Program rozvoje obce
Dolní Stakory
na období let
2021 - 2028

Poloha obce

Obec Dolní Stakory se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Mladá Boleslav cca. 7 km severovýchodně od tohoto města automobilů.

Dolní Stakory leží na rovině mírně zvlněné, k severu nepatrně stoupající a na konci katastru rychleji se sklání pod Studénku v rovinu níže ležící. Na severozápad zvyšuje se k Horním Stakorům a vrchu "Babě" 360 m nad mořem. Dolní Stakory leží 230 m nad mořem.

Celková katastrální plocha je 386,13 ha z toho bylo k roku 2018 převážně 363,58 ha zemědělské půdy a zastavěná plocha činila 6,25 ha

Historie obce

Přesný letopočet vzniku obce není znám. Jak se uvádí v obecní kronice, která byla založena roku 1924, jedná se o velmi starou osadu.

Místo vzniku obce bylo osídleno, ale již v pravěku. Jako důkaz je skutečnost, že v roce 1925 byla na poli u lesa nalezena kostra ženy s bronzovými ozdobnými kroužky na rukou, nohou, krku a zlomek sponky. Nalezen byl též kamenný mlat a velký kamenný nůž.

Ves změnila několikrát svůj název - od názvu Stakorce přes Stakoří a Stakorů až po dnešní pojmenování. Do r. 1525 obec patřila ke tvrzi Volenovice, potom byla koupena městem Boleslava Mladého. V době husitského hnutí se zdější občané hlásili k víře českobratské. V dlouhých následujících letech byli proto utiskováni.

Ve třicetileté válce byli zdejší sedláci o všechno oloupeni. Neustále se musely odvádět různé formy daní ať v penězích nebo v obilí. Byla povinná robota. Muži byli odváděni na vojnu. Nastal celkový úpadek obce po dlouhá desetiletí.

V dobách napoleonských válek se z obce musely zásobovat vojenské magacíny. Kolem roku 1820 se lidé začali bouřit a proto páni z města Mladé Boleslavi najali tzv. mlatce, aby bouřivší se sedláky podrobili a majetek zabavili.

V obci propukly dvakrát velké požáry - r. 1807, kdy vyhořelo 7 domů a v r. 1826 lehlo popelem 11 čísel popisných.

Počet obyvatel se v různých dobách měnil. Nejvíce žilo v obci kolem r. 1900 asi 250 obyvatel.

V novodobé éře doznala obec největších změn koncem sedmdesátých let našeho stolení v souvislosti s velkou výstavbou okresní města Mladá Boleslav. Na základě zpracované urbanistické studie došlo k vybudování základní technické infrastruktury - kabelizace elektrických rozvodů, vodovodu, povrchové kanalizace, komunikačních úprav, chodníků, veřejného osvětlení. Došlo k výstavbě rodinných domků městského charakteru a tím porušení původního způsobu venkovské zástavby (dvory).

Historie obce je pravidelně zapisována do obcení kroniky, která byla do roku 2008 vedená p. Františkem Dufkem z Dolních Stakor, v letech 2009 - 2017 p. Bohuslavem Šaňkem z Dolních Stakor a v současné době je vedená p. Ctiborem Ondráčkem z Dolních Stakor.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Dolní Stakory od roku 1910

Zdroj: ČSÚ
Vývoj počtu obyvatel obce Dolní Stakory v letech 2003 - 2018

Zdroj: ČSÚ
Věková struktura obyvatel obce Dolní Stakory v roce 2018

Vzdělanostní struktura obyvatel obce Dolní Stakory v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

2018

Počet obyvatel 296,00

Počet obyvatel ve věku 0 až 14 let 74,00

Počet obyvatel ve věku 15-59 muži 92,00

Počet obyvatel ve věku 15-59 ženy 73,00

Počet obyvatel ve věku 60-64 muži 5,00  

Počet obyvatel ve věku 60-64 let ženy 9,00  

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Dolní Stakory v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Počet podnikatelských subjektů celkem 86,00 počet

Počet podnik. subjektů - Zemědělství, lesnictví, rybářství 2,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Zpracovatelský průmysl 11,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Stavebnictví 5,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozid 26,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Doprava a skladování 1,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Ubytování, stravování a pohostinství 3,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Informační a komunikační činnosti 2,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Činnosti v oblasti nemovitostí 2,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Profesní, vědecké a technické činnosti 15,00 počet 

Počet podnik. subjektů - Administrativní a podpůrné činnosti 2,00 počet

Počet podnik. subjektů - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 2,00 počet

Počet podnik. subjektů - Vzdělávání 1,00 počet

Počet podnik. subjektů - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2,00 počet

Počet podnik. subjektů - Ostatní činnosti 7,00 počet

Počet podnik. subjektů - Nezařazeno 5,00 počet

Počet podnik. subjektů bez zaměstnanců 35,00 počet

Počet podnik. subjektů s 1-9 zaměstnanci 8,00 počet

Počet podnik. subjektů - Nezjištěno 43,00 počet

Počet uchazečů o zaměstnání 4,00 počet  

Technická infrastruktura (v obci, v jednotlivých částech)

Obec Dolní Stakory je zásobována pitnou vodou z vodovodu připojeného na skupinový vodovod Mladá Boleslav. Vodovod je přiveden do Dolních Stakor od Kosmonos přes Horní Stakory a dále je propojen s rozvodem vody ve Valech. Do obce Valy je voda vedena řadem DN 100, který odbočuje z řadu DN 200 vedeného podél silnice I/16 Mladá Boleslav – Jičín. Propojovací potrubí PE 110 Dolní Stakory – Valy je v současnosti již v provozu. Z Dolních Stakor je dále veden vodovod do Husí Lhoty. Tlakově jsou Dolní Stakory ovládány vodojemem Propast u Kosmonos o min. hladině 273 m n.m. a max. hladině 278 m n.m. Vodovodní řady jsou provedeny po celé obci z trub PE DN 80 – DN 150 mm. Provozovatelem je VaK, a.s. Mladá Boleslav.

