Program rozvoje obce (PRO) je základním plánovacím dokumentem, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Dlouhodobé plánování napomáhá efektivně využívat finanční prostředky obce k dosažení rozvojových cílů.
V Programu rozvoje obce Ústí jsou zakotveny rozvojové priority obce na období 2016 až 2022. Smyslem tvorby dokumentu bylo na základě popsáné situace v obci, názorů občanů a diskuse pracovních skupin formulovat představy o budoucnosti obce včetně navržení aktivit, které pomohou tyto představy dosáhnout.
Občané obce se podíleli na tvorbě dokumentu tak, že odevzali vyplněné dotazníkové formuláře, které napomohly identifikovat hlavní problematické oblasti života obce. Pro vlastní tvorbu dokumentu byly sestaveny dvě pracovní skupiny, které v užším kruhu spolupracovaly na formulování budoucích cílů a aktivit. Pracovní skupina stavební ve složení: Jan Srněnský, Ing. Petr Bravenec, Ing. Pavel Šlinz, Ing. Zdeněk Trčálek, Antonín Fila. Pracovní skupina kulturní ve složení: Šárka Lukaštíková, Josefína Plachtovičová, Vladislav Hrtáň, Karel Uhřík, Darina Sommerová. Sestavením dokumentu byl pověřen ekonom obce Bc. Jan Zajíček.
Obec Ústí se nachází ve východní části České republiky, v blízkosti Slovenských hranic. Rozkládá se 3 km jižně od města Vsetína při soutoku řek Senice a Vsetínské Bečvy. Obec Ústí je součástí Zlínského kraje.
Katastr obce má výměru 543 ha a jeho místní části tvoří: Dlouhé, Rublov, Srní, Vlčinec, Vrch. Katastr obce sousedí s katastry Hovězí, Leskovec, Lhota u Vsetína, Vsetín, Janová. Osu katastru obce tvoří potok Senice. Území východně od něj náleží Ráztocké vrchovině patřící do celku Javorníků s nejvyšším bodem Babínek (563 m n.m.), území na západ od potoka náleží k Vizovické vrchovině s nejvyšším bodem Svatý (550 m n.m.), ležícím již na hranici katastru. Nejníže položeným místem je napojení potoka Senice do řeky Bečvy (358 m n.m.).
První zmínky o obci se datují do roku 1503. Obec byla založena podél již existující cesty - obchodní spojnici mezi Polskem a Uhrami. Zemědělství bylo hlavním zdrojem tehdejší obživy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo zaznamenáno několik vln vystěhovalectví, kdy se odstěhovala asi polovina obyvatel za moře. V roce 1975 se obec stala součástí města Vsetína, aby se pak po 17 letech opět osamostatnila a od 1.1.1992 se začíná psát nejnovější historie obce Ústí.
Podle výsledků sčítání lidu v roce 1910 žilo v Ústí 447 osob. Podle náboženské příslušnosti bylo 213 evangelíků augšpurského vyznání, 171 evangelíků reformovaných, 58 katolíků a 5 baptistů. Z tohoto počtu bylo 99 ve věku pod šest let, 81 ve věku 6 - 14 let a 288 osob starších 14 let. Od poloviny 19. století do poloviny 20. století počet obyvatel v obci velmi mírně rostl. Pokles byl zaznamenán od roku 1930 do roku 1950. Výraznější růst obyvatel obec zaznamenala v poválečných 50. letech a v závěru století v 90. letech. K 31.12.2014 bylo v obci Ústí 638 obyvatel.
Pramen: ČSÚ
Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Ústí za posledních 10 let
Věková struktura obyvatel se příliš neliší od celorepublikového průměru. Nepatrně méně je zastoupeno obyvatelstvo do 15 let. Index stáří má hodnotu 129,21, tzn. počet seniorů nad 65 let je vyšší než počet dětí do 15 let. Počet obyvatel ve věku 15 až 65 let v roce 2014 byl 434 osob.
