Program rozvoje obce
Dobronín

na období let
2016 - 2023

1.1 Obecné informace o obci

Druhá největší obec mikroregionu Polensko se nachází v centru Českomoravské vrchoviny, 12 km severovýchodně od krajského města Jihlavy (Kraj Vysočina a ORP) a 5 km západně od Polné (pověřený úřad) na silnici II. třídy č. 348. Místní železniční stanice (v I. pol. 20. století známá pod názvem Polná - Štoky) je důležitou zastávkou na trati Praha - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo. Průměrná nadmořská výška obce je 475 m. Obec se nachází na dvou katastálních územích Dobronín a Střelecká. Částí obce jsou Filipovské Chaloupky a Cihelna.

Obcí protékají čtyři potoky: Zlatý, Ždírecký, Mlýnský a Filipovský. V obci jsou dva rybníky: Valchař a Návesní, rybník Holotympl, vzdálený 1 km jižně, je vyhledávaný rybáři. Kaskáda rybníků (např. Na hrázi, Horní a Trnovka) je na Zvonějovském potoce 1 až 2 km západním směrem.

Zlatý potok byl vyhlášen evropsky významnou lokalitou (lokalita Šlapanka a Zlatý potok) v rámci soustavy Natura 2000 jako jedna z významných a vysoce hodnotných lokalit trvalého výskytu vydry říční (Lutra lutra) na Vysočině a vodní tok významný z hlediska komunikace mezi povodím Jihlavy a Sázavy. 

Ve vojenském prostoru v lese Obora se nachází zásobovací středisko Základny munice Armády České republiky Týniště nad Orlicí, to zde bylo zřízeno jako muniční sklad 52. dělostřelecké základny v roce 1954.

Pramen: ČSÚ

1.2 Historie obce

Dnešní Dobronín vznikl 14. prosince 1948 sloučením dvou původně Němci osídlených vesnic Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicndorfu (Deutsch Schützendorf). Osada Dobrenz je připomínána již v roce 1233, za první spolehlivou písemnou zmínku je však uváděn letopočet 1351. Ves byla součástí střítežského statku pánů z Lipé, sídlících na střítežské tvrzi. V roce 1441 obdrželi Dobronínští od Jana Leskovce z Haslavy výzmamné právo odúmrtě. V roce 1467 koupili Střítež a Německý Šicndorf s Dobronínem Trčkové z Lípy. Později obec připadla Kobíkům z Opatova (r. 1483 je zmiňován majitelem Zich Kobík), majitelům sousedního Německého Šicndorfu. V roce 1512 prodal Jan Kobík Dobronín Hynku Bočkovi z Kunštátu a na Polné, ale o tři roky později patřila obec opět Trčkům z Lípy. V roce 1536 prodal Jan starší Trčka z Lípy Střítež s Dobronínem Jihlavě. V roce 1596 získala Jihlava také Štoky, čímž vzniklo panství Střítež - Štoky, kam náležel i Německý Šicndorf, zatímco sousední Dobronín se v roce 1597 objevuje v kupní listině Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu jako součást panství Polná - Přibyslav (v polenském panství pak zůstal přes 300 let). Na počátku 20. století žilo v Dobroníně 640 obyvatel v 82 domech. V obci byl v roce 1892 založen Hospodářský spolek, Dělnická beseda vznikla o rok dříve (1891). Německý Šecendorf (nebo Šicndorf) koupil v roce 1625 jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 byl v držení Pachtů z Rájova (Jan Antonín Pachta dal vystavět v lese u Stříteže lovecký zámek, který byl na památku nocování císaře Karla VI. v r. 1717 pojmenován Karlswald). V roce 1725 koupil panství Střítež s Německým Šicndorfem Filip Ludvík ze Sinzendorffu, v roce 1735 pak litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, který však zapřičinil jeho hospodářský úpadek. Po něm byl od roku 1748 majitelem kníže Josef Karel Palm z Guldelfingenu, ve Štokách dal vystavět nový zámek a sem přenést správu panství. Původně švýcarský šlechtický rod Palm-Guldelfingenů vlastnil statky do roku 1840, kdy je v dražbě koupili Hohenzollernové. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicndorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. V roce 1902 žilo v obci 613 obyvatel v 63 domech, v provozu byl tzv. "Chudý mlýn" (Klusáčkův mlýn), pila a výrobna lihovin. Dne 20. ledna 1871 byl zahájen provoz na severozápadní dráze, obcí projel první vlak. Pošta byla otevřena 1. srpna 1890. V roce 1896 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, odbor Ústřední Matice školské byl založen v roce 1901. Po 2. světové válce došlo k odsunu německých obyvatel obce.