Nově navržená zástavba bude zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Kapacitně a tlakově bude zástavba spolehlivě kryta. Provozovatel provedl rekonstrukci zásobního řadu PVC 225, který prochází severní části obce, zároveň provedl rekonstrukci vodovodu Dolní Stakory – Valy a byla provedena výměna vodovodního řadu PE 225 Kosmonosy – Horní Stakory.

V letech 2016 - 2020 byla provedena v obci rekonstruce vodovodní řadu střed obce a severní část v roce 2020 střed a západní část. 

Katastrální území obce hydrologicky spadá do širšího povodí řeky Jizery, do něhož je přímo odvodňováno bezejmennými přítoky dvou svodnic – Zalužanské svodnice č. HP 1-05-02-099 a Valské svodnice č. HP 1- 05-02-101. Obě svodnice jsou zaústěny do vodního toku Klenice mimo řešené území. V obci je jedna vodní plocha (požární nádrž) bez přítoku povrchových vod. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která svádí povrchové vody do Zalužanské vodoteče. Probíhá v okraji silnice III.tř. č.2768 směr Horní Stakory – Plazy a ve středu obce je svedena přes soukromé pozemky směrem severním do vodoteče. Zadavatelem nebyla udána dimenze a materiál potrubí. Na stávající povrchovou dešťovou kanalizaci bude napojena povrchová kanalizace z nově zastavěných území obce.

Likvidace splaškových vod - část likvidace domácí ČOV, likvidace z domácích septiků svozovou firmou ČOV Plazy a Mladá Boleslav, případně Bakov nad Jizerou.

Zásobování plynem

Obec je plně plynofikována. Plynofikace byla realizována 11.11.2002 - 31.8.2003 v rámci projektu "Plynofikace obcí Kosmonosy - Horní stakory a Dolní Stakory" za finanční podpory Státního fondu životního prostředí České republiky a města Kosmonosy - Horní stakory a Dolní Stakory , sdružených v Mikroregionu Baba s celkovými náklady 9 187 119,-Kč a podporou ze SFŽP ČR 4 167 000,- Kč. SLT rozvod plynu je napojen v osadě Valy, přivaděč dále pokračuje rozvodem v obci Dolní Stakory. Uživatelé jsou napojeni přípojkami (D32- 63 PE 80 SDR 11) s domovními regulátory RP 6 a RP 10. Místní síť byla navržena s ohledem na územně plánovací podklad tak, aby byla pokryta požadovaná oblast a umožněno napojení max. počtu odběratelů.

Svoz komunálního odpadu je v obci zajišťován 1x týdně a.s. Compag. Komunální odpad je odvážen na skládku města Mladá Boleslav v Michalovicích. Ve dvoře za budovou obecního úřadu je celoročně k dispozici kontejner na železný odpad (svoz dle zaplnění- SD Kovo). 1x za rok je odvážen firmou Compag nebezpečný odpad a odpad směsný. V měsících s vegetací je odvážen 1x týdně Bio odpad z 15-ti plastových nádob určených výhradně pro tento typ odpadu firmou Compag. V průběhu roku je separován drobný elektroodpad , který ekologicky likviduje firma REMA System a.s.

Telekomunikační síť v obci Dolní Stakory je spolu s obcemi Plazy a Valy napojena na RSU Řepov. Základem telekomunikačního rozvodu v obci Dolní Stakory je stávající síťový rozvaděč SR 8. Z něho jsou místními telekomunikačními kabely připojeny stávající účastnické rozvaděče po obci realizované plastovými sloupky SIS. Stávající kabelový rozvod má rezervu cca. 30%

Zásobování elektrickou energií

Základní technické údaje:

1. Proudová soustava

- VN: 3, AC, 22 000V, IT

- NN: 3/PEN, AC, 400/230V, TN-C

2. Ochrana před nebezpečným dotykem

- VN: zemněním v soustavě s izolovaný uzlem

- NN: automatickým odpojením od zdroje

Současný stav zdrojů elektrické energie :

Elektrická energie pro obec Dolní Stakory je zajištěna ze soustavy VN-22kV z rozvodny 110/22kV Řepov prostřednictvím tří stávajících transformačních stanic 22/0,4kV připojenými ze stávajícího venkovního vedení VN-22kV 3x95mm2 "BOKNĚ".

Jde o následující transformační stanice (TS):

1) Distribuční zděná věžová TS 22/0,4kV do 400kVA osazená transformátorem 250kVA umístěná na jižním okraji obce.

