Program rozvoje obce
Svor

na období let
2016 - 2026

Umístění obce v rámci ČR, kraje, ORP

Obec Svor  má převážně rekreační charakter a nachází se na severu České republiky, v území Libereckého kraje, v okrese Česká Lípa, na jižní straně Lužických hor v nadmořské výšce 435 m, mezi městy Nový Bor (5 km) a Cvikov (3 km), mezi vrcholy Klíče (760 m.n.m.), Rousínovského vrchu (660 m.n.m.) a Sokolíku (500  m.n.m.).

Celková plocha území obce je 1806 ha, největší podíl zaujímají lesní půdy s výměrou 1 390,37 ha, což činí 77,02 % území obce. Území obce s vypočteným koeficientem stability 8,01 se jeví jako velmi ekologicky stabilní. Tento koeficient vyjadřuje  poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. Analyzované území se tedy vyznačuje vysoce kvalitním životním prostředím s výraznou ekologickou hodnotou

Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice č. 9, spojující Šluknovský výběžek  s vnitrozemím. Obec má velice dobré autobusové a vlakové spojení.

Obec Svor je součástí ORP Nový Bor.

Zdroj: Obec Svor - web obce

Katastr, části obce

Obec má 2 části: Svor a Rousínov.

Svor, včetně osady Nová Huť (do roku 1946 Röhsdorf) a Rousínov (do roku 1946 Morgentau).

Osada Rousínov je malebná rekreační osada s lidovými dřevěnými stavbami z 1. pol. 19. století. Je vzdálena 1,5 km severně od Svoru. Osada Nová Huť je vzdálena 5 km u silnice I/13 ve směru na Rumburk.

 Zdroj: Obec Svor - web obce

Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se v obci Svor nachází 272.

Vzdálenost do spádových sídel (obec s pověřeným úřadem, ORP, kraj)

Vzdálenosti do spádových sídel:

Svor – Nový Bor: 6 km (obec s rozšířenou působností)

Svor – Česká Lípa: 17 km (okresní město)

Svor – Liberec: 40 km (krajské město)

Zdroj: Mapy.cz - vyznačení rozmístění - vzdálenosti sídel

Krajina v okolí obce, využívání krajiny, přírodní útvary, vodní toky

• Hora Klíč
  Obec Svor se nachází v Lužických horách. Jednou z nejkrásnějších dominant těchto hor je hora Klíč, z které je krásný kruhový rozhled do okolí. Hora Klíč se nachází v katastru obce Svor, odsud je také nejsnadnější přístup na vrchol.
• Velký Svorský rybník
  Součástí katastru obce Svor je také Velký Svorský rybník, který se nachází západním směrem od obce. Jedná se o romantické místo uprostřed lesů. V létě se zde dá koupat.
• Kaple nejsvětější Trojice

       V obci se také nachází kaple, která byla postavena roku 1788.

• Osada Rousínov
  Tato osada je součástí obce Svor. Je to především rekreační osada s velkým množstvím roubených chalup a podstávkových domů.

 Zdroj: Obec Svor - web obce

Cestovní ruch

Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 m. n m.) se stejnojmennou přírodní rezervací. V okruhu 4 km je dalších řada vrchů, náležících do Lužických hor - mimo zmiňovaného Klíče Velký Buk (736 m.), Stožec (665 m.), Rousínovský vrch (660 m.), Bučina (534 m.) a přímo ve Svoru Sokolík (501 m.) Poblíž vsi je zřícenina hradu Milštejn a vodní nádrž i přírodní památka Naděje. Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.

Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko). V tomto lesním rybníku je možnost koupání. Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem sv. Antonína, opravený v roce 2008. 

Zdroj: Wikipedia

Ochrana přírody, ochranná pásma

Obec se více jak z poloviny nachází na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Blíže v kapitole Životní prostředí.

Historické události v obci

Historický stručný přehled do roku 1945:

Obec Svor vznikala pravděpodobně od roku 1395, ale první písemná zmínka o obce je z roku 1502, kde je uváděna podle tehdejšího správce jako Rigersdorf (Rykrštorf).
Základem dnešního sídla Svor (tehdy Riigersdorf) byl šlechtický statek a několik usedlostí. Obyvatelé se živili převážně těžbou dřeva a výrobou dřevěného uhlí (pozůstatky milířů v lesích).