1.2.1 Části obce

Filipovské Chaloupky. Původně německá osada, založená v roce 1733 hrabětem Filipem Ludvíkem ze Sinzendorffu (odtud i název Filippsdorf), se nachází 3 km jihozápadně od Polné. Po odsunu německých obyvatel v roce 1945 byla osídlena českými občany. V současné době zde v 17 domech žije 33 obyvatel. Poblíž roste státem chráněný strom - památná borovice.

Dobronín - Cihelna byla založena v roce 1888 polenským podnikatelem Jaroslavem Pittnerem. Ten zde vybudoval parostrojní cihelnu. Později zde bylo pro zaměstnance cihelny postaveno několik rodinných domků. V současné době zde v 5 domech žije 16 obyvatel.

2.1 Demografická situace

2.1.1 Počet obyvatel, vývoj

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Dobronín od roku 1910

Pramen: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel obce Dobronín v letech 2003 - 2014

Pramen: ČSÚ

2.1.2 Přirozený přírůstek/úbytek, migrační saldo

Pohyb obyvatel v obci Dobronín v roce 2014

Pramen: ČSÚ

2.1.3 Věkové složení obyvatel (podíl seniorů, dětí)

Věková struktura obyvatel obce Dobronín v roce 2014

Pramen: ČSÚ

2.1.4 Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní struktura obyvatel obce Dobronín v roce 2011

Pramen: ČSÚ

2.2 Sociální situace

2.2.1 Národnostní menšiny

V obci žije cca 18 občanů romské národnosti a několik vietnamských a ukrajinských občanů. Počet trvale hlášených cizinců je cca 20.

2.2.2 Výskyt sociálně slabých obyvatel/skupin

Mezi sociálně slabé obyvatele patří někteří senioři a rodiny s chybějícím nebo nezaměstnaným rodičem. 

2.2.3 Sociálně vyloučené lokality

V obci žádné nejsou.

2.2.4 Výskyt sociopatologických jevů

V obci se nevyskytují.

2.2.5 Spolky v obci

V současnosti aktivní spolky jsou uvedeny v tabulce (stav k 1. 11. 2015).

2.2.6 Podpora spolků obcí (prostory, finance)

Do roku 2015 byly příspěvky spolkům schvalovány zastupitelstvem obce v rámci ročního rozpočtu. Od roku 2015 jsou příspěvky přidělovány na základě žádosti o dotaci v průběhu celého roku. Žádost nejprve vyhodnotí a doporučí nebo nedoporučí finanční výbor. U dotací do 50 000 Kč rozhodne o přidělení rada obce, nad 50 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo obce.

2.2.7 Práce s mládeží a seniory

Kromě pravidelných akcí zaměřených na děti a mládež, které budou zmíněny v další kapitole, mají děti možnost navštěvovat následující kroužky zajišťované Komunitní školou Dobronín, o. s., Polenská 162/4, Dobronín:

Komunitní škola nabízí i tři kroužky pro dospělé

Senioři mají možnost setkat se s vedením obce, popovídat si mezi sebou, pobavit se a zatančit na besedách s důchodci, které probíhají na jaře a na podzim. Zástupci obce a Sboru pro občanské záležitosti chodí s dárkovým balíčkem popřát seniorům při příležitosti životních jubileí. 

2.2.8 Akce pořádané v obci

V obci se daří, zvláště v poslední době, díky spolupráci spolků pořádat zajímavé akce pro širokou veřejnost, některé dokáží zaujmout i publikum z širšího okolí.