2) Distribuční příhradová stožárová TS 22/0,4kV do 400kVA osazená transformátorem 250kVA umístěná na severozápadním okraji obce. PROGRAM ROZVOJE OBCE DOLNÍ STAKORY 9 / 27

3) Distribuční příhradová stožárová TS 22/0,4kV do 400kVA osazená transformátorem 250kVA umístěná na severovýchodním okraji obce.

Současný stav rozvodů :

NN Stávající distribuční rozvody NN 400/230V v obci Dolní Stakory jsou plně kabelizovány – celoplastové kabely uložené v zemi. Kabelová síť nn byla vybudována v obci v r. 1980-81 jako náhrada původních venkovních rozvodů nn. Kabelové rozvody nn umožňují částečné vzájemné zálohování jednotlivých transformačních stanic v případě výpadku.

Veřejné osvětlení a místní rozhlas

Podél hlavní komunikace obce je stávající veřejné osvětlení osazeno výbojkovými svítidly na silničních stožárech 8m s jednoramenným výložníkem. I přesto, že toto osvětlení odpovídalo požadavkům osvětlení komunikace III. tř. v obci, bylo v roce 2008 vyměněno za nové. Ostatní komunikace v obci k individuální rodinné zástavbě jsou osvětleny parkovými osvětlovacími body se stožáry do 6m. V současné době je minimum těchto komunikací které nejsou osvětleny vůbec. Vybrané osvětlovací body jsou v současné době využity i pro umístění a rozvod zařízení místního rozhlasu.

Dopravní infrastruktura

Obec má výhodnou dopravní polohu s vazbou na silnice I.třídy – rychlostní komunikace čtyřpruh. I/10 Praha – Turnov (obchvat Ml.Boleslavi – sjezd na Jičín a sjezd Zalužany na Kosmonosy), I/16 Mladá Boleslav – Jičín (napojení v Plazích). Obcí prochází silnice III. třídy č. 2768 - Trenčín - Plazy. Trasa průjezdu obcí byla regulována před dvaceti lety, byly zbudovány chodníky a založena ochranná zeleň podél komunikace. Na páteřní komunikaci navazuje systém obslužných komunikací a polních cest. V minulosti byla provedena směrová úprava zvětšením poloměru v úseku kolem farmy. Dopravní situace v obci je v současnosti v zásadě stabilizovaná; silniční průtah nevyžaduje žádné směrové nebo profilové úpravy. Síť obslužných komunikací – je založena osnova, která umožňuje napojování nových lokalit výstavby. Komunikace jsou převážně zpevněné s asfaltovým povrchem. V poslední době byly vyasfaltovány příjezdy k RD na návsi před farmou.

V předchozím období byla dopravní situace úměrná pro spojení sousedních obcí, základní spojení větších obcí a měst probíhalo na komunikacích výšší třídy, ale v současné době vzhledem k rozrůstající se průmyslové zóně v Řepově a Plazích se doprava na komunikacích vyšší třídy řádně zahustila a větší objem vozidel začal využívat silnici III. třídy č.3/2768 procházející obcí.

Stav místních a účelových komunikací v obci je částečně v poškozeném stavu s plánovanou rekonstrukcí svrchní části vozovky.

Údržba komunikací v zimních měsích je prováděna svépomoci.

Autobusová doprava

Přeprava osob je zajištěna třemi dopravci :

-260622 – Kněžmost – Mladá Boleslav (DP Kněžmost)

-260910–Mladá Boleslav– Kněžmost– Dobšín,Kamenice (Transcentrum Kosmonosy)

-MHD Mladá Bolelsav (linka č.30).

V obci je jedna zastávka s krytým objektem čekárny, v současné době je připravována její rekonstrukce, aby došlo ke zkulturnění prostředí pro naše spoluobčany při čekání na svůj spoj.

Individuální automobilová doprava

Je využívána v převážné míře - již v roce 1991 byl stupeň motorizace domácností jeden z největších v obcích regionu (66,7%), v současnosti je možné počítat s údajem kolem 100%.

Doprava v klidu (parkování) :

Auta jsou garážovaná na vlastních pozemcích, možnost stání je na místních obslužných komunikacích.

Nákladní automobilová doprava

Průjezd silnice III. tř. obcí v obou směrech se několikanásobně zvýšil a s tím se i úměrně zvýšil hluk v obci. Největší zátěží pro obec , ale i přilehlé komunikace je průjezd vícenápravových nákladních vozidel , která poškozují již zmiňované komunikace , které pro tuto zátěž nebyly konstruovány. Dopravní obsluha zemědělského areálu a provozoven drobné výroby je bezproblémová.

Dopravní vybavenost

V obci není. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot jsou v Plazech, Kosmonosích a v Ml.Boleslavi. Tento stav je vyhovující.

Pěší doprava

V obci byla v minulosti vybudována síť chodníků z betonových dlaždic v některých partiích bylo jejich využití minimální a tak chyběla i jejich údržba. Pro provedeném vyhodnocení v rámci veřejných prostranství celé obce jsou chodníky v potřebném rozsahu obnovovány a rekonstruovány.

