Techniky efektivního řízení měst a obcí: část Analýza rizik (metodika)
Instituce / autor: |
doc. Ing. Milan Jan Půček, MBA, PhD. ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR |
Datum zveřejnění: |
19.4.2021 |
Registrační číslo: |
106 |
Klíčová slova: |
řízení, analýza rizik |
Souhrn problematiky
Analýza rizik patří mezi nejužitečnější analýzy pro řízení obcí, měst, krajů a jejich organizací. Rizika jsou v činnostech obcí a krajů stále přítomná. Každé rozhodnutí, každá činnost nebo aktivita, která je prováděna volenými zástupci, zaměstnanci obcí nebo krajů, zaměstnanci zřízených či založených organizací nebo případně též zaměstnanci dodavatelů, nese vždy své riziko. Přičemž jako riziko chápeme nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů nebo plnění úkolů (přičemž k cílům samospráv řadíme také hospodárné, efektivní a účelné nakládání s prostředky). Abychom riziku předešli, musíme před každým rozhodnutím, které provedeme, vyhodnotit rizika, která jsou s tímto rozhodnutím spojena. Každý starosta, hejtman, radní či jiný zastupitel, každý vedoucí zaměstnanec nese za každé rozhodnutí plnou odpovědnost, a to včetně odpovědnosti za důsledky zrozhodnutí plynoucí.
Analýza rizik slouží:
- k předcházení problémů, které mohou mít negativní dopad na plnění cílů či úkolů města nebo mohou vyústit v negativní dopad do rozpočtu,
- analýza tak má preventivní charakter – chceme se vyhnout budoucí události, která má negativní dopad,
- k vymezení (identifikaci, rozpoznání) rizik; identifikovaná rizika je vhodné pak rozčlenit do skupin - například (1) finanční, (2) organizační a personální, (3) právní, (4) technická, (5) věcná,
- k vyhodnocení rizik – určení jejich významnosti a rozčlenění na malá, střední a velká rizika, právě podle zjištěného významu rizika; nejběžnější hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení dvou kritérií, a to (1) četnosti výskytu hodnoceného rizika a (2) dopadu hodnoceného rizika do rozpočtu či dopadu na plnění cílů,
- jako podklad pro návrh opatření.
Analýza rizik se používá při řízení rizik:
- konkrétní instituce – například pro obec jako celek, pro obecní úřad, pro školu zřízenou obcí a podobně,
- při každé činnosti, kde hrozí plýtvání, korupce či podvod (tedy při nakládání s prostředky) nebo kde hrozí jiné druhy rizik – tedy chceme předcházet problémům,
- jako podklad pro konkrétní rozhodnutí,
- v rámci strategického řízení (je vhodné mít ji jako součást analýz strategického plánu),
- při přípravě projektů (jak stavebních, tak dotačních či jiných, které obec či kraj připravuje či realizuje),
- při přípravě veřejných zakázek, přípravě investic a podobně.
Přílohy