Počet obyvatel v roce 2014 | Změna počtu obyvatel (2001-2011) | 0-14 let (%) | 65 a více let (%) | Index stáří | Změna podílu obyvatel 0-14 let (2003-2013) |
Změna podílu obyvatel 65+ let (2003-2013) |
|
Ústí | 638,00 | 98,36 | 13,95% | 18,03% | 129,21 | 128,01 | 69,82 |
ORP VSETÍN | 66 288,00 | 104,88 | 14,75% | 17,12% | 118,87 | 109,08 | 77,03 |
Okres Vsetín | 144 011,00 | 103,26 | 14,87% | 17,95% | 120,68 | 107,47 | 73,52 |
Zlínský kraj | 585 261,00 | 102,60 | 14,52% | 18,33% | 126,26 | 105,75 | 77,04 |
ČR | 10 538 275,00 | 98,02 | 15,19% | 17,84% | 117,45 | 100,26 | 78,10 |
Pramen: ČSÚ
Srovnání počtu přistěhovaných a odstěhovaných v letech 2005-2015 (evidence obyvatel Ústí)
Počet úmrtí (mortalita) bývá zpravidla vyšší než počty narozených dětí (natalita). Na růstu obyvatel se tak podílí počty přistěhovalých. Růst počtu obyvatel v Ústí je limitován počtem stavebních parcel v obci. Za rok 2015 klesl počet obyvatel o 13 osob.
Srovnání počtu narozených dětí a úmrtí v období let 2005-2015 (evidence obyvatel Ústí)
Pohyby obyvatal v roce 2015 (evidence obyvatel Ústí)
Věková struktura obyvatel obce Ústí v roce 2014
Pramen: ČSÚ
V obci je několik aktivních spolků a také různá zájmová sdružení. V oblasti kultury je aktivní ochotnický spolek. Ač s minimem zázemí přitáhli k sobě spoustu fanoušků. Kulturní život v obci organizují aktivní členové kulturního výboru obce a také dobrovolní hasiči, kteří se zapojují jak akcemi pro děti, tak akcemi pro širší veřejnost. Sport v Ústí reprezentuje hlavně TJ Sokol Ústí, z.s., kde se daří zejména oddílu kopané, oddílu šachu a oddílu volejbalu. Sport v Ústí má vybudované kvalitní zázemí: travnaté fotbalové hřiště s budovou šaten a technickými prostory pro fotbalisty, menší hřiště s umělým povrchem v dolní části Ústí. Díky obětavosti trenérů se daří vychovávat mladé nadějné fotbalisty. Oddíl šachů přinesl z prestižních soutěží už nemalý počet cenných trofejí a tak navazuje na více jak sedmdesátiletou úspěšnou historii šachu v obci Ústí.
Mezi nejvýznamnější spolky patří:
Většina lidí obce Ústí dojíždí za prací do Vsetína a blízkého okolí. Obec nemá na svém katastru významnějšího zaměstnavatele. Výroba je soustřeďena v průmyslovém areálu na jižním konci obce. Průmyslový areál byl přetvořen z bývalého areálu JZD. Zde sídlí tyto výrobny a firmy:
Společnost CZ TOP TRADE patří k renomovaným dodavatelům nástrojových ocelí, elektroerozivních materiálů a dalších produktů a služeb firmám vyrábějícím formy pro vstřikování plastů, střižné a ohýbací nástroje.
Firma má v současné době 40 zaměstnanců s ročním obratem představujícím hodnotu cca 30 mil. Kč. Podíl exportu činí v současné době asi 70% z celkového objemu výroby. Je dodavatelem pro mnoho firem v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Belgii výrobní program je převážně zaměřen na zakázkovou výrobu. Hlavní náplní je výroba stavebních ocelových konstrukcí (příhradové nosníky a vazníky, dopravníkové mosty, osvětlovací stožáry, různé typy výrobních, skladových, občanských i sportovních hal, včetně jízdáren jak klasických tak kruhových), doplňkové konstrukce (schodiště, zábradlí, plošiny, obslužné lávky), strojních celků, dílů a ostatních kovodělných výrobků (palety pro různé provozy, policové regály, stohovací bedny, sudové regály, kontejnery na materiál a odpad, nádoby na odpad i vodotěsné, zadržovač kotevního řetězu, lodní vrátky). Výrobní program zahrnuje také řadu specifických produktů používaných pro jezdecký sport a chov koní (vnitřní boxy, venkovní boxy, planýrovací zařízení, krmné koryta hliníková přímá popř. rohová, napáječky, stojany včetně lišt a držáků překážkových tyčí, padokové dveře, stájová okna-výklopná, výkyvná, popř. kombinovaná).
