Na základě nového programového období 2014 - 2020 se zastupitelé obce Růžová rozhodli vytvořit strategický dokument, který by určil základní směřování obce a jeho rozvojové priority do roku 2024. Základní myšlenkou je přiblížit vývoj obce požadavkům občanů a tím zajistit dlouhodobou perspektivu vytvářeného dokumentu. Program rozvoje obce (dále jen PRO) by přitom měl respektovat finanční možnosti obce a efektivně využívat cizí zdoje k financování opatření. PRO se skládá ze dvou částí. Část analytickou - zachycující současný stav a část návrhovou s uvedením cílů a opatření na základě komunitního projednání za účasti veřejnosti.
Dle domluvy s vedením obce, bude dokument zároveň v příloze obsahovat přehled možných zdrojů financování jednotlivých aktivit, potažmo opatření.
Kostel sv. Petra a Pavla - čelní pohled
Pohled od kostela - výhled na část budovy Obecního úřadu
Zdroj: web obce
Růžová leží v Ústeckém kraji, 10 km od města Děčína, na hranici Národního parku České Švýcarsko, v centrální části Růžovské vrchoviny. Obec spadá do ORP Děčín, dále je členem svazku obcí České Švýcarsko.
Růžová (do roku 1947 a německy Rosendorf) je obec v okrese Děčín. Leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce v nadmořské výšce 280–350 m n. m. Z hlediska správního členění je součástí obce i vesnice Kamenická Stráň.
První zmínky o obci pocházejí z roku 1352. Do konce druhé světové války patřila Růžová mezi největší a nejbohatší obce Děčínska, a to hlavně zásluhou zemědělství a turistického ruchu. Nachází se zde kostel sv. Petra a Pavla z roku 1711, který byl po rozsáhlém požáru v roce 1988 opraven a roku 2000 znovu vysvěcen. Od 2. poloviny 19. století fungovala v obci i evangelická farnost s kostelem a školou.
Po několika letech diskusí obec v roce 2014 schválila podobu, jakou by měla mít nová vyhlídka na blízkém Pastevním vrchu. Má stát v místě, kde bývala restaurace, která vyhořela v roce 1932. Po roce 1945 zde byl objekt vojenské strážní jednotky s radarem a v současnosti je zde malá dřevěná vyhlídka
Obec se nachází na dvou katastrálních územích: k.ú. Růžová a k.ú. Kamenická Stráň
Obec tvoří osada Kamenická Stráň, Nový Svět a Růžová.
Kamenická Stráň je malá vesnice v okrese Děčín, část obce Růžová. Nachází se 4 km západně od Jetřichovic a 3 km východně od Růžové. Ves s 8 stálými obyvateli slouží převážně k rekreačním účelům.
Zdroj: Wikipedia
Růžová – Děčín (okres, ORP): 12 km
Růžová – Ústí nad Labem (kraj): 36 km
Zdroj: mapy.cz
Leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce nadmořské výšce 280 – 350 m n. m.
Růžová leží na hranici Národního parku České Švýcarsko, v centrální části Růžovské vrchoviny.
Těsně nad obcí Růžová se zvedá do výše 402 m n. m. Pastevní vrch (Hutberg), z vrcholu je jedinečný výhled na Sněžník, Klíč, Zlatý vrch, Jedlovou, Růžák, Papststein, Lilienstein. Dalším zajímavým výletním cílem jsou soutěsky s lodičkami na říčce Kamenici (2 km) a Pravčická brána (12 km) v Českém Švýcarsku.
Obec Růžová je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku, především k výstupu na nejvyšší vrchol oblasti Růžovský vrch (619 m n. m.), kde je od roku 1973 národní přírodní rezervace, rozkládající se na 184 ha. Růžák je čedičový kužel sopečného původu porostlý přirozenými smíšenými porosty a teplomilnou květenou.
Součástí obce Růžová je osada Kamenická Stráň, od roku 1976 je zde památkově chráněná zóna - soubor památkově chráněných lidových staveb tzv. podstávkových domů. Z Kamenické Stráně vede cesta k Dolskému mlýnu, známému z pohádky Pyšná princezna.