V roce 1826 postavil Antoním Balle sirkárnu a barvírnu sukna, v roce 1875 byla založena sklářská huť, vyrábějící sklo tyčové, ploché, duté, lahve, luxusní sklo. Továrna pod různými názvy (Huť Tereza, Severosklo), fungovala až do roku 2003. 
Železnice – v roce 1886 byl zahájen provoz železniční trati z Rumburka do Nymburka, s větví do Cvikova. Tato trať má nejvyšší násyp a stoupání v České republice. V roce 1905 byla prodloužena trať ze Cvikova do Jablonného v Podještědí, která sloužila až do roku 1986. 

Obec Rousínov
zmiňována písemně poprvé v roce 1612, ale pravděpodobně vznikl mnohem dříve, kolem roku 1395. V obci bylo mnoho skláren a brusíren skla, mlýn. Dokonce zde byla továrna, která dnes již nestojí.

Osada Nová Huť
vznikla v roce 1750, kdy zde byla postavena sklárna. V 19.století však její výroba stagnovala a v 70.letech 19.století byla výroba zastavena. Objekty byly v roce 1881 strženy. Zůstala zde lesovna, hostinec a obydlí cestáře. V roce 1896 všechny budovy vyhořely, ale byly hned obnoveny

Nejstaršími doloženými vlastníky byli Berkové z Dubé (ve 14. století). Svor poté patřil k panství Zákupskému (cca od 16. století) , dále jej vlastnili Novohradští z Kolovrat (cca do roku 1632). Následně jej získali vévodové Bavorští a Bavorští kurfiřtové, od počátku 19. století (1805) pak šlechtický rod Toskánska.
V roce 1847 převzal panství Rakouský císař Ferdinand.

Správa obce v době vlády Habsburků:
1850 soudní okres Cvikov okresní hejtmanství Česká Lípa
1855 – 1868 samostatný okres Cvikov
1868 – 1938 politický okres Jablonné v Podještědí okupace landrát Jablonné v Podještědí

Školství:
První škola vznikla již v roce 1870 ve Svoru – výuka probíhala v chalupách.
V roce 1879 byla postavena nová školní budova ve Svoru a v roce 1876 
v Rousínově. Od roku 1919 tu byly vedle sebe dvě školy, česká a německá.

Památky:
1788 – kostelík Nejsvětější Trojice - Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby. Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.

Dále jsou tu desítky starých dřevěných chalup a podstávkových domů a mlýn v Rusínově.

 
Vojenská data:
- v roce 1778 proběhl boj Pruských jednotek proti Rakouské armádě, dočasně zde sídlil Pruský štáb
- v roce 1813 Francouzi
- v roce 1866 opět Prusové

Historický stručný přehled od roku 1945:

Po roce 1945 začíná důsledkem II. světové války nová historie obce .

Výnosem MV čj. B-8151-5/9 ze dne 15.11. 1946 byla obec Rohrsdorf přejmenována na Obec SVOR a Morgentau na ROUSÍNOV

Výrazně se snížil počet obyvatel, který je přehledně uspořádán v tabulce výše.
Počátkem 50. let byl Svor a Rousínov vyhlášeným místem pro rekreaci a neobydlené domy koupili jako rekreační chalupy většinou obyvatelé Prahy. V 60. letech byl ve Svoru postaven velký rekreační objekt SEPAPu Štětí, který byl využíván hlavně jako pionýrský tábor. V 70. letech pak byla vybudována sjezdovka, která dnes není funkční.

Po válce byly obnoveny správní orgány a Správní komise byla šestičlenná a jejím předsedou byl František Třešňák, tehdy učitel na místní obecné škole, později její ředitel.  

V roce 1946 byl ustanoven Místní národní výbor, který zde nepřetržitě a bezproblémově fungoval až do 90. let.

Zdroj: Obec Svor - web obce

Sklářství

V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkretně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.

V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není. 

 Situační mapa obce Svor - zdroj: Mapy.cz

 Počet obyvatel: 

Demografická situace

K 1. 1. 2022 měla obec 661 obyvatel. Od roku 2003 do 2009 byl zaznamenán pravidelný nárůst počtu obyvatel. Od roku 2010 do současnosti je však opačný trend. V letech 2008 až 2021 je pokles obyvatel v celkovém úhrnu - 0,5 %.