Dřevostavby - Tesařství veškeré tesařské práce, od altánů a pergol, přes dřevěné domy, dřevěnice, sruby, až po náročné tesařské práce v podobě rekonstrukcí střech, kostelů a historických památkových budov. Dále firma zabezpečuje tyto řemesla: kamenictví, zednictví, štukatérství, sádrokartonové konstrukce, elektroinstalace.
Po zániku zemědělského družstva Ústí nemá zemědělskou výrobu. Zemědělskou půdu a louky v katastru obce mají pronajaté soukromí zemědělci, kteří dostávají státní dotace na obhospodaření těchto ploch.
V obci jsou tyto maloobchodní prodejny (s telefonním kontaktem):
Obec není připravena na rozvoj cestovního ruchu. Obec svou polohou je rozložena v úzkém pásu údolí řeky Senice. Obcí prochází frekventovaná silnice I/57 směr Vsetín - Horní Lideč. Není zde ani ubytovací zařízení. Cafe bar Ústí je jediný podnik s posezením. Z historických artefaktů v Ústí najdeme sochu Jana Nepomuckého z roku 1776.
Trend počtu nezaměstnaných v Ústí kopíruje hospodářskou situaci v České republice. Výrazný nárůst nezaměstnaných byl v době recese v letech 2008-2010.
Pramen: ČSÚ
Ústí je zásobováno pitnou vodou z centrálního zdroje skupinového vodovodu Vsetín, z vodárenské nádrže Karolinka. Vodovodní řád spravuje Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Obec Ústí v roce 2015 dokončila budování odpadní kanalizace v rámci projektu Čistá řeka Bečva II. V Ústí jsou jednotlivé domy napojeny na plynovod. Se stoupající cenou plynu však lidé se opět vrací k vytápění fosilními palivy.
Územím obce Ústí prochází venkovní vedení VVN 110 kV č. 565/566 s napěťovou hladinou 110 kV, 50Hz pro měnírnu ČD. Stávající vedení VVN 110 kV je chráněno ochranným pásmem, které je vymezeno svislými rovinami krajních vodičů ve vzdálenosti 12 m na obě strany. Celková šířka ochranného pásma je cca 18 m. Území obce Ústí je v současné době napájeno z venkovního vedení VN 22 kV č. 65 s napěťovou hladinou 22 kV, 50Hz. Hlavní vedení i odbočky VN jsou uloženy na betonových sloupech. Stávající vedení VN 22 kV je chráněno ochranným pásmem, které je vymezeno svislými rovinami.
Transformační stanice 22/0,4 kV - označení dle výkresové dokumentace
DTS 4985 |
Za hospodou |
DTS 4986 |
U JZD |
DTS 4987 |
U hřbitova |
DTS 4988 |
U Vaculů |
DTS 4989 |
U Piskláka |
DTS 4990 |
U měnírny |
Hlavní poskytovatel připojení do internetu je nestátní nezisková organizace Ústí.Net o.s. Všechny výnosy z provozování sítě jdou na další rozvoj sítě. Svým pokrytím zabezpečuje v podstatě každý obydlený dům v obci. Konektivitu zajišťuje vsetínská firma Sychrovnet s.r.o.
Obec Ústí je zapojena ve Sdružení obcí Hornolidečska. Sdružení každé 4 roky provádí výběrové řízení na dodavatele služeb likvidace a svoz odpadu. Na období 2016-2020 je touto svozovou firmou TS Vsetín. Svozová firma zabezpečuje svoz komunálního odpadu (popelnice) i tříděného odpadu (svážení plastových pytlů na tříděný odpad). Obec nemá vlastní skládku ani kompostárnu. Svoz biologického odpadu je řešen smluvně s jinou obcí.
Katastrálním územím obce Ústí prochází silnice:
I/57 hr. PL/ČR - Krnov - Vsetín - hr. ČR/SR
II/487 Ústí u Vsetína - Velké Karlovice - hr. ČR/SR
Silnice I/57 prochází obcí ve směru sever - jih a je důležitým dopravním tahem severní Moravou. Silnice je vedena historickou trasou údolím řek. Ve Valašském Meziříčí křižuje silnici I/35, v Novém Jičíně pak rychlostní silnici R 48. Jižním směrem se stáčí na hranici se Slovenskem ve Vlárském průsmyku, křižuje rovněž rychlostní silnici R 49. Silnice I/57 má pro svou vysokou intenzitu dopravy nepříznivý vliv na životní prostředí a na bezpečnost obyvatel v obci.