Některé pravidelné akce:

• Beseda s důchodci
• Dobronínský kosočtverec
• Tříkrálová sbírka
• Rozsvícení vánočního stromu a vánoční tvořivé dílny
• Velikonoční tvořivé dílny
• Dětský karneval
• Běh o ztracenou podkovu
• Pohádkový les
• Pálení čarodějnic
• Dětský den
• Taneční kurzy
• Turnaj ve hře „Člověče, nezlob se“ a „Živé člověče, nezlob se“
• Turnaj v pexesu
• Bazar čehokoliv
• Auto moto burza

2.2.9 Informování občanů o dění v obci

Hlavními informačními kanály pro občany jsou Dobronínský zpravodaj, místní rozhlas, informační nástěnky rozmístěné po obci i v částech Cihelna a Filipovské Chaloupky a webové stránky obce.

Dobronínský zpravodaj vychází 6x do roka. Obsahuje informace z obecního úřadu, usnesení orgánů obce, přání k životním jubilejím, příspěvky místních spolků a základní školy, pozvánky na akce, soutěže, inzerci, fotogalerie z akcí, které v obci proběhly, informace a preventivní články od policie a hasičů a další tematické články.

3.1 Ekonomická situace

3.1.1 Charakter ekonomických aktivit

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Dobronín v roce 2013

Pramen: ČSÚ

3.1.2 Odvětvová a velikostní struktura podniků

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Dobronín v roce 2014

Pramen: ČSÚ

3.1.3 Charakteristika klíčových podnikatelských subjektů

V Dobroníně působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů.

V původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z továrny na výrobu provazů v roce 1876 vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně produkcí broušeného olovnatého křišťálu. Během druhé světové války zde pracovalo 560 dělníků. Po roce 1989 se z firmy stala pobočka Jihlavských skláren Bohemia. Sklárny svou činnost ukončily 1. dubna 2007. Dne 21. srpna 2010 část budov vyhořela. Z výrobních společností v obci sídlí Novatop, která se zabývá výrobou a prodejem ekologických paliv, Machstav, jež se specializuje na izolace budov, společnost Magry nabízející krby a kachlová kamna a minipivovar Dědkovo pivo. V souvislosti se sklárnami zde sídlily dvě kartonážky, SCA Packaging, která se v roce 2007 přesunula do areálu firmy Jipocar ve Stříteži a firma Iros, s. r. o., která sídlí v areálu bývalého Agropodniku Jihlava v Cihelně. V Cihelně má své sídlo i autodopravce Refit 95 a další podnikající subjekty.

3.1.4 Spolupráce obce s podnikateli, podpora podnikání

Některé společnosti poskytují příspěvky a podílí se na akcích pořádaných spolky a obcí.

3.1.5 Plochy pro podnikání

V rámci platného územního plánu obce Dobronín se nachází v lokalitě Cihelna pozemky pro podnikání.

3.1.6 Charakter zemědělské výroby v obci

Zemědělské družstvo Dobronín a akciová společnost Dobrosev se zabývají rostlinnou a živočišnou výrobou, provozuje bioplynovou stanici. Společnost obhospodařuje zhruba 1900 ha zemědělské půdy. Úsek rostlinné výroby je specializován na produkci obilovin, řepky, pícnin na orné půdě a dalších krmných plodin. Tato výroba má okrajové zastoupení na celkových tržbách podniku. Finálním produktem je řepka ozimá, popř. mák. Hlavním úkolem rostlinné výroby je zajištění krmivové základny pro živočišnou výrobu.
Základem živočišné výroby je chov holštýnských krav s vysokou produkcí mléka a výkrm jatečných prasat. Doplňujícími úseky je výkrm jatečných býků.
Nosným programem společnosti je výroba mléka a vepřového masa – tyto produkty přinášejí firmě rozhodující podíl tržeb. V chovu krav holštýnského plemene bylo v posledních letech dosaženo mnoha ocenění.

Další zemědělské pozemky obhospodařují soukromí zemědělci.

Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní a od července 2013 provozuje naučnou stezku O koních.

3.1.7 Služby v obci

Svou živnost v obci provozují řezník, truhlář, 2 autoopraváři, zámečník, čalouník, provozovatel dodávkové autodopravy, výrobce uměleckého skla, 2 instalatéři, taxikář, 2 kosmetičky, kadeřnice, manikérka, masérka a pedikérka. Sídlí zde firmy poskytující stavební práce, internetový obchod se stavebnicemi a prodejce stínící a garážové techniky. Potraviny je možné nakoupit ve třech obchodech a večerce (Družstvo Coop, Potraviny Flop, Potraviny Santyas). V roce 2014 zde bylo šest restauračních zařízení hospoda Na Zatáčce, restaurace U Milušky, SNACK Sedláček, Hospoda Na tahu, Hospoda U Lípy a sport-bar TJ Jiskra.