První zmínky o obci pocházejí z roku 1352. Do konce druhé světové války patřila Růžová mezi největší a nejbohatší obce Děčínska, a to hlavně zásluhou zemědělství a turistického ruchu.
V prvním desetiletí 13. století náleželo celé území ke knížecímu zemskému území Děčínskému. V letech 1230 - 1234 byla rozhodčí komisí část tohoto území o rozloze 300 km2 vyňata a přidělena k hradu Ostrému u Františkova nad Ploučnicí, kde sídlil rod Markvarticů, který měl původní rodové sídlo v Ralsku u Mimoně. Člen rodu Markvarticů zastával funkci královského purkrabího na hradě Ostrém. Mezi poddané obce patřila i Růžová. Dne 8. srpna 1283 král Václav III přenechává území hradu Ostrého Johanu von Michelsberg, bratranci zemřelého purkrabího. V letech 1304 - 1327 novým majitelem území se stal Benedikt Michelsberg, který zakládal nové osady a obce.
V roce 1407 se stává území majetkem rodu Berky z Dubé. V roce 1450 se stává majitelem Johann Vartenberg. Dne 15. dubna 1511 kupuje celé Vartenberské panství Mikuláš Trčka z Lípy a Lichtenbergu za 60 000 kop grošů. Dne 24. července 1515 celé území kupuje za 70 000 kop grošů Jan Salhausen z Wehlenu v Sasku. Dne 30. září 1522 rozděluje Hans Salhausen panství mezi své dva bratry Volfa a Fridricha. Volf je vyplacen penězi. Fridrichovi připadá obec Růžové s okolními obcemi. Vznikají nové tvrze v Benešově a Velké Bukovině a rozšiřování poplužních dvorů.
Dne 3. ledna 1545 musel Fridrich Salhausen zastavit svůj majetek bratřím Hansovi a Niklasovi, kterým dlužil 2600 kop grošů. Dne 21. dubna 1562 po smrti Fridricha Salhausena bylo panství rozděleno mezi jeho dva syny Fridricha a Hanse. Obec Růžová připadla Hansovi. V roce 1575 po Frichově smrti se násilně usadil na hradě Ostrý jeho bratr Jáchym s bratrancem Volfem. Po zdlouhavém jednání o dědictví se v roce 1583 stává majitelkou celého panství Fridrichova dcera Magdalena provdaná za Adolfa Hagena. Po smrti Adolfa se stává majitelem jeho syn Christoph Hagen, který 15. března 1590 umírá a celé panství dědí jeho teta Marie von Salhausen provdaná Starchedelová, ta 29. dubna 1594 umírá a veškerý majetek dědí Humbolt von Starchedel. V roce 1596 dědí majetek bratr Humbolte Antonius von Salhausen, pro finanční potíže celé území prodává v roce 1612 Johannu von Vartenbergovi, který sídlil na Kamenici. Dne 11. června 1614 kupuje celé panství,včetně Kamenice za 176 000 kop grošů svobodný pán Radslav z Vchynic a Tetova. Tento nový majitel se vyznačoval neústupnou tvrdostí k svým poddaným až došlo k selskému povstání v roce 1615, vzbouřenci proti vrchnosti se shromáždili na vrchu Hutbergu u Růžové. V roce 1619 Radslav z Vchynic umírá bez zanechání potomků, a tak panství získává jeho synovec Vilém Kinský - zapřisáhlý protestant.