Cyklistická doprava

Řešeným územím prochází cyklotrasa č. 8155 "Bakov n. Jiz.–Kolomuty–Dobrovice–Kosořice". Trasa je v řešeném území vedena po stávající silnici III. třídy. Na křižovatce na Horní Stakory se napojuje na cyklotrasu č. 8153 a v Kolomutech na cyklotrasu č. 8148. Vzhledem k automobilové i cyklistické frekvenci průjezdů není současná situace problémová. V případě předpokládaného silnějšího provozu ve výhledu by bylo vhodné zajistit bezpečnost průjezdu značením příp. jinou úpravou. Samostatnou cyklostezku by bylo vhodné zajistit společně s úpravou polní cesty v integraci s pěším propojením do Horních Stakor (zasahuje již na k.ú. Horní Stakory).

Železniční doprava

Nejbližší železniční zastávka je v Kolomutech na trati č. 064 MB - Stará Paka. Pro svoji odlehlost (5 km) nemá pro obec praktický význam. Uplatnění ochranných pásem dopravní infrastruktury - silniční ochranné pásmo uplatňuje se pro silnici III. třídy .......................... 15 m od osy přilehlého jízdního pásu - ochranné pásmo sportovního letiště Ml. Boleslav na území D.Stakor nezasahuje.

Místní komunikace

Délka místních komunikací 3.třídy je 1973m s povrchem živičným (10522m2) a s povrchem pevným štěrkovým (749m2))

Délka místních komunikací 4.třídy je 1232m

Zdravotnictví

Zdravotnické služby , včetně rychlé záchranné služby jsou řešeny přes 5 km vzdálenou Mladou Boleslav , kde je plná vybavennost a nebo přes zdravotnická zařízení v Kosmonosech.

Sociální péče

Obecní úřad je umístěn v budově v centru obce (historicky obecní škola). V budově Obecního úřadu je pohostinství "Naše hospoda" v pronájmu s otvírací dobou 5x v týdnu, knihovna pod vedením Jaroslava Jonáše st. (otevřeno 1x za 14 dní) a sál pro pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí. V obci je prodejna smíšeného zboží v majetku OÚ - též v pronájmu (otvírací doba v pracovních dnech).

V obci jsou dostupné následující služby :

● Kadeřnické práce - Miluše Jonášová - dle objednání v pracovních dnech

● Kadeřnické práce - Jana Parastiuková - dle objednání v pracovních dnech

● Tesařské práce - Marek Jonáš

● Instalatérské práce - Petr Pejta st.

● Instalatérské práce - Jiří Malík st.

● Truhlářské a tesařské práce - Josef a Jan Spěšný

● Zámečnické práce - HNP – Jakub Gabriel

● Zemědělská činnost - Ing. František Hrabě

● Železářství - Vladimír Blecha

● Autoservis - Jiří a Jan Hercík

● Agentura Xantia (pořádání společeských a zábavních akcí) - Jana Vélová

● AteliérM - Milena Hlubůčková

● Prodej a nákup automobilů DAVOAUTO - David Vorel

Pro pořádání kulturních, zájmových a společenských akcí byla v roce 2015 zrekonstruována Klubovna SDH v sousedství základny SDH.

Jednou ze služeb pro seniory s omezenou pohyblivostí je zajištění pečovatelské služby v režii Obecního úřadu. Senioři (ne, jen oni) si mohou v současné době objednat obědy z kuchyně ZD Plazy s dovozem do obce.

Nejbližší základní škola se nachází v Horních Stakorách (1.-4.ročník). V roce 2018 byla otevřena v Dolních Stakorách mateřská škola pro 24 dětí. Ostatní školská zařízení v Mladé Boleslavi.

Kultura a péče o památky

Podmínky pro kulturní aktivity jsou velmi dobré a to díky sálu s jevištěm v budově OÚ, kde jsou každoročně pořádána divadelní představení, plesy, zábavy a ostatní společenské akce.

V průběhu roku je odehráno 6 divadelních představení místního "Divadelního spolku Tyl" pod hlavičkou Osvětové besedy a pod vedením pana Lukáše Kopala , vnuka bývalého dlouholetého řežiséra pana Jaroslava Kopala st. Od roku 2015 jsou odehrána minimálně dvě dětská divadelní představení dětského divadelního spolku patřícího též pod Osvětovou besedu. Divadelní spolek Tyl pořádá též tzv. "Svatomartinskou husu" posezení s cimbálovou muzikou, degustací vín a konzumací svatomartinské pochoutky. Pravidelně se koná "Hasičský ples" organizovaný SDH, "Sportovní ples" pod záštitou Sportovního klubu Dolní Stakory, "Myslivecký ples" pod záštitou Mysliveckého sdružení Podbaba, "Divadelní a Maškarní plesy" pod záštitou Divadelního spolku Tyl. OÚ pořádá každoročně "Májovou a Posvícenskou zábavu". Mezi pravidelné akce patří "Dětský den", "Maškarní rej masek pro děti" a "Mikulášká nadílka pro děti".

V rámci výstavby mateřské školy v "Obecním domě" byl pro divadelní představení nově zrekonstruován sál, který je vybaven 150 místy pro sedící diváky a pro velký zájem bývá hlediště ještě rozšiřováno. I o dětská přestavení je nebývalý zájem a hlediště je zcela zaplněno.