3.1.8 Atraktivity cestovního ruchu, turistické cíle

Obec nemá vyznamné turistické atraktivity, které by přitáhly množství turistů, ale situace se v posledních letech značně zlepšila.

V obci je kulturní památka Kaplička u silnice na Štoky. Obcí prochází dvě cyklostezky, které jsou součástí delší cyklotrasy.

Jistý potenciál může přinést aktivita místního podnikatele pana Křižana, který vybudoval v roce 2013 přes celou obec Naučnou stezku o koních. Součástí stezky jsou informační tabule o životě tohoto zvířete, stezka lemuje ohrady s koňmi, dětské hřiště s velikou betonovou sochou koně (z dílny známého tvůrce soch po Vysočině pana Olšiaka ze Žďáru nad Sázavou), nabídne zastávku v Kavárně na statku rodiny Štáflových. Zájemci, zvláště děti, se mohou po domluvě projet na koních.

Turista se může zastavit ve volnočasovém areálu za Návesním rybníkem. Jsou zde k dispozici multifunkční hřiště, ping-pongový stůl, malá lezecká stěna, dětské hřiště s atraktivními houpačkami a lanovými přelézačkami a fitness prvky určené všem, kdo si rádi zacvičí.

Příležitostí z hlediska turistiky je využití lokální trati z Dobronína do Polné. Její oprava díky technickému stavu by si ale vyžádala značné finanční prostředky.

V okolí je významným turistickým centrem město Polná (národní kulturní památka Chrám Nanebevzetí Panny Marie, hrad, židovská synagoga a hřbitov, Stará škola) a Jihlava. Blízké lesy nabízejí své poklady houbařům.

3.1.9 Turistická infrastruktura (ubytování, stravování, služby)

Obec Dobronín nabízí možnost ubytování ve třech dvoulůžkových pokojích. Pokoje postupně prochází rekonstrukcí a jsou vybavovány. V zařízení chybí lednička a sporák, všechny pokoje mají sprchu, na jednom je instalován pisoár. Toalety jsou dostupné na patře.

Obědy je možné objednat ve vývařovně Gastropol v obci.

Návštěvníci obce mohou využít nabídku kavárny, restauračních zařízení a prodejen.

3.2 Trh práce

3.2.1 Obyvatelé v aktivním věku

Podle údajů z roku 2014 byl počet ekonomicky aktivních osob 965.

3.2.2 Struktura ekonomicky aktivních obyvatel

Struktura zaměstnanosti v obci Dobronín podle odvětví v roce 2011 (%)

Pramen: ČSÚ

3.2.3 Počet nezaměstnaných, vývoj

Vývoj podílu nezaměstnaných osob

Pramen: ČSÚ

3.2.4 Dojížďka a vyjížďka za prací

Počet osob vyjíždějících z obce za prací 375 (2014).

Počet osob dojíždějících do obce za prací 113 (2014).

4.1 Technická infrastruktura

4.1.1 Zásobování pitnou vodou, vodovod, technický stav, kapacita, kvalita vody

Obec Dobronín má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Polná.
Do vodojemu Polná byl vybudován přivaděč DN 220 (PVC) z vodojemu Lesnov 2x400m3 (557,2/553,05m n.m.). Tento přivaděč je v současné době jediným zdrojem pitné vody. V plánu investic SVaKu je plánována jeho rekonstrukce za cca 9 mil.
Obec Dobronín je z vodojemu zásobena gravitačně. Stávající vodovodní síť byla vybudována v letech 1978 (litina DN200), 1983 – 1984 a 1995 – 1999 (PE, PVC Dn 80 – 100).
Samostatný zdroj vody umístěný východně od obce má areál Dobrosevu a.s., samostatný zdroj vody a vodojem má VKK Dobrosevu a.s., samostatným zdrojem vody z několika studní umístěných v blízkosti je zásoben kravín s volným pastevectvím Dobrosevu a.s.
Samostatné zdroje vody v údolí Mlýnského potoka má areál ministerstva obrany.