Stav obyvatel: 

Období: 31. 12. 2021

 Zdroj: ČSÚ ze sčítání LDB 2021

Pohyb obyvatel:

Zdroj: ČSÚ ze sčítání LDB 2021

Počet obyvatel k 1.1.2022

HISTORIE POČTU OBYVATEL OBCE SVOR

 Zdroj: mvcr.cz

Přirozený přírůstek/úbytek, migrační saldo

Tabulka ukazuje údaje za roky: 1971 - 2015

Věkové složení obyvatel:

Tabulka uvádí porovnání věkového složení obyvatel okresu Česká Lípa k 31.12.2015

Předpokládaný vývoj podílu dětí a seniorů

Vývoj počtu obyvatel obce Svor

Vývoj počtu obyvatel obce Svor s demografickými údaji

Další tabulka ukazuje vývoj počtu obyvatel v závislosti na demografických údajích. Hledáme-li příčinu klesajícího počtu obyvatel od roku 2010 do současnosti je zřejmé že zásadním aspektem je počet vystěhovalích osob od roku 2010 - 2014 a to 92, oproti 76 přistěhovalími, celkem tedy (-16). Naproti tomu rozdíl mezi narozenými a zemřelími je marginální (-2).

Porovnáváme-li tedy Index změny počtu obyvatelstva za období 2001-2011, který je 99,36 znamená to, že v tomto období klesl počet obyvatel o 0,64 %. V porovnání s okresem Česká Lípa (101,03) kde je vidět růst o 1,03 %, Liberecký kraj (99,02) naopak pokles o 0,98 %, ČR (98,02) pokles o 1,98 %, se trend vývoje počtu obyvatel blíží spíše výsledku Libereckého kraje a ČR. Naopak nenaplňuje trend okresu Česká Lípa, který zaznamenal mírný nárůst indexu změny počtu obyvatel. Příznivějšího výsledku však dosahuje obec v indexu stáří obyvatel za rok 2003-2013. Průměrný věk obyvatelstva sice vzrostl za toto období o 1,92 %, oproti celkovému výsledku Libereckého kraje je to však o 10,62 % méně. Změnil se i příznivěji podíl obyvatel do 14 let na celkovém počtu, kdy index podílu vzrostl o  17,2 %  na současných 15,81 %. Obyvatelstvo nad 65 let věku tvoří 16,11 % z celkového počtu a index změny 65 + klesl v uvedeném období o 25,94 %.

Věková struktura obyvatel obce Svor v roce 2014

  Průměrná věková struktura obyvatel obce Svor

Průměrný věk obyvatel Svoru za posledních pět let se zvedl z 38,8 na 40,6. Tento trend je typický pro obyvatele menších obcí a měst, kdy dochází ke strárnutí populace, a to z důvodu odchodu mladých za prací.

Vzdělanostní struktura

Podíl osob se vzděláním bez maturity tvoří 54,47 % obyvatel (pro srovnání, za LK je to 55,09%), přičemž muži a ženy tvoří téměř srovnatelné kategorie. Vysokoškolské vzdělání dokončilo 6,47 % obyvatel, což je téměř o 3,17 % méně než srovnatelná hodnota za LK.

Sociální situace:

Národnostní menšiny

Struktura obyvatelstva dle národnosti

Analýza národnostních menšin v obci je ztížena nedostatkem relevantních dat. Celých 26,27 % obyvatel neuvedlo svou příslušnost k národnostní menšině. Pokud vyčleníme tuto část obyvatelstva, tak 96,11 % obyvatel se hlásí k české národnosti. Druhou nejpočetnější skupinkou je obyvatelstvo s německou národností 1,94 %.

Sociálně vyloučené lokality

 Uvedená mapa zobrazuje výskyt sociálně vyloučených lokalit v rámci České republiky.

Spolky v obci

TJ Jiskra Svor - Svorští kohouti (věkové složení neuvádějí)

Soutěž: A2A Okresní soutěž III. třída

Mužstvo: Ladislav Janko

               Petr Jahvodka

               Jaroslav Rameš

               Lukáš Rudinský

               Miroslav Jahvodka

               Josef Malý

               Libor Kořínek

               Aleš Heřmánek

               Tomáš Heřmánek

               Jaroslav Augusta

               Leoš Laipold

               Josef Koutenský

               Marek Bertalan

               Josef Bedrník

               Martin Pavlíček

              Smolík

Zdroj: web obce

Podpora spolků v obci

Info na webu obce: Případné náměty spolkových akcí a další připomínky jsou vítány, stejně jako informace o sportovních a kulturních akcí, které budou organizovány v katastru obce a přilehlých obcích.