Uprostřed severní části návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého zapsaná v seznamu kulturních památek. Pozornost zasluhuje stavba místní zvoničky a dva křížky (vlevo na příjezdu do obce z jihu i severu)

Sport a tělovýchova

V obci jsou dvě sportoviště :

● u zemědělského areálu ve správě Sportovního klubu : 1x travnaté hřiště na malou kopanou ; 1x tenisové hřiště se šatnou a sociálním zařízením

● v budově OÚ na sále jsou dva stoly pro stolní tenis

Od roku 1977 je každoročně hrána tenisová liga místních tenistů a tenistek

Od roku 2004 pořádá Sportovní klub každoročně turnaj v malé kopané

Součástí sportovního areálu je dětské hřiště.

Struktura využití půdy v obci Dolní Stakory v roce 2018

Zdroj: ČSÚ

Hustota zalidnění obce je 76,66 obyv./km2.
Zdroj: ČSÚ

Orná půda zaujímá 90,96% plochy, lesy tvoří 0,52% plochy.
Zdroj: ČSÚ

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Dolní Stakory dosahuje koeficient hodnoty 0,04 .
Zdroj: ČSÚ

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Podnebí v zájmovém území je teplé, s dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou. Trvání sněhové pokrývky je velmi krátké. Dlouhodobý teplotní průměr oblasti činí 8,2 °C, průměrný srážkový úhrn 550 mm. Území je vystaveno převládajícímu západnímu proudění větru.

Sledované území je součástí České křídové tabule, geomorfologického celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina a okrsku Mladoboleslavská kotlina.

Mladoboleslavská kotlina představuje plochou strukturně denudační sníženinu při s. úpatí Chloumeckého hřbetu a vrchu Baby na svrchnoturonských až koniackých slínovcích a vápnitých jílovcích, méně na středoturonských vápnitých pískovcích (na Z), s rozsáhlými kryopedimenty, odlehlíky a středopleistocenními terasami a širokými nivami mělkých, rozevřených údolí Klenice, Kněžmostky a jejich přítoků.; význ. bod Čihadlo 251 m; oblast nepatrně zalesněná dubovými, méně smrkovými a borovými porosty. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje v rozmezí 215 až 250 m, jedná se o mírně zvlněný terén. Převážná část území v povodí Klenice je ukloněna k jihozápadu, menší část území v povodí Kněžmostky je ukloněno k severozápadu.

Zájmové území spadá do 1.6 Mladoboleslavského bioregionu. Bioregion zahrnuje východní část Jizerské tabule a jižní část Turnovské pahorkatiny. Typická část bioregionu je tvořena slínovcovou pahorkatinou s těžkými jílovitými půdami a poměrně teplým, vlhkým klimatem a tomu odpovídajícími zvláštními biocenózami. Dominuje 2. bukovo-dubový vegetační stupeň s dubohabrovými háji a teplomilnými doubravami, potočními luhy a bažinnými olšinami i slatinami. Nereprezentativní část je tvořena vyššími štěrkopískovými terasami s acidofilními doubravami, místy s borovicí. Typická výška území je 210 - 270 m n.m. Recentně převažují pole, relativně hojně jsou zastoupeny vlhké louky, slatiny a větší komplexy lesů, převážně nepůvodních borových, ale často i dubohabrových a dubových. V lesích se nachází vzácnější teplomilná flóra i fauna. Význam mají i rybníky s navazujícími mokřady a s hnízdišti vodního ptactva. Osídlení je velmi staré, na většině území prakticky souvislé od konce neolitu.

Podle geobotanické rekonstrukční vegetační mapy (Mikyška et al. 1968) jsou dominatní jednotkou - dubohabrové háje (Carpinion betuli). Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofyticum s fytogeografickým okresem 13 Rožďalovická pahorkatina, s podokresem c Bakovská kotlina - Diagnosa: termofytikum s rozmanitou květenou termofyt a mezofyt, vegetační stupeň převážně suprakolinní (pahorkatinný, klima relativně oceánické, srážkově nadbytkové), reliéf svažitý i plochý, podklad živný.

ZELEŇ V KRAJINĚ

1. Aktuální stav krajiny

Využívání krajiny předurčily geomorfologie a půdní podmínky. Krajina je od pravěku odlesněná a v různé míře zestepněná, vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněna. Území zabírá starou sídelní oblast, souvisle osídlenou již od neolitu. Řešené území leží v intenzívně zemědělsky využívané krajině, kde převažuje orná půda (obiloviny, cukrová řepa, olejniny, pícniny) s nízkým koeficientem ekologické stability, jedná se o území s maximálním narušením přírodních struktur (KES pod 0,1).

Pouze kolem silnice z Val na Husí Lhotu jsou malé výměry trvalých travních porostů (VKP), u obce pak pastviny založené na orné půdě určené pro výběh dobytka. V zemědělské krajině je obecným jevem neúnosná degradace travinobylinných porostů podél polních cest, silnic, kde dominují ruderální druhy jako kopřiva dvoudomá, pelyněk černobýl, pýr plazivý, lopuchy.