4.1.2 Čištění odpadních vod, kanalizační síť, ČOV, technický stav

Obec má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je postupně rozšiřována dle projektové dokumentace.
V současné době chybí napojit pouze tři malé lokality U Sila, V Zahrádkách a Lesní ulice.
Tato kanalizační síť je napojena na čistírnu odpadních vod vybudovanou v roce 2003 jako mechanicko-biologická linka s oběhovou nízkozátěžovou aktivací s nitrifikací, denitrifikací a aerobní stabilizací kalu.
Čistírna odpadních vod je projektována pro 2500 ekvivalentních obyvatel.

4.1.3 Plynofikace

Vlastní obec Dobronín a její místní části Cihelna a Filipovské Chaloupky jsou plně plynofikovány.
Obec Dobronín je napojena na vedení VTL plynovodu DN 300 procházející po jižním okraji zastavěné části obce. Odbočkou z tohoto plynovodu je napojena regulační stanice plynu VTL / STL. Z regulační stanice je dále vedena středotlaká a nízkotlaká síť po obci.
Místní části Cihelna a Filipovské Chaloupky jsou rovněž napojeny na toto vysokotlaké vedení odbočkou k regulační stanici VTL /STL a odtud středotlakým vedením k odběratelům.

4.1.4 Zásobování teplem

V současnosti je v projednávání nabídka společnosti Dobrosev na dodávku zbytkového tepla z bioplynové stanice do některých veřejných budov.

4.1.5 Stav a kapacity ostatní technické infrastruktury (elektrická síť, sítě pro internet)

Elektrická síť - správním územím obce prochází dvě hlavní vzdušná vedení VN 22 kV č. 61, ze kterého je vedena odbočka pro místní část Filipovské Chaloupky a odbočka Dobronín a vzdušné vedení VN 22 kV č. 772, ze kterého je napojena místní část Cihelna.

Přehled stávajících elektrických stanic:

Internet - v obci je vybudována optická síť firmy O2, kolem obce prochází krajská páteřní optická síť. V současnosti je v projednávání vybudování optické sítě firmou M-Soft, která by zajistila bezplatné připojení některých obecních budov.

4.1.6 Nakládání s odpady

Obec neprovozuje odpadové hospodářství, odvoz směsného domovního odpadu a separovaného odpadu provádí smluvně odborné firmy z celého správního území a vlastní likvidace je prováděna mimo toto území. Separovaně jsou tříděny: sklo bílé a barevné, plasty, papír, nápojové kartony, tuky, drobný železný odpad.
Obec zabezpečuje svoz BRO a 2x ročně odvoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu a železa. Díky dotaci Státního fondu životního prostředí bylo pořízeno auto a 6 ks kontejnerů na odvoz bioodpadu, který vzniká na území obce, a to jak činností obecního úřadu, tak obyvatel obce. Jeho sběr probíhá v průběhu celé sezóny na určených místech.
Obec je zapojena do sběru elektroodpadu v rámci firem Asekol a Elektrowin. V obci jsou umístěny kontejnery na textil od Charity a společnosti TextilEco. Obec je zapojena do systému EKO-KOM. 

4.2 Dopravní infrastruktura

4.2.1 Čísla a kategorie komunikací procházejících obcí

Obcí prochází silnice druhé třídy č. 348 z Polné do Štoků. Z té půl kilometru za Dobronínem odbočuje silnice třetí třídy č. 34815 do Kamenné. Do Stříteže vede komunikace třetí třídy č. 34819 a do Ždírce silnice třetí třídy č. 3526.

4.2.2 Technický stav komunikací

Komunikace jsou udržované Krajskou správou a údržbou komunikací Kraje Vysočina.

4.2.3 Vzdálenost obce od nájezdu na dálnici

Nejbližší nájezd na dálnici D1 ve směru na Brno a na Prahu je vzdálený cca 7 km (za obcí Střítež ve směru na Jihlavu).

4.2.4 Železniční doprava

Vesnicí prochází železniční trať číslo 225 spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou. Regionální trať Dobronín – Polná je již delší dobu využívána pouze jako vlečka pro firmy sídlící v areálu bývalého Agropodniku a. s. (2x denně), vyjímečně (1x do roka) byl vypravován zvláštní vlak pro osobní dopravu do Polné na kulturní akce. V současnosti je trať u Polné ve špatném technickém stavu. Dlouhodobě probíhají jednání o případném znovuobnovení provozu. Z železniční stanice Dobronín je provozována vlečka do prostoru skladů armády ČR.