O akcích je možné informovat úřad obce na uvedené kontakty na webu. Obec zajististí zveřejnění informací na webu obce, případně prostřednictvím sms-info kanálu obce.

Akce pořádané v obci

Pálení čarodějnic – Koupaliště Svor, Sportovní odpoledne – Kulturní dům Svor, Soutěž rozkvetlá okna a balkony v obci Svor 2016

Na webu obce uvedeno:

Případné náměty a připomínky jsou vítány, stejně jako informace o sportovních a kulturních akcí, které budou organizovány v katastru obce a přilehlých obcích.  

Informování občanů o dění v obci:

Na webu obce jsou občané průběžně informováni o různých sportovních a společenských akcích, termínech jednání zastupitelstva a o všem ostatním, co je spjato se životem obce.

Formy informování:

• Svorský zpravodaj (občasník)
• web obce
• informační vývěsky obce
• obecní rozhlas

Charakter ekonomických aktivit

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Svor v roce 2019

Zdroj: ČSÚ

V roce 2019 převažovaly v obci co do velikosti mikropodniky, bylo zjištěno 9 podniků s počtem zaměstnanců do 10 osob. Udáje uvedené v tabulce není možné považovat za průkazné, protože tabulka uvádí, že u 16 podniků nebyl zjištěn počet zaměstnanců. Počet podniků od posledního porovnávaného období v roce 2013 klesl o 68 podniků.

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Svor v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska odvětví převažovaly v roce 2018 v obci služby 47,47%, následoval průmysl a stavebnictví 39,24%.

Struktura zaměstnanosti v obci Svor podle odvětví v roce 2011 (%)

Tabulka uvádí srovnání výše podílu zaměstnanosti dle odvětví v roce 2011 v % v rámci obce, ORP, kraje a ČR.

Zdroj: ČSÚ

Počet podnikatelských subjektů podle jednotlivých odvětví v roce 2019:

- Počet podnikatelských subjektů celkem 79,00 

-- Zemědělství, lesnictví, rybářství 8,00

-- Zpracovatelský průmysl 19,00

-- Stavebnictví 18,00 

-- Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 10,00 

-- Doprava a skladování 1,00 

-- Ubytování, stravování a pohostinství 2,00 

-- Profesní, vědecké a technické činnosti 6,00 

-- Administrativní a podpůrné činnosti 2,00 

-- Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 1,00 

-- Vzdělávání 5,00 

-- Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3,00 

-- Ostatní činnosti 3,00 

-- Nezařazeno 1,00 

Odvětvová a velikostní struktura podniků (do 10, 10–49, 50–249, nad 250 zaměstnanců)

Počet podnik. subjektů bez zaměstnanců 53,00

Počet podnik. subjektů s 1-9 zaměstnanci 9,00 

Počet podnik. subjektů s 10 - 19 zaměstnanci 1,00 

Počet podnik. subjektů - Nezjištěno 16,00 

Ostatní velikostní kategorie neobsazeny.

Plochy pro podnikání (k dispozici, poptávka)

Areál bývalé sklárny - brownfield. Jedná se o ideální plochu pro další využití, areál však není ve vlastnictví obce. 

Charakter zemědělské výroby v obci

Zemědělská výroba v obci se nevymyká charakteru zemědělství v regiopnu. Dominuje extenzivní pastva skotu (masná plemena) s celoročním nebo téměř celoročním pobytem na pastvě. Část pastvin je sekána na píci (seno, senáž) pro příkrm dobytka v zimním období.

Obec leží v tzv. LFA oblasti typu S, jedná se tedy o méně příznivou oblast se specifickým znevýhodněním - typicky s nízkou produkční schopností půdy.

Většina katastru obce leží na území CHKO Lužické hory, hospodaření na zemědělských pozemcích je tedy dálepodmíněno závazky Agroenvironmentálně-klimatických opatření. Převažující managementy jsou druhově bohaté pastviny a mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené.

Služby v obci

V obci je prodejna potravina smíšeného zboží a dále několik sklářských dílen s nabídkou vlastní produkce vitráží, lustrů, zrcadel ale i dekorativní a užité keramiky.

Dále zde sídlí dopravní (přepravní) firma, lze využít služeb zedníka či vodoinstalatérských a topenářských služeb.