Lesy v zájmovém území nejsou téměř zastoupeny, tvoří pouze 0,52 % výměry katastru. Jedná se o okraj většího lesního komplexu Lhotská bažantnice a malý lesík v poli v lokalitě "U křížku" - porost kolem prameniště Valské svodnice. Dřeviny rostoucí mimo les nevytvářejí souvislé porosty, plochy s tímto typem vegetace mají nízkou plošnou výměru se stupněm ekologické stability 2, 3. Jedná se liniová společenstva tvořena alejemi stromů podél komunikací, pásy dřevin na mezích v polích a bylinnými resp. keřovými společenstvy podél polních cest a svodnic. Výsadby jsou většinou nekvalitní, silně ruderalizované, vyžadující rekonstrukci a doplnění.

Vodních ploch je v zájmovém území nedostatek. Jedná se o jeden menší rybníček v obci Dolní Stakory. Vodní režim v území byl pro potřeby intenzivní a stabilizované zemědělské produkce upraven. Dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště Mladá Boleslav, je cca 90 % území odvodněno systematickou drenáží.

V zájmovém území se vyskytuje několik lokalit s ekologicky hodnotnými společenstvy. Jednak jsou to významné krajinné prvky navržené k registraci (VKP 51 "Špičatá Horka v Pobočném", VKP 52 "Lhotská bažantnice") a interakční prvky, popis prvků je uveden v kap.Ochrana přírody.

2. Doporučená opatření pro řešení krajinné zeleně

V řešeném území by měla být cílovými společenstvy společenstva lesní v lokalitách stávajících lesních porostů, zatímco v intenzivně využívané zemědělské krajině se jako nejvhodnější jeví směs lučních společenstev s víceméně rozvolněnými porosty keřů a stanovištně vhodných lesních dřevin (v optimálním případě - jinak se jeví jako vhodné doprovodnou keřovou a stromovou zeleň vysazovat v ucelených liniích a skupinách tak, aby umožňovala co nejekonomičtější údržbu luk a zároveň vytvářela refugia pro co největší množství živočichů). Polní cesty doporučujeme jednostranně osázet pásy zeleně ze stromů a keřů, při jižní straně. Jednostranné výsadby navrhujeme i u vodoteče. Použity by měly být výhradně domácí druhy. Rodová a druhová skladba by měla vycházet z původních rostlinných společenstev a výrobního typu.

Součástí zeleně v krajině je územní systém ekologické stability. Jedná se o lokální biokoridor jihovýchodně od obce při vodním toku. Zde by mělo dojít v pruhu o šířce 20 m k přeměně orné půdy na trvalé travní porosty. Pravý břeh by měl být osázen stromovým a keřovým patrem.

Doporučeny jsou následující dřeviny:

dubohabrové háje - dub zimní, habr obecný, hrušeň obecná, javor babyka, javor mléč, jeřáb břek, třešeň ptačí, jilm habrolistý, lípa srdčitá, brslen evropský, hloh jednosemenný, líska obecná, slivoň trnka, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, svída krvavá, zimolez pýřitý, růže šípková

ZELEŇ V SÍDLE

1. Aktuální stav Zelení v sídle jsou travnaté plochy, obvykle osázeny dřevinami - keři a stromy. Podle účelu a přístupnosti se dělí na zeleň: veřejnou (volně přístupné parky, zelené pásy, uliční zeleň), vyhrazenou (zeleň v obytných okrscích, areálech škol, závodů, zařízení, hřbitovů ), soukromou (na pozemcích fyzických či právnických osob), hospodářskou (hosp.a účelové lesy, louky a pastviny, sady a zahrady).

Zeleň v obci je tvořena stávajícími soukromými zahradami při rodinných domech a plochami, které mají charakter veřejné zeleně. Zeleň veřejná je tvořena spíše lučním porostem, než parkovým trávníkem, a domácími i introdukovanými dřevinami, které jsou vysázeny spíše solitérně, než do skupin.

Veřejná zeleň je soustředěna v několika veřejných prostorech (návsích) s propojením podél průjezdné komunikace obcí.

2. Obecné principy řešení zeleně v sídle

K hlavním zásadám patří:

- vytvářet kompaktní plochy zeleně

- plochy netříštit sítí obslužných komunikací

- inženýrské sítě vést mimo plochy obslužné zeleně

- vytvářet podmínky pro realizaci zeleně v ulicích

- územně chránit plochy se stávající zelení

- asanovat technicky upravené břehy ploch pro vegetaci

- výsadbu zeleně je vhodné realizovat v předstihu, aby dřeviny dorostly alespoň do částečné funkční a estetické účinnosti s dokončením výstavby

- při výběru rostlinného materiálu je nutné přihlížet k jejich ekologickým nárokům půdní poměry, osvětlení, teploty, srážky apod.) a ke skutečnosti, že do sídel venkovského typu jsou vhodné zejména domácí a zdomácnělé dřeviny

- zeleň v sídle je nutno řešit v návaznosti na systém zeleně v krajině

- při návrhu výsadeb vycházet z reálných možností zajištění pravidelné údržby, - celková úprava ploch veřejné zeleně má být jednoduchá uspořádáním, sortimentem i nezbytnými doplňky

- vodní plochy v sídle jsou neobyčejně přitažlivé, technické řešení břehů však musí být provedeno přírodě blízkými úpravami

Stromořadí není vhodné:

- tam, kde by mohlo dojít ke kolizi s podzemními nebo nadzemními technickými sítěmi

- tam, kde je ulice úzká

- před neosluněné fasády domů při východozápadní orientaci ulice

- tam, kde by se pohledově zakryla nebo zastínila bohatá zeleň předzahrádek

3. Řešení zeleně v obci Dolní Stakory:

Veřejná zeleň je soustředěna v několika veř. prostorech (návsích) s propojením podél průjezdné komunikace obcí. Výrazné skupiny vzrostlé zeleně jsou u vodní nádrže, na staré návsi, v parkové úpravě kolem sochy Sv.Jana Nepomuckého, v jižní návsi před zemědělskou farmou.