4.2.5 Dopravní zátěž obce

Za normální situace průjezd vozidel nezvyšuje výrazně zatížení občanů hlukem a emisemi. V případě uzavření dálnice D1 je průjezd Dobronínem využíván jako jedna z objízdných tras - v tomto případě je zatížení značné. 

4.2.6 Koridor

Mezi obcí Dobronín, Cihelnou a Filipovskými Chaloupkami je blokován koridor pro vysokorychlostní trať.

4.3 Místní komunikace

4.3.1 Délka a technický stav

V obci je téměř 25 km místních komunikací, které zahrnují asfaltové cesty, převážně ve velmi špatném stavu, šotolinové cesty a chodníky jejichž stav závisí na roku vybudování.

4.3.2 Údržba a zimní údržba

Údržba místních komunikací je prováděna průběžně (především lokální opravy), celoplošné úpravy komunikací jsou prováděny po realizaci inženýrských sítí. Obec Dobronín nemá v rozpočtu dostatek finančních prostředků na celoplošné úpravy všech místních komunikací.

Zimní údržba je prováděna zaměstnanci obecního úřadu. K zimní údržbě je zpracována vnitřní směrnice obce Dobronín.

4.3.3 Parkovací místa

V obci chybí dostatek parkovacích míst. I k rozšíření těchto ploch přistupujeme s ohledem k zachování co největšího rozsahu zelených ploch, a to změnou způsobu parkování na již vybudovaných parkovištích (podélné - šikmé stání).

4.3.4 Cyklostezky a cyklotrasy

Obcí prochází cyklistické trasy č. 4336 přes Polnou do Nížkova, č. 4335 přes Kamennou do Přibyslavi a č. 5215 okolo Luk nad Jihlavou ze Ždírce do Štoků.

4.4 Dopravní obslužnost

4.4.1 Zajištění

Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců ZDAR, a. s. a ICOM Transport a železniční osobní dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou, Měřín, Přibyslav a Žďár nad Sázavou.

Se společností ICOM Transtport je uzavřena smlouva na zajištění dopravní obslužnosti.

4.4.2 Kvalita spojení

Četnost spojení v průběhu dne je vyhovující. V nočních hodinách je spojení nedostatečné.

5.1 Zdravotnictví

 5.1.1 Lékařské služby v obci

• MUDr. Vanda Tejkalová Balnerová, obvodní lékařka
• Moyo Dental Care, s.r.o., zubní lékař
• MUDr. Oldřich Šottner, Gynekologicko-porodnická a urogynekologická ambulance s UZ diagnostikou

5.1.2 Dostupnost zdravotnických zařízení

• Nemocnice Jihlava 14 km
• Pohotovost Jihlava 14 km
• Dům zdraví Jihlava 14 km
• Nemocnice Havlíčkův Brod 18 km

5.1.3 Záchranná služba

Záchranná služba sídlí v Jihlavě (14 km).

5.2 Sociální péče

5.2.1 Sociální služby, jejich rozsah a způsob zajištění

Sociální služby občanům Dobronína zajišťují externí společnosti Život 90, Domácí hospic Vysočina, Oblastní charita Jihlava.

Zájemci o obědy až do domova mohou využít tři nabídky: Gastropol, Veřejné stravování Zdeněk Pecha, jídelna základní a mateřské školy.

5.2.2 Počet a kapacita zařízení sociálních služeb

V obci není zařízení sociálních služeb. V obci Ždírec (3 km) se nachází zrekonstruovaný a modernizovaný domov důchodců. Ve městě Polná (5 km) je umístěný Dům s pečovatelskou službou.

5.3 Kultura a péče o památky

5.3.1 Kulturní zařízení a jejich návštěvnost

V obci není žádné kulturní zařízení. Akce jsou pořádány v kulturním domě nebo na venkovních prostranstvích v obci.

5.3.2 Dostupnost kulturních zařízení v okolních obcích

Z hlediska dostatečné dopravní obslužnosti je možné navštěvovat kulturní akce a zařízení v okolních obcích.