Atraktivity cestovního ruchu (přírodní, kulturní), turistické cíle

Hlavní turistickou atraktivitou je Klíč (760 m), výrazná znělcová hora, majestátně vyčnívající nad krajinou asi 1,5 km západně od Svoru a 3,5 km severně od Nového Boru. Je to jedna z nejkrásnějších a nejznámějších dominant Lužických hor, jejíž zdálky viditelný kuželovitý tvar vyniká zejména při pohledu od východu nebo západu, zatímco ze severní a jižní strany je profil více zaoblený a na jihozápadní straně navíc narušený skalní stěnou. Tato stěna je dlouhá přes 300 m a místy až 60 m vysoká. V zimě se na ní vytvářejí mohutné ledové záclony, rampouchy a ledopády. Na příkrém svahu pod stěnou je rozsáhlé suťové pole a menší sutě jsou také na severním svahu hory. Holý skalnatý vrchol Klíče nabízí daleký kruhový výhled, který je často považován za nejkrásnější v celých Lužických horách. zdroj: www.luzicke-hory.cz

Dalším turistickým cílem je Milštejn - skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu, který leží v lesích mezi Trávnickým a Suchým vrchem, asi 4 km severně od Cvikova a 1 km západně od Naděje. Zhruba 120 m dlouhý skalnatý hřbítek je tvořen křemenným pískovcem, který se pro svou velkou tvrdost a odolnost odedávna používal k výrobě mlýnských kamenů a brusných kotoučů. Na severním konci hřbetu je asi 3,5 m vysoká a 7 m široká skalní brána, která patrně vznikla zvětráváním masivu podle množství puklin a zřícením uvolněných kamenných bloků. Výše nad bránou je ještě malé skalní okno. Mohutné skalní věže po stranách brány byly dříve horolezecky využívané, ale dnes je tu lezení v zájmu ochrany přírody omezeno. Na vyšší z obou věží byla v minulosti také upravená vyhlídka s lavičkami a malým závětřím, přístupná po žebříku se zábradlím. Otevíral se z ní pěkný výhled k východu na Hvozd, Sokol, Jezevčí vrch a vzdálenější Ještědský hřbet, k jihovýchodu na Zelený vrch, Tlustec, Ralsko a jižním směrem na osamělé kopce Českolipska s Ortelem v popředí a s výraznou dominantou Bezdězu na obzoru. Na jihovýchodě vynikal Vlhošť s Ronovem a západním směrem byly vidět lesnaté kopce Lužických hor, mezi nimiž nejvíce vynikaly Klíč a Jedlová. 

Sakrální památky reprezentuje Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1788 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Původně srubová kaple z roku 1745 byla v roce 1788 přestavěna jako zděná stavba v pozdně barokním slohu s věžičkou a mansardovou střechou. 

Soubor staveb reprezentujících typickou lidovou architekturu roubených a podstávkových domů lze obdivovat v osadě Rousínov, která je součástí obce Svor.

Počet návštěvníků (odhadem, počet vstupenek u hlavních atraktivit)

V obci není žádná památka, či jiný objekt, ve kterém by se vybíralo vstupné. S místní znalostí lze odhadnout, že vrchol klíče navšíví řádově tisíce turistů ročně, Milštejn pak stovky turistů ročně.

Turistická infrastruktura (ubytování, stravování, služby)

Ubytování v obci je možné v penzionech a v soukromí. V osadě Rousínov se nachází Penzion Milštejn, přímo ve Svoru pak Penzion restourace Pod Klíčem Svor.

Luxusní ubytování nabízí nedalé město Nový Bor v Parkhotelu Morris**** či Resort Malevil s golfovým hřištěm a malou "zologickou" zahradou. 

Trh práce 

 Zdroj: MPSV ČR

Vývoj počtu nezaměstnaných osob v letech 2007 až 2019

Zdroj: ČSÚ

Od roku 2014 lze v obci Svor vysledoval setrvalý klesající stav počtu nezaměstnaných osob, s drobným výkyvem v roce 2018. V roce 2019 bylo v obci Svor evidováno 9 uchazečů o zaměstnaní.

Historické souvislosti:

V minulosti převažovalo v obci sklářství, které sloužilo jako zdroj obživy pro místní obyvatele, zároveň přinášelo pracovní příležitosti a hospodářský přínos pro obec.

