Program rozvoje obce
Doubice

na období let
2021 - 2027

Umístění obce v rámci ČR, kraje, ORP

Doubice je obec v Ústeckém kraji, okrese Děčín, ve Šluknovské výběžku, na okraji rozhraní Lužických hor a Národního parku České Švýcarsko. Velká část obce se sama nachází na území Národního parku České Švýcarsko. 

Doubice jsou součástí ORP Rumburk.

Katastr a části obce, velikost území obce:

Doubice se dělí místně na tři části - Stará Doubice, Nové Doubice a Zadní Doubice. 

katastrální výměra: Celková plocha území obce 1 928,28 ha 
Počet obyvatel 112,00 počet 
nadmořská výška: 390 - 544 m n. m.
části obce: 3
katastrální území: 1 (Doubice)

Vzdálenosti do spádových sídel (obec s pověřeným úřadem, ORP, kraj)

Doubice – Rumburk (ORP): 11,5 km; Doubice – Děčín (okres): 30,2 km; Doubice – Ústí nad Labem (kraj): 54 km;

Zdroj: mapy.cz 

Krajina v okolí obce

Obec Doubice je označována jako vstuptní brána do Národního parku České Švýcarsko. Kotlina, v níž obec leží obklopují vrchy, znichž je překlásný pohled do okolí. Z vyhlídek na Širokém vrchu nebo na vrchu Spravedlnost lze obdivovat nádherné panoramata Lužických hor i vzdálenější místa, nebo třeba půvabně rozloženou obec a její okolí, či nekonečné moře lesů obklopující Doubice. Do divokých roklí Labských pískovců je to co by kamenem dohodil a kdo se dostane až do Zachních Doubic, můž ve svém putováí pokračovat do německé části Česko-saského Švácarska.

Zdroj: Vlastivěda Šluknovského výběžku

Z pohledu umístění se obec Doubice nachází převážně na území Růžovské vrchoviny a jen malou částí zasahuje do Plešiveckého hřbetu. Toto území je zahrnuto do NP České Švýcarsko a CHKO Lužické hory. 

Zdroj: www.geoportal.cz                                       Zdroj: www.aopkcr.cz

Historické události v obci

Vznik Doubice je pro historiky bohužel stále spojen s mnoha otázkami a nejasnostmi. Jisté je, že počátky zdejšího vrcholně středověkého osídlení jsou spojeny se sklářskou výrobou, typickou pro oblast Lužických hor. Existence Doubice jako vesnice je doložena písemně až kolem poloviny 15. století (dosud nejstarší známá písemná zpráva pochází z roku 1457). V polovině 16. století tvořilo základ vsi, která se rozkládala podél Doubického potoka devět (deset) usedlostí s rychtou, ke kterým náležel pruh pole, dále několik domkářských stavení, pila a především vrchnostenský hospodářský dvůr (Meierhof), jehož pozemky zabíraly většinu plochy dnešní Doubice. Tento stav se udržel v podstatě v neměnné podobě až do počátku 18. století. V roce 1704 se českokamenická vrchnost rozhodla pro nerentabilitu definitivně ukončit hospodaření na svém poplužním dvoře v Doubici a začala dominikální dvorské pozemky prodávat poddaným na stavbu nových domků. Tak se začíná postupně rodit část obce, která bude na konci 18. století nazvána Novou Doubicí, aby se odlišila od staré původní vsi, tj. Staré Doubice.

Mezi nejvýznamnější obchodníky patřil např. rychtář Nové Doubice Josef Lumpe (+ 1848), jehož náhrobní deska je osazena do zdi doubického kostela. Textilní výroba přinesla celému kraji značný rozkvět, který v Doubici vyvrcholil kolem poloviny 19. století, kdy zde žilo více jako 1300 stálých obyvatel. Dokladem tohoto rozkvětu je mimo jiné také výstavba doubického kostela Nanebevzetí panny Marie (1811 – 1814), kterou z větší části financovali obyvatelé obce.