5.3.3 Kulturní aktivity

Dobronínským divadelním souborem Zmatkaři je každoročně pořádána divadelní přehlídka „Dobronínské chumelení“, které je navštěvováno občany obce i okolí.

5.3.4 Kulturní památky

U silnice ve směru na Štoky stojí kaplička chráněná státem jako kulturní památka. V roce 2017 proběhla její kompletní rekonstrukce za podpory Ministerstva kultury ČR.

5.4 Sport a tělovýchova

5.4.1 Sportovní a volnočasová zařízení, hřiště

Zájemcům o volnočasové aktivity jsou k dispozici následující zařízení: Dětské a sportovní hřiště a fitness hřiště za Návesním rybníkem, dětské hřiště na sídlišti a Na Praze, sportovní areál TJ Jiskra, fotbalové hřiště, hřiště na plážový volejbal u základní školy.

V současnosti nevyužívaný je Dirt park - hřiště pro BMX a MTB kola.

V případě nepříznivého počasí mohou sportovci využít tělocvičnu základní školy.

5.4.2 Sportovní kluby, sportovní a volnočasové aktivity

V rámci TJ Jiskra Dobronín jsou sdruženy následující sportovní kluby:

• Volejbal - ženy "A", ženy "B", kadetky, žákyně, muži "A", muži "B", kadeti a junioři
• Cykloturistika
• Nohejbal
• Sedmiboj
• Tenis
• Fotbalový klub - A tým, B tým, starší žáci, přípravka, Stará garda
• Lyžařský klub

5.4.3 Dostupnost sportovních zařízení v okolních obcích

Zájemci mohou využít sportovní a volnočasová zařízení v Polné a Jihlavě.

6.1 Stav životního prostředí

6.1.1 Půdní fond

Struktura využití půdy v obci Dobronín v roce 2014

Pramen: ČSÚ

Koeficient ekologické stability v obci dosahuje hodnoty 0,61.

Pramen: ČSÚ

(Koeficient vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu.)

6.1.2 Kvalita ovzduší

V obci a blízkém okolí neexistuje významný znečišťovatel ovzduší. V případě nepříznivých klimatických podmínek je ovzduší znečišťováno podniky z Jihlavy.

6.1.3 Kvalita vody v tocích a vodních plochách

Obec Dobronín je napojena na čističku odpadních vod, v obci není významný znečišťovatel vodních ploch.

Bylo provedeno odbahnění Návesního rybníka, rybníka Holotympl a Budínka. 

6.1.4 Významné zdroje znečištění

Průmyslová výroba v Jihlavě.

6.1.5 Lokality s předpokládanými ekologickými zátěžemi

• Bývalá skládka v Kamenné

• Prostor po bývalých sklárnách

6.2 Ochrana životního prostředí

6.2.1 Chráněná území na katastru obce

Evropsky významná lokalita Šlapanka a Zlatý potok - Natura 2000 - jedna z významných a vysoce hodnotných lokalit trvalého výskytu vydry říční (Lutra lutra) na Vysočině a vodní tok významný z hlediska komunikace mezi povodím Jihlavy a Sázavy. 

6.2.2 Střety rozvojových záměrů obce s ochranou přírody

Nejsou.

6.2.3 Problémy ochrany přírody v obci

Zakládání černých skládek.

7.1 Obecní úřad a kompetence obce

7.1.1 Typ obecního úřadu

Jedničková obec s matričním úřadem.

7.1.2 Správní činnosti, které obec vykonává pro jiné obce

Matriční úřad - Střítež, Kamenná, Ždírec

7.1.3 Počet zaměstnanců obce

Obec zaměstnává celkem 16 osob, 7 osob v kancelářských profesích.

7.1.4 Využívání veřejně prospěšných prací

Obec ve spolupráci s Úřadem práce v Jihlavě zaměstnává osoby evidované na úřadě práce k veřejně prospěšným pracem.

7.1.5 Organizace zřizované obcí

Obec je zřizovatelem Základní školy a mateřské školy Dobronín, Základní knihovny a Jednotky Sboru dobrovolných hasičů.