Výhledově by měly být plochy veřejné zeleně průběžně dosazovány mladými dřevinami, aby dřevité porosty měly různorodou věkovou strukturu. Takovéto různověké porosty, jako celek, lépe odolávají extrémním podmínkám (vítr, námraza apod.). Pokud by byla snaha a finanční možnosti plochy veřejné zeleně udržovat v atraktivnějším stavu, bylo by možné stávající zeleň doplnit zajímavými dřevinami, zejména pestře kvetoucími keřovými skupinami. Rekonstrukční změny by ale bylo nutné realizovat na základě konkrétního prováděcího projektu.

U nově navrhované zástavby rodinných domků se doporučuje uliční stromořadí z méně vzrůstných stromů. Doporučeny jsou dále pásy ochranné a izolační zeleně, které zároveň budou tvořit přechodový článek mezi zastavěnou částí sídla a polními hony.

Vyhrazená zeleň

- větší samostatné zahrady, pastvina

Soukromá zeleň

- v rámci ploch stávající bytové zástavby

OCHRANA PŘÍRODY

V zájmovém území se nevyskytuje žádné zvláště chráněné území ochrany přírody, ani zde není vyhlášen žádný strom památným. Východně od obce, při polní cestě se nachází významný strom v krajině (hrušeň), který ale není veden jako památný strom.

Vyskytují se zde dvě lokality s ekologicky hodnotnými společenstvy, které jsou navrženy k registraci jako významné krajinné prvky (VKP). Jedná se o VKP 51 "Špičatá Horka v Pobočném" a VKP 52 "Lhotská bažantnice". Číslování odpovídá Okresnímu generelu ÚSES Mladá Boleslav.

VKP 51 "Špičatá Horka v Pobočném"- dvě nespojité lokality, jedna (květnatá louka) je v k.ú. Dolní Stakory, druhá (liniové společenstvo na stráni u Horky) je v k.ú. Židněves. V řešeném území se jedná o přírodně blízkou extenzivní louku - mezofilní až hygrofilní květnatý trávník. Lokalita je vymezena parc. č. 340 a 349/1, celková výměra činí 5,4024 ha.

Na louce se vyskytují zejména tyto druhy: řebříček obecný, kakost luční, krvavec toten, česnek hranatý, svízel syřišťový, pryšec chvojka, psineček tenký, psineček výběžkatý, místy smetanka lékařská a šťovík.

Návrh opatření:

extenzivní hospodaření, sečení 1-2x ročně s odklizem pokosené hmoty.

VKP 52 "Lhotská bažantnice"- okraj lesního porostu a květnatá louka s přirozeně rostoucími druhy. VKP je součástí stejnojmenného funkčního lokálního biocentra LBC 178.

Do řešeného území zasahuje pouze okraj tohoto prvku, parc. č. 485, tj. 1149 m2. Na louce se vyskytují zejména tyto druhy: řebříček obecný, kakost luční, krvavec toten, česnek hranatý, svízel syřišťový, pryšec chvojka, psineček tenký, psineček výběžkatý, ocún jesenní, při okraji lesa černýš hajní, válečka lesní, lipnice hajní, konvalinka vonná.

Návrh opatření:

extenzivní hospodaření, sečení 1-2x ročně s odklizem pokosené hmoty.

KRAJINNÁ EKOLOGIE

1. Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v j ejich využit í Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území.

Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny na:

plochy přírodní (NP) – s nejvyšším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (lokální biocentra a biokoridory, navržená VKP k registraci); přírodní plochy nejčastěji zahrnují již vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, případně plochy systémů ekologické stability, ap.; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury;

plochy zemědělské (NZ) – s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury;

plochy lesní (NL) - plochy lesní se vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les. Plochy lesní zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury;

plochy vodní a vodohospodářské (W) - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití;

plochy smíšené nezastavěného území (NSX) – zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, l - lesní, kh - kulturněhistorická, d - dopravní, r - rekreační. V řešeném území jsou pouze vymezeny přijatelné formy využití p - přírodní, z - zemědělské. Pro takto vymezené plochy v nezastavěném území budou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití (regulativy využití), které budou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny. V nezastavěném území katastru obce Dolní Stakory výrazně převládají plochy se zemědělskou funkcí (NZ), pouze okrajově jsou zastoupeny plochy lesní (NL), plochy přírodní (NP) a plochy smíšené nezastavěného území (NP). Nejvýznamněji zastoupenou složkou u ploch smíšených je přírodní ochrana spolu se zemědělskýmm využitím (NSpz).

2. Územní systém ekologické stability

Podkladem pro zapracování prvků ÚSES je Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav (Ing. Milena Morávková, 2000-2001), který sjednocuje místní generely zpracované v období let 1993 - 1997 s územně technickým podkladem NR-R ÚSES ČR.