Silnice II/487 navazuje na I/57 v severní části katastru a pokračuje přes Velké Karlovice do Slovenské republiky.
Obec leží na křižovatce silnic a je obsloužena hromadnou autobusovou dopravou vedenou pro oba směry, tj. na Velké Karlovice a na Valašskou Polanku a Zlín. Pro obec jsou zřízeny dvě autobusové zastávky:
Na podporu dopravní obslužnosti obec vynakládá ze svého rozpočtu každoročně desítky tisíc Kč. Obec je dopravně obsloužena dopravní firmou ČSAD Vsetín a.s.
Obcí jsou vedeny dvě železniční tratě. Severním okrajem je vedena regionální trať Vsetín - Velké Karlovice (trať č. 282) se zastávkou "Ústí u Vsetína" v dolní části obce. Po východním okraji obce je vedena trať celostátního významu Hranice na Moravě - Střelná (trať č. 280). Tato trať je dvoukolejná elektrifikovaná stejnosměrnou napájecí soustavou. Zastávka na této trati je nejbližší v Leskovci nebo ve Vsetímně (v obci byla zrušena). Trať je obcí vedena na vysokém náspu a silnici I/57 křižuje nadjezdem. Těleso tratě č. 282 Vsetín - Velké Karlovice křižuje silnici I/57 úrovňovým přejezdem osazeným světelnou a zvukovou signalizací. Trať je jednokolejná obsloužená motorovou trakcí.
Systém místních komunikací v obci je jednoduchý a je plně navázán na silnici I/57. Velká část zástavby je dopravně obsloužena touto silnicí I. třídy. Místní komunikace pokračují mimo zastavěné území jako účelové k obsluze pozemků a rozptýlené zástavby samot v území.
Přímo obcí není vedena žádná cyklotrasa, ani cyklostezka. Plánovaná je cyklostezka Bečva-Vlára-Váh, která je ve stádiu projektové přípravy. Po pravém břehu Vsetínské Bečvy je vedena cyklotrasa "Bečva" č. 472 v trase Vsetín (křižovatka cyklotras) - Karolinka - Velké Karlovice - Třeštík - Martiňák, kde se připojuje na Beskydsko - Karpatskou magistrálu č. 46.
Lékařské služby a zdravotnická zařízení jsou dostupné ve Vsetíně, vzdáleném asi 4 km.
Sociální péče a sociální služby jsou také poskytovány ve Vsetíně. Plánovaný je dům sociálních služeb pro seniory ve Valašské Polance, cca 5 km vzdálené obci.
V obci není větší společenská místnost. Využívají se prostory Cafe baru (Sokol klubu) s kapacitou asi 50 osob a prostor jídelny v budově OÚ s kapacitou asi 40 lidí. Ve výhledu investic je vybudování multifunkční budovy v centru obce (na místě bývalého Sokol klubu), která by pokryla potřeby většího sálu, prostor pro sportovce a nové prostory pro hospodu.
Díky nemalé obecní podpoře sport v Ústí disponuje velmi kvalitním zázemím. Sportovci disponují moderní budovou šaten a travnatou hrací plochou s plně automatickým závlahovým systémem. Další hřiště s umělým povrchem je v dolní části obce.
Krajinu na k.ú. Ústí u Vsetína lze obecně definovat jako krajinu lesozemědělskou, dlouhodobě ovlivněnou činností člověka. K podrobnějšímu zhodnocení současného stavu krajiny je možno území rozdělit do následujících typů podle převažujícího způsobu využití ploch (dle Územního plánu obce z roku 2007):
Lesní porosty jsou na více než 62 % rozlohy k.ú. (337,7 ha). Jedná se o souvislé lesní celky v západní a východní vyšší části katastru. Lesní porosty jsou hospodářsky využívány a mají změněnou druhovou skladbou ve prospěch smrku. V některých porostech dosud převažuje buk. Z dalších listnatých dřevin je zastoupen javor klen, na lesních okrajích dub, lípa, habr. V úžlabích i jasan a olše. Významnější příměs místy tvoří modřín, méně se vyskytuje borovice lesní. Menší lesíky v zemědělsky využívaných plochách mají vyšší zastoupení listnatých dřevin. V lesních porostech jsou enklávy luk a rozptýleného osídlení s navazujícími zahradami. Na svazích údolí Rublovského potoka je menší plocha lesních porostů zařazena do lesů ochranných – lesy na nepříznivých stanovištích (0,2190 ha).