První doložený majitel Radslav Vchynský z Vchynic a Tetova, pocházel z celkem nevýznamného rytířského rodu z Lovosicka. Již na počátku století zakoupil řadu panství v kraji, vlastnil v roce 1602 Vlčí Horu, Sněžnou, Dlouhý Důl a v roce 1607 panství Rumburk. Byl císařským radou, hejtmanem litoměřického kraje a zastával řadu dalších významných funkcí. Dalším významným majitelem se stal Vilém Vchynský, který začal užívat své jméno ve zkrácené podobě „Kinský“, jak je známe podnes. Dalším vlastníkem byl katolík Václav Norbert Oktavián Kinský (1642 – 1719), který se stal jedním z nejbohatších velmožů své doby. Podporoval rozvoj místního kraje, založil nové vesnice, pomohl rozšíření řemesel. Z jeho dvou manželství vzešlo 18 potomků a všichni pozdější vlastníci panství pocházejí z tohoto rodu. V roce 1848 bylo panství zrušeno jako veřejnoprávní subjekt a většina půdy byla postoupena bývalým poddaným. Kinským zůstala značná část lesní půdy, pily, obytné a výrobní objekty a podobně. Máme na ně dodnes vzpomínku v podobě názvů vrcholů v Jetřichovických stěnách (Rudolfův kámen, Vilemínina stěna, Mariina skála) a zasloužili se o založení mnoha turistických stezek, přístřešků na vrcholcích kopců apod. Rod Kinských vlastnil rozsáhlé pozemky v tomto kraji do roku 1945.

Demografická situace Počet obyvatel, vývoj

Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. 2018

Celkový počet obyvatel ke dni 31.12.2018 byl 112 osob. Doubice jsou tak nejmenší obcí v ORP Rumburk. Počet mužů a žen je shodně 56. Struktura obyvatel je dělena na děti 0-14 let, dospělí 15-64 let a senioři 65 a více let, v podílu 11,61% x 58,04% x 30,36% na celkovém počtu obyvatel. Průměrný věk obyvatelstva je 47 let, což je nejvyšší průměrný věk v ORP Rumburk. 

Z níže uvedeného grafu je patrné zvyšování podílu osob nad 65 let na celkovém počtu obyvatel. V roce 2014 činil tento podíl 20,6 % obyvatelstva. V roce 2018 už tento podíl činil 30,4 %. 

                                          Zdroj dat: czso.cz

Z historického pohledu obec Doubice měla nejvíce obyvatel dle sčítání v roce 1869 a to 1293 obyvatel. Ještě před druhou světovou válkou to bylo 846 obyvatel. Druhá světová válka a následný odsun obyvatel německého původu snížil počet obyvatel na číslo 282 lidí. Tento stav se postupně ještě snižoval, až na 53 obyvatel v roce 1991. Od roku 2009 počet obyvatel osciluje kolem 100 obyvatel. 

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Doubice od roku 1910

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel obce Doubice v letech 2009 - 2018

Zdroj: ČSÚ

Dalším zajímavým údajem je počet domů a jejich vývoj. Mezi lety 1880 a 1950 bylo v obci od 189 do 193 domů. Ještě v roce 1950 bylo v Doubici 187 domů ačkoliv měla obec pouze 282 obyvatel. V následujících 11 letech došlo ke snížení počtu domů o 65,78 % na 64 domů. V dalších devíti letech došlo opět ke snížení počtu domů cca na polovinu. V roce 2001 tak bylo v obci 27 domů, což je 14,44 % domů oproti roku 1950. Celkový počet domů v roce 2011 byl 34 (jedná se o trvalé bydlení). Celkově má však obec 225 domů s číslem popisným. 

Přirozený přírůstek / úbytek, migrační saldo

V rámci vývoje počtu osob v obci je zde patrný mírný přírůstek obyvatel. Tento jev je kolísavého rázu a od
roku 2014 došlo k přirozenému přírůstku obyvatelstva o 3 osoby. V rámci obce také stále dochází k neustálému
nárustu počtu osob nad 65 let o 12 osob, což vede k zvyšování podílu těchto osob na celkovém počtu
obyvatel. Průměrně došlo k nárůstu počtu osob starších 65 k počtu obyvatel o 9,8%. Trend podílu dětí do 14 let je za sledované období skoro konstantní.