Vilém Kinský byl 25. února 1634 zavražděn v Chebu společně s Albrechtem Valdštejnem a jeho veškerý majetek propadl královské komoře v Praze. Dne 23. července 1635 část panství s Kamenicí obdržel synovec zavražděného Johann Oktavián Kinský. Část panství s Růžovou, Býnovcem, Benešovem byla darována za věrné služby polnímu maršálovi, generálu Říšskému kancléři Johannu Aldringenovi, který padl při válečném tažení 22. července 1635 u Landshutu. Panství připadlo jeho dědicům. Dne 13. srpna 1644 bylo provedeno rozsáhlé dělení celého panství. Panství Benešov s Růžovou, Býnovcem připadlo jeho třetí sestře Anně Aldringenové, která se provdala za Hieronyma von Clary. Vzniká rod Clary Aldringenů. V roce 1653 se panství dělí na 4 díly: Benešov, Býnovec, Růžová a Vysoká lípa. Růžovský díl připadl Marii Elisabeth Clary Aldringenové. V roce 1683 za majitele Karla Clary Aldringena je Růžová připojena k Býnovci. Dalším majitelem byl Jan Jiří Markus Clary Aldringen - zemřel 4. dubna 1700. V roce 1702 se stává majitelem František Karel Clary Aldringen. V roce 1767 dědí panství František Václav Clary Aldringen, který byl 2. února 1767 povýšen do knížecího stavu. Po jeho smrti v roce 1788 dědí panství kníže Jan Clary Aldringen. Dne 3. ledna 1826 umírá a nástupcem se stává Carlos Clary Aldringen.
Dne 31. května 1831 panství dědí kníže Edmund Moric Clary Aldringen, který v roce 1856 prodává Benešovský zámek s pozemky lékaři Karlu Lumbemu za 80 000 zlatých guldenů.
Kníže Edmund Moric Clary Aldringen byl velkým příznivcem rozvoje turistiky, zpřístupňuje Pravčickou bránu, soutěsky Kamenice. Nechal vybudovat první vyhlídkovou věž s restaurací na Růžáku. V roce 1894 dědí celé Býnovecké panství Carlos Clary Aldringen. V roce 1920 přechází majetek na knížete Sigrída. Býnovecké panství spravoval jeho syn Alfons Clary Aldringen. V letech 1920 - 1923 byl majetek postupně předáván státu.
Hutberg / Pastevní vrch - 402 m.n.m - na západní straně vrcholu stával větrný mlýn, který patřil k usedlosti čp.12. Mlýn v roce 1868 vyhořel. Na vrcholu byla postavena restaurace, která 6.2.1932 vyhořela. Po roce 1945 byla na vrcholu umístěna vojenská strážní jednotka s radarem. Členové jednotky byli ubytováni v objektu restaurace Hubertus. V roce 1948 vrchol opustili. Objekty byly devastovány a v roce 1959 demolovány.
Kovářův vrch / Gutsims, Butterberg - 283 m.n.m. na severním svahu stávala ve druhé polovině 17. století šibenice. Býnovecká vrchnost měla i právo hrdelní. Rychtář bydlel v domku čp.163. Hrdelní právo bylo odejmuto počátkem 18. století. V roce 1862 byl vybudován na místě šibenice evangelický hřbitov. První náhrobní kámen se zachoval dodnes. Na vrcholu byl otevřen kamenolom.
Petrův vrch / Petřín , Petersberg, Sturmberg - 370 m.n.m. na vrcholu byl v roce 1878 postaven větrný mlýn, který byl doplněn dieselovým agregátem. Sloužil do roku 1946, pak bylo jeho zařízení zničeno. Na severozápadním svahu byl v roce 1906 vybudován nový obecní hřbitov. Celý prostor hřbitova byl oplocen zdí se hřbitovní kaplí. Ze hřbitova u kostela byly mnohé náhrobky přestěhovány na nový hřbitov. Od roku 1945 bylo na tomto hřbitově pohřbeno 6 občanů.
Růžovský vrch - 619 m.n.m - na vrcholu stávala kaple Panny Marie, která byla zničena roku1326 sesuvem. V roce 1808 byla na vrcholu postavena vojenská pozorovatelna. V květnu 1881 nechává majitel panství kníže Clary Aldringen zbudovat dřevěnou 14 metrů vysokou vyhlídkovou věž s dvoumetrovou kamennou podezdívkou. V roce 1882 byl vybudován kiosek. V roce 1891 byla věž zničena bleskem. V roce 1893 byla postavena nová věž 24 metrů vysoká, slavnostně byla otevřena 4. července 1893. V roce 1903 byla silným větrem věž zničena. Dne 22. května 1904 byla otevřena třetí vyhlídková věž 18 metrů vysoká. Na vrcholu věže zavlála červeno-žluto-černá vlajka.
