozvoje |
Datum zveřejnění: | 15.3.2021 |
Registrační číslo: | 100 |
Klíčová slova: | město, zelená a modrá infrastruktura |
Zelená infrastruktura sestává z propojených zelených a modrých ploch, které vznikají na základě strategického plánování zaměřeného na problematiku ochrany krajiny, ekologických a sociálních důsledků šíření měst a zrychlené fragmentace krajiny. Zelená infrastruktura může být nástrojem uspořádání urbánních oblastí do tvaru, který zabezpečí ochranu a podporu integritě ekologických a kulturních funkcí a jejich udržitelnost. Hlavní odpovědnost za implementaci zelené infrastruktury mají nejčastěji orgány místní správy, neboť plánování městské infrastruktury jsou jejich agendou stejně jako související investice. Uplatňují vliv na povahu obnovy infrastruktury a jejího šíření a umějí prosazovat zelenější a udržitelnější podobu center měst.
Smyslem této publikace je pomoci orgánům na celoevropské, státní, regionální a městské úrovni utvářet, udržovat a zkvalitňovat zelenou infrastrukturu v městských oblastech.
Zelená infrastruktura se v posledních desetiletích dostala do popředí pozornosti územního plánování a souvisejících politik i výzkumu. Je široce pojímána jako síť fyzických charakteristik, která přináší ekologický, ekonomický a sociální prospěch skrze řešení na přírodní bázi a posiluje blahobyt a kvalitu života. V městských oblastech může být tvořena zelenými a modrými plochami, jako jsou parky, aleje, řeky a zelené střechy. Tyto přírodní a polopřírodní zóny se strategicky plánují a řídí tak, aby poskytovaly různorodé ekosystémové služby. Ve městech a urbánních oblastech mohou mezi potenciální přínosy zelené infrastruktury patřit vlivy, jako je redukce účinků tepelných ostrovů a povodňového nebezpečí, absorpce CO2 v místech potenciálně vysokých emisí, tvorba možností pro udržitelnou dopravu a zkvalitnění mentální stránky života.
Rostoucí počet měst se potýká s problémy neudržitelné urbanizace a související problematikou lidského zdraví, s degradací a ztrátou přírodního kapitálu a ekosystémových služeb jím poskytovaných, klimatickou změnou a alarmujícím nárůstem nebezpečí přírodních katastrof. Jelikož v současné době žije ve městech více než 70 % evropské populace a tento podíl bude zřejmě stále narůstat, může tvorba, konzervace a řízení městských oblastí zelené infrastruktury hrát rozhodující roli při řešení těchto rozvojových problémů.
Místní úřady mají zpravidla hlavní odpovědnost za implementaci zelené infrastruktury v Evropě, neboť náplní jejich práce je plánování městské infrastruktury a souvisejících investic. V mnoha případech rozhodují lokální orgány státní správy o výběru projektů infrastruktury na úrovni měst. Uplatňují tedy vliv na povahu její obnovy a expanze a dokáží prosadit zelenější a udržitelnější městská centra. Takto vznikají zainteresovaným subjektům významné příležitosti k maximálnímu využití rozvojového potenciálu měst ve prospěch ekologické kvality, a to formou implementace zelených řešení.