Z jiného pohledu migračního přírůstku je patrné navyšování přistěhovalých osob oproti vystěhovalím, kromě roku 2015, kdy bylo vystěhovalích o 3 osoby více než přistěhovalí. Z pohledu migrace, zvyšování podílu osob nad 65 let a věkovém průměru je zřejmé vracení se starších osob do obce. 

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Uvedený graf se vztahuje k datu ukončení posledního sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 26.3.2011. Z grafu vyplývá, že k uvedenému datu převažovali v obci obyvatelé se středním vzděláním s maturitou 47,5 % z celkového počtu obyvatel starších 15-ti let. Další nejpočetnější skupinou pak byli obyvatelé se středním vzděláním bez maturity - celkem 22,2% z celkového počtu obyvatel starších 15-ti let.

Vzdělanostní struktura obyvatel obce Doubice v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

Dalšími zásadními údaji ze sčítání obyvatel 2011 jsou data národnostních menšin. Z tabulky vyplývá, že kromě jedné polské národnosti se všichni obyvatelé (ti kteří uvedli národnost) hlásí k české národnosti.  Tabulka však nemá jednoznačně vykazující hodnotu, protože celkem 38 celkového počtu 122 národnost neuvedlo.

Sociálně vyloučené lokality

Následující mapa České republiky detailně ukazuje výskyt sociálně vyloučených lokalit v rámci území obcí s rozšířenou působností (ORP) dle počtu obyvatel sociálně vyloučených lokalit na příslušném území ORP. Obec Doubice spadá do ORP Rumburk. Z uvedené mapy je patrné, že ORP Rumburk patří mezi území s výskytem identifikovaných sociálně vyloučených lokalit. Sama obec však vyloučenou lokalitou nedisponuje. 

Spolková, osvětová a informační činnost

V obci je evidováno 6 různých spolků, převážná část je aktivně činná a vytvářejí svou činností kulturní a sportovní prostředí v obci. Spolková činnost je základem komunitního života v obce a tvoří převážnou část společenského života obyvatel. 

Akce pořádané v obci

Doubice jako spolupořadatel je účastníkem několika pravidelných akcí. Mezi největší patří mezinárodní cyklistický závod Tour de feminim. Další akce pořádaných obcí jsou: Dětský den, velikonoce, drakiáda, mikulášká zábava pro děti. Obec se také zapojuje do aktivit spolků, které podporuje nejen finančně, ale i v organizaci. Mezi nejvýznamnějsí akce lze zařadit Pouť smíření, sportovní akce s koloběžkami. 

Podnikatelské subjekty podle právní formy

V obci bylo k 31.12.2018 evidováno 44 ekonomických subjektů, pouze 22 je však k tomuto datu aktivní. V rámci rozdělení dle právní formy převažují významně Fyzické osoby podnikající – 15 subjektů a 5 s právní formou Právnické osoby. 2 zemědělství podnikatelé. V porovnání mezi aktivním podnikáním a neaktivním vykazují právnické osoby 58,33 % vyšší nečinnost oproti fyzickým osobám, kde je tento poměr 46,87 %.

Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti

Ze statistických údajů o podnicích dle převažující činnosti lze za klíčové odvětví považovat dvě oblasti:
Na pomyslném prvním se 7 subjekty je oblast Velkoobchodu a maloobchodu; oprava a údržba motorových vozidel. Druhá činnost je Ubytování se 6 subjekty a třetí Zemědělství se třemi subjekty. 

V ekonomické struktuře jsou pouze podniky do 10 zaměstnanců s 36,36 %. Struktura podle velikosti není z pohledu vypovídající hodnoty relevantní. 63,64 % podnikatelských subjektů neuvádí počet zaměstnanců. Na níže uvedeném grafu je přehledněji znázorněno převažující odvětví ve struktuře podnikatelských subjektů. Zde převládají služby s 63,64 %, dále průmysl a poslední pak zemědělství. 

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Doubice v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Doubice v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Jak již bylo řečeno, umístění obce nevytváří podmínky pro masivní výrobní činnosti. Jeji charakter je spíše zaměřen na zážitkové prožívání pobytu a s tím spojené převažující služby. 