V současné době působí pozůstatky sklářství obci spíše problémy. V obci se nachází dva rozsáhlé brownfieldy, které jsou  v soukromém vlastnictví. Jedná se o areál bývalé sklárny a areál bývalého statku. Stávající majitel bývalé sklárny projevil zájem o koupi statku tak, aby mohl oba areály spojit. Záměrem majitele je dle zjišťovacího řízení provést revitalizaci obou areálů, případně areály výhodně prodat. V rámci obou areálu lze předpokládat ekologické zátěže.

Ani jeden z areálů dosud nejeví známky obnovy. Oba areály jsou umístěny ve strategicky výhodné pozici v v těsné blízkosti dopravní infrastruktury. Oba areály se nachází v katastrálním území Svor.

Detailní informace o areálu bývalé sklárny a areálu bývalého statku jsou uvedeny v Příloze č. 1 Programu rozvoje obce Svor - Přehled brownfields v k.ú. Svor. Použitý zdroj - Databáze brownfields Libereckého kraje.

Technická infrastruktura:

Zásobování teplem:

V obci neexistuje centrální zdroj tepla. Zásobování teplem má individuální charakterem a je mixem všech možných zdrojů a technologií od plynu, přes elektřinu, uhlí a biomasu až po obnovitelné zdroje energie.

Plynofikace:

Obec je plynofikována.

Vodovod, kanalizace, ČOV:

V obci je zajištěno zásobování pitnou vodou, je zde vybudovaný veřejný vodovod, na který je napojena většina místních trvale žijících obyvatel. Část obce, místní část Svor, je odkanalizována, místní část Rousínov není odkanalizována. 

Následující grafy ukazují detailní přehled napojení na vodovod a kanalizaci dle počtu obyvatel k 31.12.2015

Místní část Svor:

Počet trvale žijících obyvatel:

Z toho: Počet obyvatel připojených na vodovodní řad:       

Z toho: Počet obyvatel připojených na kanalizační síť:

Místní část Rousínov:

Počet trvale žijících obyvatel:

Z toho: Počet obyvatel připojených na vodovodní řad

Z toho: Počet obyvatel připojených na kanalizační síť:

Dopravní infrastruktura:

Katastrem obce prochází dvě komunikace I. třídy. Jednak komunikace I/9 v severo-jižním směru, která prochází centrem obce a dále komunikace I/13 v východo–západním směru, ta však protíná katastr mimo zastavěné území. Obě komunikace se v katastru obce kříží. Komunikace I/9 spojuje Šluknovský výběžek s Prahou a komunikace I/13 propojuje Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Jedná se tedy o významný dopravní uzel.

Obcí dále prochází komunikace III. Třídy č. 26321, která spojuje Svor s komunikací č. III/26320, která je spojnicí Nového Boru, Polevska a Kytlic.

Vzdálenost obce od nájezdu na dálnici / rychlostní komunikaci

Nejbližší fragment rychlostní silnice č. 63 nachází v sousedním Ústeckém kraji a spojuje Ústí nad Labem s Teplicemi, jedná se o rychlostní silnici č. 63. Do Ústí nad Labem je to ze Svoru cca 60 km. Stejně tak se v Ústí nad Labem nachází nejbližší nájezd na dálnici D8, která pokračuje v severním směru na Drážďany a jižním na Prahu (ve výstavbě). Zhruba stejně daleko je to na nájezd dálnice D10, která spojuje Turnov s Prahou.

Dopravní zátěž obce (počet průjezdů vozidel, zatížení hlukem)

Základní parametry intenzity dopravy ukazují tabulky z celostátního šetření provedeného v roce 2010 (www.rsd.cz - Sčítání dopravy 2010).

Železniční doprava, charakter trati, zastávka (nejbližší zastávka)

V obci je vlaková zastávka, v níž staví vlaky směřující jednak na sever do Šluknovského výběžku (s přestupem v Jedlové) a jednak na jih ve směru Nový Bor, Česká Lípa, Mladá Boleslav. Jedná se o trať číslo 80 vedoucí ze zastávky Jedlová přes Nový Bor, Českou Lípu, Splavy a Doksy do Bakova nad Jizerou, kde se kříží s tratí č. 70 vedoucí z Turnova přes Všetaty a Neratovice do Prahy.

Železniční trať č. 080 propojuje trať 081 (Děčín - Rumburk) s tartí č. 071 (Praha - Turnov).

Další dopravní obslužnost

V obci je vlaková zastávka, v níž staví vlaky směřující jednak na sever do Šluknovského výběžku (s přestupem v Jedlové) a jednak na jih ve směru Nový Bor, Česká Lípa, Mladá Boleslav.