7.2 Hospodaření a majetek obce

7.2.1 Bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Dobronín v letech 2009 - 2013 (v tis. Kč)

Pramen: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Dobronín v letech 2009 - 2013 (v tis. Kč)

Pramen: ČSÚ

7.2.2 Získané nenárokové dotace v posledních 5 letech

Obec dále získává dotace na udržení akceschopnosti a odbornou přípravu JPO z Kraje Vysočina, dotace od úřadu práce v rámci VPP.

Vedení základní školy získalo další dotace ke zlepšení výuky a odborné připravenosti pedagogických pracovníků.
 

7.2.3 Finanční majetek obce

Hodnota podílových listů SPOROINVESTU je cca 190 000 Kč.

7.2.4 Nemovitý majetek obce, jeho stav a způsob využívání

Bytové domy:

Obec má celkem 148 bytů a 18 domů.

Vybráno peněz na nájmu /r. 2010 – r.2014/           17 314 077 Kč
opravy + investice /r.2010 – r.2014/                     16 426 203 Kč

Další nemovitý majetek:

7.2.5 Vlastní hospodářská činnost obce

Hospodářskou činnost obec nevyvíjí.

7.3 Bezpečnost

7.3.1 Řízení krizových situací

Obec má zpracovaný povodňový plán. Nemá vytvořený krizový plán.

7.3.2 Rizika živelních pohrom a jejich předcházení

V uplynulých letech byl díky extrémnímu počasí často jednou či dvakrát za rok vyhlašován 2. nebo 3. stupeň povodňové aktivity na Zlatém, Ždíreckém a Filipovském potoku. Škody na majetku většinou nebyly příliš vysoké.

7.3.3 Jiná nebezpečí

Umístění skladu ministerstva obrany

7.3.4 Varování obyvatel před nebezpečím (zejména živelním)

Pro varování obyvatel slouží místní rozhlas. Pro případ nefunkčnosti elektrické energie mají hnízda záložní zdroj (doplnit kapacitu) a hlášení je možné uskutečnit z mobilního telefonu. Chybí možnost hlášení v případě nefunkčnosti elektrické energie a mobilní sítě.

7.3.5 Kriminalita v obci

Statistické údaje OOP Polná za obec Dobronín za roky 2011-2015, stav k 30. 11. 2015.

V indexu kriminality ČR v období za roky leden 2013 - září 2015 se OOP Polná řadí v pětistupňové škále mezi oddělení s nejnižší kriminalitou.

7.3.6 Aktivity zaměřené na prevenci kriminality

Primární prevence - snaha o předcházení sociálně-patologických jevů ještě předtím, než jev nastane. Obec se snaží budovat volnočasové plochy a podporovat volnočasové aktivity. Chybí sekundární prevence - působení na rizikové skupiny a terciární - snaha o zabránění recidivě.

7.3.7 Počet skutečností řešených přestupkovou komisí

Přehled přestupků oznámených Policií ČR a spáchaných na území obce Dobronín
v letech 2010 – 2014 a řešených komisí k projednávání přestupků města Polná na základě veřejnoprávní smlouvy ve smyslu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění

Pramen: Město Polná

7.4 Vnější vztahy a vazby

7.4.1 Členství obce v organizacích a sdruženích

Mikroregion Polensko

Mikroregion Polensko má celkem 22 členských obcí: Arnolec, Brzkov, Dobronín, Dobroutov, Jamné, Jersín, Kamenná, Měšín, Nadějov, Nížkov, Poděšín, Polná, Rybné, Stáj, Sirákov, Šlapanov, Věžnice (JI), Věžnice (H.B.), Věžnička, Záborná, Zhoř, Ždírec.

Ve stanovách dobrovolného svazku je jako předmět činnosti uvedeno zejména:
• úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu státní správy,
• správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li vlastnictvím obce,
• čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod.

Mikroregion má vytvořenu strategii rozvoje, která je dostupná na adrese: http://www.infocentrumpolna.cz/polensko.asp

Mikroregion Polensko je členem místní akční skupiny Českomoravské pomezí (http://www.mascmp.cz/).

Lesní družstvo ve Štokách - správa obecních lesů.

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVAK).

7.4.2 Náklady a přínosy zapojení obce do jednotlivých organizací

Díky členství ve SVAKu je pokryta velká část nákladů obce na nově vybudovanou kanalizací.