Z původního kiosku byla 4 května 1890 otevřena nově postavena restaurace s ubytovacími pokoji a hospodářská stavení. Od začátku první světové války do roku 1925 byla restaurace s věží uzavřeny. Dne 26. srpna 1931 restaurace vyhořela. Věž byla v roce 1925 nově otevřena, v roce 1936 byla pro špatný stav uzavřena a v roce 1938 stržena. Na vrchol byla v roce 1889 zbudována nová přístupová cesta zvaná Bierweg, po které se dopravovaly potraviny a pivo. Po této cestě dopravoval pan Schubert s kočárem s dvěma bělouši za 50 kč na vrchol i turisty. V letech 1930 - 1933 byl vrchol zdolán Emilem Richterem a Karlem Hoffmanem na motocyklu značky Premier 500 ccm vyrobený v chebských strojírnách.
Přes úbočí vrcholu vede řada hraničních patníků býnoveckého panství Clary Aldringenů a českokamenického panství Kinských. Na hraničním kameni č.31 u Střední cesty je několik letopočtů, nejstarší je 1697. Na úpatí v roce 1924 otevřen kamenolom s drtičem, který byl poháněn lokomobilou. Lom byl v provozu až do roku 1946.
Obyvatelstvo V roce 1934 se uvádí 72 zemědělských rodin - 49 rodin nad 5 ha půdy, 23 rodin pod 5 ha půdy.
Doprava - v roce 1925 byla zavedena autobusová doprava z Děčína přes Růžovou, Janov do Hřenska.
Pošta - uvedena do provozu roku 1886 čp. 270, sloužila až do roku 1946. Její doručovací obvod zahrnoval osadu Nový Svět, Hájenky, Kamenickou Stráň a Dolského mlýna. Poštovní zásilky byly doručovány koňským spřežením až do konce první světové války. Mimo zásilek bylo možné přepravovat i cestující. Poštovní vůz vyjížděl z Děčína v 11 hodin a končil ve Hřensku. Ze Hřenska vyjížděl ve 3,30 ráno a jezdil do Jetřichovic, odtud se vracel v 6,30 přes Janov, Růžovou zpět do Děčína. Jízdné bylo ze Hřenska do Růžové 60 haléřů, z Růžové. Posledním poštmistrem v Růžové byl pan Pištula.
Řemesla a živnosti: 10 hostinců, 6 prodejen potravin a zeleniny, 4 řezníci, Seidlovo pekařství čp. 59, dva kováři, tři krejčí, tři truhláři, dva holiči, dva uhlíři, prodejna textilu a textilního zboží, prodejna obuvi Baťa, obuvnictví,sedlářství, košíkářství, pokrývač, klempíř, cukrárna, cihelna, tři koželužny. Ruční výroba koštat, hrábí, 6 bednářství na výrobu sudů, splétání věnců ze slámy a chvojí, pletení svetrů a dámského prádla. V roce 1825 zavedl Gottfried Rossler z čp.89 výrobu bavlněných punčoch. Na Nové Vsi bývala bělírna prádla a příze. Po první světové válce se na některých hospodářství pěstoval len, který se na podomácku zhotovených stavech zpracovával. Ve třicátých letech 20. století byla ve vsi postavena pila - katr, který byl v provozu do roku 1947. V Růžové stávaly již v 17. století dva poplužní panské dvory - Mierhof s chovem dobytka a ovcí.
Cihelna - Wilhelm Ettrich - zednický polír a cestář Florian Hegenbarth - pekař a krupař Johann Wagner - pekař a krupař Hermann Weigel - pekař a krupař Wenzel Richter - obchod s moukou Johann Jager - bednář Florian Muller - obchodník s vepřovým Ignaz Winter čp. 214 - obchodník se lnem
Od roku 1837 měla obec svého lékaře. V roce 1871 byl lékařem MUDr. Wilhelm Böhm. Před první světovou válkou v Růžové nastoupil MUDr. Karl Blaschke, který ordinoval až do roku 1946.