ÚP Dolní Satakory závazně vymezí prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) a to na lokální úrovni. Nadmístní systém (nadregionální ani regionální) se v řešeném území nevyskytuje. Systém tvoří skladebné prvky - biocentra, biokoridory a interakční prvky.

Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá z prvků funkčních a navržených k založení. Prvky navržené budou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO).

Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině.

Prvky ÚSES v katastrálním území Dolní Stakory:

LBC 178 "Lhotská bažantnice" lokální biocentrum funkční, vymezené; výměra 4,8 ha - v řešeném území pouze okraj biocentra parc. č. 485, tj. 1149 m2. Biocentrum je součástí stejnojmenného VKP. Okraj Lhotské bažantnice - dubohabřina, částečně kmenovina, částečně pařezina, místy mladé výsadby borovice. Lesní typ: 1H9 - sprašová habrová doubrava; půdy lužní na nivních uloženinách. Součástí biocentra je květnatá louka s přirozeně rostoucími druhy. V podrostu válečka lesní, konvalinka vonná, pstroček dvoulistý, kokořík mnohokvětý, svízel lesní, lipnice hájní, černýš hájní...

Návrh opatření:

podpora původní druhové skladby porostu (dub, lípa, habr, javor, jasan), pravidelné kosení lučního porostu. LBK 145 "Valská strouha" lokální biokoridor jednoznačně vymezený, částečně funkční, navržený k založení; dl.1312 m.

Vodní příkop v polích sezonně zvodnělý, cca 2,5 -3 m hluboký, v koruně až 5 m široký, květnatý mezofilní, mírně zruderalizovaný trávník. Podél příkopu chrastice rákosovitá, kyprej vrbice, krvavec toten, zblochan říční, metlice trsnatá, skřípina lesní, ovsík vyvýšený, pcháč šedý, tužebník jilmový, ojediněle keře - vrba, šípek, bříza, svída krvavá.

Návrh opatření:

Vytvoření funkčního biokoridoru dostatečné šíře - zde by mělo dojít v pruhu o šířce 20 m k přeměně orné půdy na trvalé travní porosty. Pravý břeh by měl být osázen stromovým a keřovým patrem. Z dřevin jsou doporučeny dub letní, lípa srdčitá, jilm vaz, popř. olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba, z keřů hloh, krušina olšová, kalina, růže šípková.

Interakční prvky:

- Bídník - vlhký remíz v poli, louky a doprovodná zeleň polní cesty

- U křížku - prameniště Valské svodnice s mokřadním porostem a doprovodná zeleň přístupové komunikace

- Ke Lhotské bažantnici - remíz v poli a navazující travnatá cesta

- K Chaloupkám - travnaté a keřové porosty v širokém pásu podél polní cesty - doprovodné porosty stávající i navržené podél silnic a polních cest

Charakteristika použitých pojmů:

Biocentrum (LBC - lokální) část krajiny, která svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci a vývoj přirozeného a přírodě blízkého ekosystému. Je jednou ze základních stavebních částí ÚSES.

Biokoridor (LBK - lokální) je skladebná část ÚSES, která neumožňuje rozhodující části organismů trvalou existenci, avšak umožňuje jejich pohyb mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

Ekosystém funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí (živočichové, rostliny, mikroorganismy, půda, voda apod.), jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací. Navzájem se ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Je tedy přírodním celkem, zahrnujícím všechny organismy na určitém místě ve vazbě na fyzikální činitele. Jsou propojeny výraznou strukturou vazeb.

Interakční prvek je skladebná část ÚSES, která se svou velikostí a stavem ekologických podmínek dílčím, ale významným podílem doplňuje ekologicky vyhovující území.

Kostra ekologické stability soubor existujících ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny. Tvoří zásadní zdroj genofondu pro ÚSES. Rozmístění kostry ekologické stability je výsledkem lidské činnosti a z hlediska ekologických zákonitostí je často nahodilá.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) síť skladebných částí, které jsou v krajině na základě prostorových a funkčních kritérií účelně rozmístěny. Vytváří propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES jsou přirozené na člověku nezávislé vazby. Podle dosahu vlivu jednotlivých skladebných částí se rozlišují úrovně místní (lokální), regionální a nadregionální a vyšší.

Významný krajinný prvek (VKP) ekologicky, geomorfologicky nabo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení ekologické stability. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, jezera a údolní nivy. Orgán ochrany přírody může obecně vymezené VKP upřesnit a zaregistrovat. K registraci je možno navrhnout i další části krajiny.

Obecní úřad a kompetence obce

Obecní úřad Dolní Stakory nevykonává správní činnosti pro jiné obce, zajišťuje správu pouze pro území obce.

V současné době má obec jednoho zaměstnance na hlavní pracovní poměr a to je post starosty

Další činnosti – provoz knihovny, vedení kroniky, úklid a další dle aktuálních potřeb – jsou zajišťovány na základě dohod o provedení práce a nebo na základě dobrovolnosti obylatel např. při jarním úklidu obecních prostranství a přilehlých ploch.

Hospodaření a majetek obce

V posledních letech je rozpočet obce sestavován s vyrovnanou příjmovou i výdajovou částkou

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Dolní Stakory v letech 2009 - 2018 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2018

Zdroj: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Dolní Stakory v letech 2009 - 2018 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