|
|
Participativní plánování je již řadu let vnímáno v českém kontextu jako přínosné a v jistém smyslu populární. Zapojení obyvatel do plánování a tvorby jejich životního prostoru je zásadně důležité, přičemž jejich účast na veřejném životě na všech úrovních – celostátní, regionální a místní – je součástí ústředních hodnot demokracie. Města a regiony jsou přirozeným prostředím pro participativní plánování. Všechny potenciálně zainteresované osoby musí mít příležitost k vyjádření a diskuzi o svých potřebách a zájmech, musí být plně a aktivně zapojeny do celého plánovacího procesu různými způsoby a směry, včetně nových moderních technologií. Smyslem je zkvalitnit aktivní dialog a společně porozumět výzvám a rozvíjet společný zájem na utvoření sdílené vize a možnosti společné koncepce urbanistických řešení.
V posledních letech je při přípravě některých plánovacích a strategických dokumentů vyžadováno doložení jejich projednání nebo konzultace s veřejností. Některé obce a města využívají různé participativní techniky podle míry zkušenosti příslušných pracovníků městských a obecních úřadů nebo podle uvážení externích firem, které jsou pověřeny zpracováním těchto dokumentů. V některých případech jsou k využití participativních technik zavazováni projektanti, kteří musí při přípravě projektů doložit spolupráci s veřejností. Můžeme se tak ve veřejném prostoru čím dál více setkávat s různými dotazníky, pocitovými mapami, diskusními setkáními s obyvateli, informačními stánky a weby s možností vyjádřit se k různým místním problémům a jejich projektovým řešením. Mnohem méně často lze najít podrobné výsledky těchto aktivit s jejich vyhodnocením a zřetelným sdělením, jak byly zapracovány do řešení. Dlouhodobá spolupráce s obyvateli ještě ve fázi předprojektové přípravy je ještě mnohem vzácnější.
Metodika je určena teoretikům i praktikům komunitně založeného participativního plánování v městském prostoru a umožňuje odpovědné zapojování různých skupin aktérů do tohoto procesu.
Předkládaná metodika je členěna na obecnou část ukotvující metodiku v participativním paradigmatu a samotném procesu participace. Dále následuje popis, třídění a reflexe jednotlivých technik participace využitých v rámci výzkumu realizovaného v rámci zmíněného projektu.