Dalším ukazatelem aktivit v obci je rozdělení struktury zaměstnanosti dle odvětví. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že v Doubici v roce 2011 výrazně převažuje zaměstnanost ve službách 70,37 % nad ostatními činnostmi. V porovnání se souhrnnými údaji podíl služeb ukazuje i oproti republikovým hodnotám výrazně vyšší hodnoty. Naopak v oblasti průmyslu a stavebnictví je podíl sturktury zase výrazně nižší.  

Struktura zaměstnanosti v obci Doubice podle odvětví v roce 2011 (%)

Zdroj: ČSÚ

Trh práce

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2019 dosahovala 3,08 %. Z tabulky a grafu je zřejmá velmi nesouvislá tendence míry nezaměstnanosti od roku 2014, kdy bylo v Doubici evidováno od dvou do 6 nezaměstnaných. 

Zdroj: ČSÚ

Z dlouhodobějšího hlediska od roku 2007 dochází k neustálému výkyvu nezaměstnanosti v obci. Do toho je však nutné zahrnout i neustále kolísavá data počtu obyvatel a případně jiné faktory, které toto ovlivňují.

Vývoj počtu nezaměstnaných osob do roku 2018

Zdroj: ČSÚ

Dalším důležitým údajem je informace o počtu osob vyjíždějících za prací. Z toho údaje lze dovodit, zda občané obce ve větším případě cestují za prací do jiných obcí. Z tabulky je patrné, že z celkového počtu 28 osob, které vyjíždějí za prací je 21 osob, které pracují v jiné obci okresu. Tento údaj vychází ze Sčítání obyvatel 2011 a tudíž má malou vypovídající schopnost pro rok 2019.

Technická infrastruktura

V Doubici je zřízen pouze vodovod, který provozuje sama obec. Při sčítání obyvatelstva v roce 2011 bylo v Doubici 29 obydlených domů a 5 neobydlených s trvalým pobytem. Bytový dům, zde není postaven.  Vodovod má 89,65 % obydlených domů. Celkově má však obec 225 domů s číslem popisným, které mimo trvalé bydlení využívají osoby k rekreaci. 

Zdroj:ČSÚ

Odvoz a likvidace komunálního odpadu je zajištěn dodavatelským způsobem svozovou firmou Marius
Pedersen a.s.. Obec také vytvořilo systém sběru tříděného odpadu, který zajišťuje firma ProEKO Varnsdorf.

Dopravní infrastruktura - silniční doprava

Obcí prochází základní komunikace č. 2653 z Krásné Lípy přes Doubice směr Chřibská. Na tuto komunikace se napojují dvě další, a to č. 2652 taktéž z Krásné Lípy a 26327 z Rybniště. Jedná se o komunikace III. třídy, které jsou v majetku a ve správě SÚS Ústeckého kraje. Komunikace jsou pod novým asfaltovým povrchem, přesto je nutné v okrajových částech věnovat pozornost opravám těchto komunikací. Na základě těchto poznatků jsou místní komunikace postupně opravovány – tyto opravy jsou však samozřejmě vázány na aktuální možnosti obecního rozpočtu.

Zdroj:https://geoportal.kr-ustecky.cz                             Zdroj:http://scitani2016.rsd.cz 

Dopravní sčítání v roce 2016 upřesnilo zatížení komunikace č. 2652 z pohledu denní průjezdnosti. Tato komunikace vykazuje průměrnou průjezdnost 411 vozidel za den, a ve směru na Krásnou Lípu.

Dále bylo v obci zaznamenáno v letech 2016 až 2019 - 5 dopravních nehod, v roce 2016 a 2019 - 2 dopravní nehody. Při těchto nehodách došlo pouze k jednomu lehkému zranění. 

 Zdroj:http://maps.jdvm.cz

Autobusová doprava - dopravní obslužnost

Dopravní obslužnost zajišťuje a objednává v obci Ústecký kraj (odbor dopravy). Obcí prochází pouze jedna autobusová linka, a to č. 405 z a do Krásné Lípy (Staré Křečany a dále Rumburk). Jezdí jenom v pracovní dny a zajišťuje čtyři spojení denně. V Obci jsou tři autobusové zastávky. 

Železniční doprava obcí neprochází. 