Zemědělská půda dnes zaujímá téměř 26 % výměry katastru, z toho 5,2 % připadá na půdu ornou, 1,9 % na zahrady a 18,8 % na trvalé travní porosty. Téměř všechna orná půda převedena na trvalé travní porosty. Menší plocha orné půdy je využívána v nivě Senice. Původní bloky orné půdy jsou dnes převedeny na louky a pastviny. V členitějším reliéfu je na loukách a pastvinách větší množství rozptýlené zeleně. Menší plochy travních porostů vklíněné do lesních okrajů postupně zarůstají nálety dřevin. Stejně tak se pozvolna rozšiřují lesní okraje na úkor trvalých travních porostů. Hospodářské lesní porosty mají ekologickou stabilitu stupně 3 - 4, menší lesíky a lesní okraje stupně 4.
Orná půda v drobné držbě se ve volné krajině v podstatě nevyskytuje, menší plochy orné půdy jsou v zahradách. Zahrady navazují přímo na zástavbu obce a zaujímají 1,9 % plochy k.ú. Sady ve volné krajině se podle údajů ČSÚ (2004) na katastru Ústí nevyskytují. Na plochách doprovázejících rozptýlené osídleni i na plochách navazujících na zahrady je několik menších ovocných sadů. Stupeň ekologické stability těchto ploch je různý podle intenzity využití (kolísá mezi stupněm 2.a 3.). Většinou se však jedná o plochy s vysokým zastoupením ovocných dřevin, část je pak využívána k samozásobení zeleninou a ovocem.
Neobdělané plochy (v přehledu výměr uváděny jako tzv. ostatní plochy) zaujímají přibližně 9,1% z celkové výměry katastru. Mimo zastavěnou část obce se jedná především plochy určené k dopravě – silnice, železnice a polní cesty s doprovodnými společenstvy. Významná jsou především bylinná a dřevinná společenstva na náspech a zářezech železničních tratí a bylinné a dřevinné lemy podél některých polních cest. Jako ostatní plochy jsou vedeny i ostrůvky krajinné zeleně na mezích a v některých zářezech na loukách a pastvinách.
Vodní toky a plochy. Vodní plochy v řešeném území zaujímají 1,4 % z celkové rozlohy k.ú. Představují je vodní toky Vsetínské Bečvy a Senice, toky Dluhovského a Rublovského potoka, které jsou z části již za hranicí k,ú. Do těchto ploch jsou zahrnuta i břehová společenstva a některé navazující plochy – hráze. Regulované vodní toky Vsetínské Bečvy a Senice jsou doprovázeny nesouvislými břehovými porosty s jasanem, olší, vrbami, topoly, lípou a dalšími dřevinami. Menší vodní toky doprovázejí především porosty olše, vrb, a jasanu, které jsou místy rozvolněné nebo narušené.
Urbanizované (zastavěné) území je kromě zastavěných a zpevněných ploch tvořeno vegetací, u níž převažuje funkce estetická nad ekologickou.
Struktura využití půdy
Pramen: ČSÚ
Obec Ústí patří mezi obce I. stupně (nemá např. matriku nebo stavební úřad). Na vyřízení dokladů, stavebních povolení popř. přestupků musí občané dojet do nedalekého Vsetína, kde tyto úřady jsou (Vsetín je obec s rozšířenou působností - obec III. stupně).
Ke správě obce je zřízen Obecní úřad. Obecní úřad Ústí vykonává úkoly samostatné působnosti (samosprávu) obce, které mu uloží zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům v jejich činnosti. Dále vykonává přenesenou působnost obce (státní správu). Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta (§109, Zákon o obcích č.128/2000 Sb). Obecní úřad má trvalé dva zaměstnance: ekonom obce a pracovník technických služeb. Obec Ústí také zaměstnává 2-3 pracovníky na veřejně prospěšné práce, jejichž mzdové náklady jsou dotované z úřadu práce. Pracovníci pomáhají s úklidem v obci.