Autobusová doprava obstárává dálková přímá spojení s Prahou, Libercem, Ústím nad Labem a regionální spoje do Šluknovského výběžku na Libercko či Českolipsko.

Bytová výstavba:

Dle statistického úřadu se k 1.10.2015 nachází v obci 327 budov, z toho 251 ve Svoru a 76 v Rousínově. Z celkového počtu je 209 domů typu rodinného domu (tj. 64%), 7 domů typu bytového domu (tj. 2%) a 111 ostatních (tj. 34%). Celkový počet bytů je v obci 321, ačkoliv bytové domy tvoří pouze 2% celkového počtu domů, počet bytů v těchto domech 40 tvoří 12% celkového bytového fondu.

Za poslední šet let (2009-2014) byla v obci dokončena výstavba celkem 8 bytových jednotek. Pro lepší srovnání se jedná o 2,0 dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok; tato hodnota je nižší než srovnatelný údaj pro Liberecký kraj (2,4) i celou ČR (2,9). 

Vývoj bytové výstavby v obci Svor v období 2009 - 2014

Pramen: ČSÚ

V rámci určení využití budov k bydlení je podíl celkového počtu budov v části obce Svor k budovám s tímto určením 75% (187/251). V části obce Rousínov je tento poměr 51% (39/76). Je zjevné, že část obce Rousínov je vnímána více jako rekreační oblast.

 Domovní a bytový fond v obci Svor dle SLDB 2011

Pramen: ČSÚ

Školství a vzdělávání:

Obec Svor má zřízeny dvě příspěvkové organizace, a to Základní školu Svor a jako druhý subjekt Mateřskou školu Svor. Základní škola se stala právním subjektem dne 1.1.2003 a je provozována jako malotřídní. Výuka probíhala v 1., 2., 3., 4.a 5. ročníku ZŠ. Ročníky byly sloučeny do dvou tříd. třída (1. a 3. ročník), II. třída ( 2.,4. a 5. ročník).

Ve školním roce 2013/2014 do lavic zasedlo celkem 29 žáků. Naproti tomu v roce 2014/2015 to bylo již 36 žáků. Základní školu navštěvovaly nejen děti ze Svoru, ale také z Dětského domova z Krompachu. Z toho je patrné, že její naplněnost se blíží ke své hranici (celková stanovená kapacita školy je 40 žáků). Při základní škole je v provozu ještě školní družina s kapacitou 25 dětí.

Mateřská škola je členěna na dvě oddělení (dle věku dětí), přičemž maximální celková kapacita zařízení je 50 dětí. Pro školní rok 2012/2013 byla tato kapacita plně využita, stejně tak i v předchozích letech.

Zdravotnictví:

V obci Svor není v současné době poskytována žádná zdravotní péče, není zde ordinace praktického ani žádného jiného odborného lékaře. Obyvatelé musí za zdravotní péčí dojíždět do nedalékého Nového Boru, případně až do České Lípy. V oci chybí taktéž lékárna.

Sociální péče:

O obci není zřízeno žádné zařízení sociální péče ani jiné zařízení poskytující sociální služby.

Kultura:

V obci je kulturní dům, který je ve vlastnictví obce. Kulturní dům byl v roce 2018 kompletně zrekonstruován a opraven.

Památky:

Nejvýznamnější památkou v obci je Kaple Nejsvětější Trojice, která je chráněna jako kulturní památka České republiky. Původně srubová kaple z roku 1745 byla v roce 1788 přestavěna jako zděná stavba v pozdně barokním slohu s věžičkou a mansardovou střechou.

Na území obce jsou dále evidovány tyto drobné památky:

Sport a tělovýchova:

Obec disponuje kvalitním sportovním zázemím. Je zde k dispozici víceúčelové hřiště, dětské hřiště, tělocvična a fotbalové kabiny. Dále se v obci nacházejí také tenisové kurty.

V obci funguje TJ Jiskra, která představuje jediného zástupce spolkové činnosti v obci, se zaměřením na sport. Podílí se na pořádání sportovním a kulturních akcí v obci. TJ Jiskra se zaměřuje i na práci s dětmi.

Provoz hřiště, tělocvičny a kabin je dotován z rozpočtu obce. Obec zajišťuje prostřednictvím svých webových stránek informování o dění v obci včetně zvěřejňování informací o sportovních akcích a aktivitách TJ Jiskra.