Hostince: 1/ Bur Edmundsklam - čp.121 řezník a hostinský Hubel, který nechal postavit v roce 1933 koupaliště na Novém světě. 2/ Turnhale - čp. 23 řezník - restaurace - samostatný sál s tělocvičnou 3/ Zum Rosenberg - čp. 7 4/ Zur Schenke - čp.125 - hostinský Kleinpeter 5 / Pechens Gastatte - čp. 75 6 / Zur Post - čp. 28 7 / Hubertus Baude - čp. 49 8 / Kircheis - čp. 90 9 / Fritschen Schenke čp. 55 s kuželníkem 10 / Restaurant Rosenberg - čp. 292
Fara - Růžová je uváděna roku 1352 jako farní ves patřící Českolipskému Děkanátu a platila 3 groše Papežského desátku. Od roku 1562 byla fara obsazena protestanskými pastory a po rekatolizaci se stala filiálkou farního úřadu v Arnolticích. Samostatnou farností se stala v roce 1786, od roku 1912 náležela k vikariatu v Děčíně. K Růžové patřily: Mezná, Mezní Louka, Vysoká Lípa, Kamenická Stráň. Seznam kněží sloužících v Růžové se zachoval od roku 1545 do roku 1945. Posledním řím. katol. farářem - 1914 - 1945 Andreas Böhm, Johann Lindner a Robert France.
Matrika narození a úmrtí je vedena od roku 1658 a matrika uzavřených sňatků od roku 1670.
Kostel sv. Petra a Pavla - byl postaven na místě bývalého předhusitského kostela v letech 1711 - 1712 pod patronací majitele panství Františka Karla Clary Aldringena. V kostele bylo umístěno 10 velkých obrazů z roku 1711 z dílny Petra Brandla. Dne 1. srpna 1988 v odpoledních hodinách kostel zcela vyhořel. V letech 1990 - 2000 proběhla kompletní rekonstrukce, včetně schodiště a zdí okolo kostela, kostel byl znovu slavnostně vysvěcen dne 7. října 2000. Od tohoto okamžiku se v kostele konají pravidelné bohoslužby, koncerty a setkání občanů při slavnostních příležitostech. Kostel také představuje významnou dominantu obce, která upoutá návštěvníky ihned po příjezdu do obce.
Větrný mlýn je další zajímavou stavbou, mlýn je z roku 1878, stojí na vrchu Petřín, na okraji vsi a patří mezi technické památky. Dnes je mlýn provozován jako penzion.
536 obyvatel (k 9. 3. 2016)
Zdroj: web obce
Zdroj: ČSÚ
Uvedená tabulka zobrazuje historicky stav přírůstku a úbytku obyvatel. Zatímco před rokem 1991, kdy se datuje vznik obce je patrný setrvalý úbytek obyvatel. Od roku 1991 nastává naprosto opačný jev, počet obyvatel se neustále zvyšuje, tento stav není způsoben přirozeným přírůstem a úbytkem, ale je způsoben nárůstem přistěhovalých osob a poklesem vystěhovalých osob.
Zdroj: ČSÚ
Tabulka uvádí rozložení obyvatel podle věku k 31.12.2015. Z tabulky vyplývá, že k uvedenému datu převažoval v obci počet obyvatel vyššího produktivního věku od 35 let a více a dále počet obyvate seniorského věku nad 65 let. Z hlediska procentuálního vyjádření můžeme říci, že nejvíce početnou věkovou kategorií k 31.12.2015 byli obyvatelé vě věku 40-44 let a sice v počtu 55, což představuje více než 11 % z celkového počtu obyvatel. Další nejpočetnější skupinou pak byli senioři vě věku 65-69 let v počtu 39, což představuje 8 % z celkového počtu obyvatel.