V rámci jednoho obvodu obce s rozšířenou působností (město Vsetín) mohou obce mezi sebou uzavírat se souhlasem krajského úřadu veřejnoprávní smlouvy, jimiž na sebe mohou vzájemně převádět ty části rozšířené působnosti, které nejsou zákonem vyhrazeny jen některým obcím. Toto ustanovení umožňuje zejména malým obcím, aby vykonávaly pouze nebo převážně samosprávnou působnost, přičemž přenesenou působnost mohou zčásti nebo plně přenést na jinou, větší obec. Obec Ústí má veřejnoprávní smlouvu se Vsetínem v oblasti projednávání přestupků, právní ochraně dětí a výkonem speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací.
Městský úřad ve Vsetíně vykonává zejména následující agendy přenesené státní působnosti (zákon o obcích č. 128/2000 Sb.):
Obec Ústi je zřizovatelem příspěvkové organizace Mateřská škola Ústí, okres Vsetín, příspěvková organizace, se sídlem Ústí 76, 75501 Vsetín, IČO: 70983771. Součástí je školní jídelna s doplňkovou činností stravováni pro externí strávníky. Mateřská škola sídlí v prvním patře budovy Obecního úřadu Ústí. Budova byla v roce 2008 zrekonstruována a nyní je v ní Mateřská škola, Obecní úřad a Knihovna. Mateřská škola je jednotřídní a od školního roku 2015 – 2016 s kapacitou 26 dětí.
V prostorách budovy má mateřská škola k dispozici třídu, hernu, místnost na spaní, kuchyň - přípravnu, šatnu, sklad pomůcek, sociální zařízení pro děti i pro dospělé. Mateřská škola má možnost využití obecního hřiště denně od 09:00 do 11:00 hodin. Hřiště je oplocené a má moderní povrch. Zde mohou děti hrát míčové hry, závodit, využívají i sportovního nářadí.
Minulá zastupitelstva udrželi rozpočet obce v rozumných mantinelech. Proto v současné době není obecní rozpočet zatížen splácením úvěru. Obec financovala své investice hlavně z přebytků minulých let a také výnosy z vlastního majetku. Některé investice (rekonstrukce budovy OÚ) byly financované za přispění dotace. Největším bohatstvím pro obec jsou její lesy s rozlohou 184 ha. Roční výnosy z prodeje dřeva se pohybují od 1 do 5 mil. Kč. Bezesporu nejdůležitějším zdrojem financování obce jsou ale výnosy ze sdílených daní, které mají rostoucí tendenci, v současné době okolo 7 mil. Kč ročně. Snahou je využít v největší míře dotace (investiční i neinvestiční) státní i EU.
MAJETEK CELKEM
61 368 tis. Kč
DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK
51 901 tis. Kč
KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY BRUTTO
330 tis. Kč
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
6 347 tis. Kč
Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Ústí v letech 2009 - 2013 (v tis. Kč)
Pramen: ČSÚ
Vývoj rozpočtového hospodaření obce Ústí v letech 2009 - 2013 (v tis. Kč)
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
Daňové příjmy | 4 420 | 4 882 | 5 883 | 6 227 | 7 343 |
Nedaňové příjmy | 1 562 | 5 332 | 5 026 | 4 805 | 3 305 |
Kapitálové příjmy | 304 | 1 062 | 740 | 165 | 0 |
Neinvestiční přijaté dotace | 341 | 622 | 286 | 393 | 347 |
Investiční přijaté dotace | 0 | 363 | 500 | 0 | 0 |
PŘÍJMY CELKEM | 6 627 | 12 262 | 12 435 | 11 591 | 10 995 |
Běžné výdaje | 5 525 | 6 794 | 7 775 | 6 930 | 6 352 |
Kapitálové výdaje | 1 780 | 6 647 | 4 310 | 2 872 | 2 579 |
VÝDAJE CELKEM | 7 306 | 13 440 | 12 085 | 9 801 | 8 931 |
Saldo příjmů a výdajů | -679 | -1 179 | 350 | 1 789 | 2 064 |
Podíl kapitálových výdajů | 24,37% | 49,45% | 35,66% | 29,30% | 28,88% |
Podíl běžných výdajů na celkových příjmech | 83,38% | 55,40% | 62,52% | 59,79% | 57,77% |
Pramen: ČSÚ
Obec má připraven krizový i povodňový plán.