Turistická infrastruktura

V rámci turistické infrastruktury a nabídky zaměřené na přírodní památky je obec (ačkoliv její intravilán leží v CHKO Lužické hory) výchozím bodem k dosažení Národního parku České Švýcarsko. Území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce tvoří z přírodního hlediska unikátní území v evropském měřítku. Přírodní podmínky a zejména geomorfologie území tvoří hlavní atraktivitu obce v turistickém ruchu. Území turistického regionu má s ohledem na tyto přírodní podmínky velmi dobré předpoklady pro rozvoj sportovně-relaxačních forem turismu (zejména pěší turistika s přírodně poznávacím, příp. kulturně poznávacím CR a cykloturistika), které nejsou díky stavu potřebné infrastruktury dostatečně využity. Turistický region je pokrytý relativně hustou sítí pěších turistických tras spravovaných KČT. Současné trasování skrz Doubici se skládá však pouze ze žluté turistické značnky, která prochází přímo Doubicí a cyklotrasou č. 3029. Dále kolem obce prochází zelená značka z Brtníků do Krásné Lípy. Na severozápadní hraně katastru vede souběžně modrá značka s cyklostrasou č. 3031. Celkový střed katastrálního území však není proznačen žádnou značkou. Současná logika vedení pěších tras ovšem neodpovídá nárokům současných turistů (příliš dlouhé mezilehlé úseky bez služeb, vedení po silnicích, málo kratších okružních tras, nepružná reakce vedení tras na změny v síti atraktivit, služeb a dopravní obsluhy).  

Kulturní dědictví

Obec Doubice eviduje ve svém území dvě kulturní památky (Chřibský hrádek a kostel Nanebevzetí Panny Marie).  Obě jsou zdrojem cestovního ruchu. 

Chřibský hrádek je jeden ze zajímavých skalních hrádků, které jsou typickými historickými stavbami Českém Švýcarsku a Lužických hor. Tento malý hrad založili Michalovicové ve druhé polovině 13. století na ochranu Lužické cesty. Nedoložená pověst však praví, že hrádek založil bájným Cherub Berka jako lovecké sídlo. Pravděpodobně to bylo sídlo fojta, který spravoval přidělené území. Ponejvíce se dochovala spodní část tesané místnosti. Další prvky byly převážně dřevěné. Hrádek byl ideální skrýší pro přechování bohaté kořisti a zbraní z válečných výprav do Saska a Lužice. Hrádku se říkalo také Pustý zámek nebo prý také Karlštejn. Chřibský hrádek trpěl zejména za husitských válek, kdy byl násilně poničen ohněm. Pod hrádkem se prý skrývá poklad.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na malém návrší v Doubici. Pozdně barokní sakrální stavba s klasicistními prvky byla postavena v letech 1811 - 1814. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Doubice. Kulturní památkou je od roku 1966. 

Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů ze dne 26. 3. 2011 se v obci nachází celkem 34 domů k trvalému bydlení, z toho 29 obydlených. Celkem 23 domů je rodinného typu. K celkovému počtu domů v ČR je podíl o 4,53% nižší. Celkově má obec 225 domů s číslem popisným.

Domovní a bytový fond v obci Doubice dle SLDB 2011

Obec nedisponuji zdravotnickým zařízením. Veškerá péče je poskytovaná mimo obec v přilehlých městech. Specializovaná či akutní péče byla poskytována do roku 2019 převážně v obci s rozšířenou působností Rumburk či v krajské zdravotní nemocnici v Děčíně.

Vývoj bytové výstavby v obci Doubice v období 2009 - 2018

Zdroj: ČSÚ

V porovnání s celkovou výstavbou bytů v obci za posledních deset let (1,0 bytu/rok), lze konstatovat v posledních dvou letech zvýšený zájem o výstavbu bytů (2,0 bytu za rok). Nejvyšší nárůst bytů v Doubici byl v roce 2017, kdy přibyly 3 byty. Oproti výsledkům v ČR je to však výrazně méně, kde se počet bytů pohybuje průměrně 3 byty ročně. 

Kultura

Obec Doubice nemá samostatné kulturní centrum. Různé aktivity (plesy, koncerty) jsou pořadateli
uskutečňovány v místních zařízeních, které mají potřebný prostor a vybavení.