V obci chybí sportovní zázemí pro seniory, např. venkovní posilovna pro seniory.

Web obce: www.obecsvor.cz

Knihovna:

V budově obecního úřadu je provozována veřejná knihovna, knihovna je otevřena každou středu od 16 do 17 hodin.

Pozemkové úpravy v obci

Pozemkové úpravy v katastru obce provedeny nebyly, ani se pro rok 2016 neuvažuje s jejich zahájením. Státní pozemkový úřad nemá koncepční materiál, ze kterého by bylo patrné, zda se s nimi počítá alespoň výhledově. Nicméně, v souladu s platnou legislativou, pokud bude podán podnět od skupiny osob vlastnící více jak 50 % půdy v katastru obce, musí být zahájeny práce na pozemkových úpravách.

Míra ohrožení hlukem, protihluková opatření

Strategická hluková mapa silnic nezahrnuje komunikace I. tříd č 9 a 13, které procházejí obcí. Nicméně z intenzit dopravy je patrné, že především komunikace č. I/9 je zdrojem hluku v obci z důvodu vysokého zatížení nákladní dopravou.
 

Chráněná území na katastru obce, jejich charakter, rozloha atd.

Obec Svor se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Většina zastavěného území obce spadá do IV. zóny (zonace chráněných území), okrajové části pak spadají do III. zóny. Hranici CHKO Lužického hory tvoří komunikace I/13. Dominantou obce je vrchol Klíče (759 m.n.m.), který je součástí stejnojmenné přírodní rezervace s rozlohou necelých 40 ha.

Kvalita ovzduší

V obci se nenachází žádný významnější stacionární zdroj znečištění ovzduší. Hlavním zdrojem emisí jsou tak lokální topeniště v rodinných domech a dále emise spalovacích motorů vozidel pohybujících se po silnicích I/13 a I/9.

Kvalita vody v tocích a vodních plochách

Celé území obce leží v Chráněné oblasti přirozené akumuluce vod Severočeská křída. Obcí protéká Boberský potok, který pramení nedaleko Nové Huti.

Na území obce se nenachází vodní dílo se sledovanou kvalitou vody ani koupací plocha, která by byla sledována z důvodů plnění hygienických požadavků. Stejně tak se na území obce nenachází bod pro sledování kvality povrchových vod - toků. V části Rousínov je objekt (vrt) na sledování kvality podzemních vod, označení Svor (Rousínov), SK 9 C.

Půdní fond, členění, kvalita, míra ohrožení erozí

Katastr obce je tvořen z více jak 75 % pozemky určenými k plnění funkcí lesa. Dalších více jak 10 % představují trvalé travní porosty.

Struktura využití půdy v obci Svor v roce 2019

Zdroj: ČSÚ

Výše uvedené má významný podíl na velmi vysoké ekologické stabilitě, která v obci Svor dosahuje hodnoty 8,0. 2Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. 

Samospráva je vykonávána Obecním úřadem, který sídlí na adrese č.p. 195, 471 51 Svor. V čele obce stojí starosta/starostka, který je volen z devítičlenného zastupitelstva.

Obec je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací - mateřské školy a základní školy.

Hospodaření obce je ovlivněno příjmovou stánkou rozpočtu, která se v roce 2013 poprvé přehoupla přes 10 mil. Kč. V roce 2018 činily příjmy více než 17 mil. Kč. Příjmy výrazně ovlivňují získané investiční a neinvestiční dotace, které tvořily 30 % v roce 2017, respektive 22 % v roce 2018. Výdajovou stránku tvoří především běžné výdaje (50 - 75 %), podíl kapitálových výdajů se od roku 2015 pohybuje mezi 16 až 58 %.

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Svor v letech 2009 - 2019 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Struktura příjmů v porovnání s krajským a celostátním průměrem je výrazně vychýlena ve prospěch daňových příjmů a přijatých neinvestičních dotací, naopak pod průměrem je kapitálový příjem a příjem z investičních dotací.

Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2019

Zdroj: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Svor v letech 2009 - 2019 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Vnější vztahy a vazby:

Obec je členem Dobrovolného svazku obcí Novoborsko.

Bezpečnost:

Obec má zpracováný Povodňový plán obce Svor. Ten je k dispozici na webu obce: http://www.obecsvor.cz/digitalni-povodnovy-plan-obce-svor/