Z hlediska živelných pohrom jsou nejpravděpodobnější událostí povodně, protože Ústí leží na soutoku dvou řek Senice a Bečvy. V oblasti klimatických vlivů je patrý menší srážkový úhrn za srovnatelné období a s tím související úbytek zásob podzemních vod. Přívalové lijáky zase mohou zvýšit riziko sesuvů půdy. V souvislosti se zvýšenou intenzitou dopravy je možné očekávat kolize a malou průjezdnost tras v době oprav komunikací.
V širší souvislosti bude ovlivňovat bezpečnost obyvatel obce také vývoj politický a sociekonomický v Evropě i ve světě. Bezpečnostní rizika nejsou bezprostřední, ale současná doba je charakteristická zvýšeným napětím a přezbrojováním v souvislosti s ohnisky nepokojů na Ukrajině, Blízkém Východě a Severní Africe.
Obec je součástí těchto sdružení obcí:
Obec je akcionářem Vodovodů a kanalizací Vsetín, a.s., které jsou 100%-ně vlastněny obcemi v regionu.
Na přípravu návrhů se podíleli dvě pracovní skupiny složené z místních občanů. Jednotlivé návrhy skupin jsou uvedeny níže.
Pracovní skupina stavební ve složení: Jan Srněnský, Ing. Petr Bravenec, Ing. Pavel Šlinz, Ing. Zdeněk Trčálek, Antonín Fila navrhuje:
Pracovní skupina kulturní ve složení: Šárka Lukaštíková, Jozefína Plachtovičová, Vladislav Hrtáň, Karel Uhřík, Darina Sommerová navrhuje:
Do přípravy plánu rozvoje obce se mohl zapojit každý občan také formou vyplněného dotazníku. Další možnost zapojení veřejnosti bylo při veřejném představení dokumentu v dubnu roku 2016. Níže jsou uvedeny podněty a připomínky, které byly alespoň jednou zmíněny v odpovědích na poslední dvě otázky. Některé návrhy se opakovaly. Zde jsou uvedeny všechny, bez zohlednění četnosti. Návrhy jsou řazeny podle věkové kategorie (na začátku seznamu jsou návrhy od starších občanů).
Cíl : „Atraktivita obce pro místní obyvatele”
Opatření : „Optimalizace infrastruktury obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Chodník od mostu u Bogárů k Uhříkům” |
2017 - 2018 | 7000 | Vlastní + externí | |
„Opravy chodníků u silnice I/57” |
2017 - 2018 | 9000 | Vlastní + externí | |
„Splašková kanalizace - roční splátka 2 mil Kč” |
2016 - 2020 | 10000 | Vlastní | |
„Oprava 2 mostů přes Senici (sanace)” |
2018 - 2018 | 600 | Vlastní + externí | |
„Podpora stavebních obvodů (Kout aj.)” |
2022 - 2022 | 1000 | Vlastní + externí | |
„Rekonstrukce autobusových zastávek” |
2018 - 2018 | 500 | Vlastní + externí | |
„Rekonstrukce veřejného osvětlení na LED světla” |
2017 - 2018 | 700 | Vlastní + externí | |
„Parkoviště u večerky” |
2018 - 2018 | 900 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Podpora sounáležitosti a mezilidských vztahů” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Multifunkční budova Sokol klub - etapově” |
2017 - 2022 | 12000 | Vlastní + externí | |
„Opravy stávajících hřišť” |
2019 - 2019 | 100 | Vlastní + externí | |
„Exteriéry u Sokol klubu + mobilní pódium” |
2016 - 2017 | 2200 | Vlastní + externí | |
„Vybudování zastřešeného tábořiště (na Hrbu)” |
2017 - 2017 | 400 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Vybudování středu obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výkup pozemků ve středu obce” |
2016 - 2016 | 500 | Vlastní | |
„Revitalizace parku u Senice” |
2018 - 2018 | 1300 | Vlastní + externí | |
„Parkoviště a technické zázemí pro OÚ” |
2017 - 2017 | 1500 | Vlastní + externí | |
„Přechod pro chodce u OÚ” |
2017 - 2017 | 100 | Vlastní + externí | |
„Revitalizace parku u večerky + zvonička” |
2020 - 2021 | 2000 | Vlastní + externí | |
Cíl : „Atraktivita obce pro její návštěvníky”
Opatření : „Podpora cestovního ruchu” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Cyklostezka Bečva - Váh” |
2018 - 2022 | 5000 | Vlastní + externí | |