Sport a volnočasové aktivity
Podmínky pro sportovní vyžití nabízí umístění obce zejména pro turistiku a cykloturistiku. V zimním čase se snaží obec zajistit finanční pomocí údržbu lyžařských stop v závislosti na sněhových podmínkách. v

Významné zdroje znečištění
Významným zdrojem znečištění v zimních měsících jsou domácí topeniště, Tento zdroj je však snižován faktem, že převážná část topí dřevní hmotou, což významně snižuje emise znečištění. Dalším zdrojem znečištění je nakládání s odpadními vodami, kdy v obci není kanalizace a čištění je zajištěno u větších zdrojů (hospody, ubytovací kapacity)místní ČOV a u domácností jímkami.

Obec Doubice nedisponuje vlastní školou ani sociálním zařízením. 

Obec Doubice patří svou hustotou zalidnění mezi obce s nejmenším počtem obyvatel na jeden km2 (5,81 obyv./km2.), oproti výsledkům celého Ústeckého kraje, kde hustota je 151,6 obyvatel/km2. Tento údaj pak koresponduje s kvalitou ovzduší, kde níže uvedené koncentrace a podíl lesů v obci výrazně udávají charakter obce.

V následujících grafech jsou pak uvedeny průměrné roční koncentrace PM2,5, PM10 a NO2 (hodnoty jsou uváděny v μg. M3). Jedná se o jakési základní srovnání koncentrací mezi oblastí Doubice a ČR. Z výsledků je zřejmé, že srovnání s ČR, kde průměr zahrnuje jak menší hodnoty z čistějších oblastí, tak vyšší z oblastí průmyslovějších, jsou hodnoty velmi příznivé.

No2 celá ČR – 18,49                               PM2,5 celá ČR – 20,62                             PM10 celá ČR – 25,10

Pro porovnání je přiložena mapa znečištění ovzduší v celém Ústeckém kraji za období 2007 -2013

Kvalita vody v tocích a vodních plochách

Obcí Doubice a jeho územím v jižní části protéká Doubický potok, který se vlává do Chřibské Kamenice a následně přes Kamenici do Labe.  Na území obce se nacházejí tři menší vodní plochy. Ze středu katastru pak vyvěrá Červený potok, který se na západní straně katastru vlévá do hraniční říčky Křinice. 

Doubice je součástí Národního parku České Švýcarsko, což se odráží ve vyšším zalesněním. Lesy zaujímají 89,4 % plochy, druhé místo ve využití pozemků zaujímají trvale travní porosty se 7 %. Níže uvedený graf a mapa znázorňují využítí a rozložení struktury využití půdy v Doubici.

Struktura využití půdy v obci Doubice v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Doubice dosahuje koeficient hodnoty 39,17.
Zdroj: ČSÚ

Významné zdroje znečištění

Sama obec nedisponuje velkým zdrojem znečištění. Mezi menší zdroje lze tak zahrnout lokální topeniště a absence kanalizační sítě. 

Brownfieldy, lokality s ekologickými zátěžemi

Na území katastru obce není evidován žádný brownfield.

Správa obce
Samospráva je vykonávána Obecním úřadem, který sídlí na adrese Doubice č. p. 50,  V čele obce stojí starosta, který je volen z sedmičleného zastupitelstva. Hospodaření obce je ovlivněno příjmovou stránkou rozpočtu, základem jsou daňové příjmy, které od roku 2009 (rok 2009 byl krizový z pohledu daňových příjmů) rostou. Je zřejmé, že od roku 2009 do roku 2018 došlo k nárůstu daňových příjmů o 56,05 %. Dalším aspektem pro rozvoj obce je čerpání dotačních prostředků na
investiční, tak na neinvestiční akce. Nejvíce čerpala obec dotace v roce 2009 (1,3 mil. Kč) a v roce 2018 (0,8 mil. Kč). Saldo příjmů a výdajů v záporných hodnotách je evidováno pouze v roce 2012, kdy běžné výdaje jedenkrát překročily celkové příjmy obce, a to na 109,78 % celkových příjmů. Z pohledu kapitálových výdajů byl nejsilnější rok 2018. V tomto roce byl podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích nejvyšší (11,51 %).

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Doubice v letech 2009 - 2018 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Doubice v letech 2009 - 2018 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