„Rozhledna” |
2020 - 2021 | 500 | Vlastní + externí | |
„Naučná stezka” |
2017 - 2017 | 100 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Úprava veřejných prostranství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Úprava okolí sochy sv. Jana Nepomuckého” |
2021 - 2021 | 700 | Vlastní + externí | |
„Plocha před dolním hřištěm” |
2020 - 2021 | 1500 | Vlastní + externí | |
„Pláň mezi bytovkami a fotbalovým hřištěm” |
2019 - 2019 | 300 | Vlastní + externí | |
„Úprava fotbalového hřiště a zázemí diváků” |
2022 - 2022 | 1500 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Vnější komunikace a Informační centrum” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Úprava www obce a FACEBOOK Ústí jako zdroj aktualit” |
2018 - 2018 | 50 | Vlastní | |
„Informační materiály a turistická mapa s inzercí místních podnikatelů” |
2018 - 2018 | 50 | Vlastní + externí | |
„SMS aktuality pro občany” |
2018 - 2018 | 50 | Vlastní | |
Cíl : „Bezpečnost a perspektiva obce”
Opatření : „Zvýšení soběstačnosti obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Záložní zdroj elektrické energie (např. FV elektrárna)” |
2017 - 2018 | 700 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Připravenost obce na krizové události” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Materiální vybavení SDH” |
2016 - 2019 | 160 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Spolupráce s jinými subjekty a obcemi v oblasti bezpečnosti” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
Naplňování Programu rozvoje obce bude sledovat starosta. Zejména bude iniciovat realizaci opatření a aktivit, vyhledávat možné zdroje financování aktivit, projednávat a schvalovat změny a aktualizace PRO. Monitoring, tedy sledování průběžného naplňování PRO, bude provádět zastupitelstvo obce každoročně před koncem kalendářního roku (v době tvorby rozpočtu na další rok). Budou sledovány zejména:
Tento přehled bude sloužit zastupitelstvu jako podklad pro sestavení ročního rozpočtu a rozpočtového výhledu. V posledním roce platnosti stávajícího PRO (2022) bude sloužit také pro vypracování komplexního zhodnocení stávajícího PRO a jako podklad pro jeho aktualizaci.
Program rozvoje obce je živým dokumentem, který je nutné revidovat či aktualizovat dle průběhu realizace jeho dílčích částí. Podnětem k aktualizaci PRO může být závažná změna vnějších podmínek, naplnění části PRO, či potřeba stanovení nových cílů. Podnětem k aktualizaci nemá být změna politické reprezentace obce.
Dílčí revize dokumentu (v průběhu jeho platnosti) budou probíhat v případě potřeby – úpravy stávajících aktivit, zařazení nových či vyřazení již neaktuálních. Podkladem pro dílčí revize budou aktualizované seznamy aktivit a výstupy monitoringu. Podklady připraví osoba odpovědná za monitoring realizace PRO. Změny budou prováděny přímo do dokumentu, dokument bude v úvodu obsahovat seznam revizí. Po každé revizi se PRO označí datem, ke kterému se vztahuje. Aktualizace PRO a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce. Aktualizovaný PRO bude zveřejněn na internetových stránkách obce.
Základním zdrojem financování rozvojových aktivit jsou vlastní zdroje obce. Předpokládá se také možnost spolufinancování z veřejných rozpočtů (kraje, ČR, fondy EU), případně ze soukromého sektoru. Předpokládané zdroje financování jsou popsány u jednotlivých aktivit. V průběhu naplňování PRO bude docházet k zpřesňování informací o možnostech finančních zdrojů podle aktuálních informací o dotačních zdrojích apod. Do tvorby návrhu rozpočtu obce na další rok budou vždy zapracovány i předpokládané náklady na realizaci aktivit z PRO, které jsou naplánovány na daný rok.