Zdroj: ČSÚ
Uvedená data se vztahují k datu ukončení sčítání lidu, domů a bytů tedy k 26.3.2011 (a zahrnují i obyvatele bez zjštěného věku), týkají se pouze obyvatel ve věku 15 let a více. Z uvedené tabulky vyplývá, že mezi obvyvateli obce nad 15 let převažovali k uvedenému dati ti s ukončeným středním vzděláním včetně vyučení (bez maturity) 33% z celkového počtu a dále obyvatelé s úplným středním vzděláním (s maturitou) 31% z celkového počtu.
Zdroj: ČSÚ
Uvedená data se vztahují k datu ukončení sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 26.3.2011. Z uvedené tabulky vyplývá, že k uvedenému datu převažovali v obci obyvatelé s českou národností, celkem 276, 2 obyvatelé pak uvedli ukrajinskou národnost. Data nelze však považovat za plnohodnotně vypovídající, protože 115 obyvatel z celkového počtu národnost neuvedlo.
Sociálně vyloučené lokality
Následující mapa České republiky detailně ukazuje výskyt sociálně vyloučených lokalit v rámci území obcí s rozšířenou působností (ORP) dle počtu obyvatel sociálně vyloučených lokalit na příslušném území ORP. Obec Růžová spadá do ORP Děčín. Z uvedené mapy je patrné, že ORP Děčín patří mezi území s výskytem identifikovaných sociálně vyloučených lokalit s hustotou počtu obyvatel v rozmezí 201 až 500 obyvatel v těchto lokalitách.
Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit
S roustoucím počtem obyvatel se do společenského života zapojuje stále více občanů, rekreantů a návštěvníků. Společenské a kulturní akce se pořádají v zrekonstruovaném objektu, jedná se např. o taneční zábavy, karnevaly, výstavy, koncerty a sportovní akce.
V obci fungují tyto spolky:
Registrovaný sportovní klub, který má 70 členů, pořádá turnaje, sdružuje sportovce a zajišťuje provoz multifunkčního hřiště.
Taneční kroužek Country Rose získává ocenění v celostátních soutěžích.
Jezdecký klub APOLLO, Občanské sdružení pro záchranu a konzervaci kulturní památky Dolský mlýn, Osada přátel NP, Osadní výbor Nový Svět, Myslivecká jednota.
Nejvýznamnějsím spolkem pro kulturní dění v obci je volné sdružení žen "Růženky" již od roku 2000, které pomohlo a pomáhá při všech akcích. Růženky se také věnují práci s dětmi.
Velmi dobrá spolupráce funguje také s hasičským sborem Labská Stráň. Dobrovolní hasiči pomohli v obci zejména při povodni v roce 2010, při pořádání akcí zajišťují dopravu.
Pravidelné akce:
Každé úterý - 18.00 hodin - keramický kroužek - v 1. patře budovy OÚ.
Každé úterý - MATEŘSKÉ CENTRUM - maminky s dětmi do 4 let jsou zvány od 4. 11. 2014 do nově zřízené herny v budově OÚ vždy od 9.30 - 11.30 hodin.
Každou středu - 16.00 hodin - kroužek ručních prací, který pořádají Růženky, v 1. patře budovy OÚ.
Každý čtvrtek - 18.30 - 19.30 hodin - cvičení pro dívky a ženy (pilates, kalanetika) v 1. patře budovy OÚ, 25 Kč/hod nebo 100,- měsíčně.
Keltský telegraf, Maškarní ples v Restauraci U Kostela, Masopustní rej, Tříkrálová sbírka, Novoroční sousedský fotbálek, Tradiční novoroční výstup na Růžák, Růžovský drak - festival country
Kromě výše uvedených akcí se také tradicí stala sv. Pouť Petra a Pavla za účasti rodáků s dvoudenním bohatým programem, dále též výtvarná výstava - "Růžová - umění dokořán", hudební festival ROCKFEST, Sportovní hry Svazku obcí Českého Švýcarska.
Webové stránky obce (http://www.obec-ruzova.cz/), Růžovský OBČASNÍK, úřední deska
a dále také INFOKANÁL - posílání informací přes SMS
Ekonomická situace
V obci bylo k 31. 12. 2015 evidováno 147 ekonomických subjektů, pouze 66 je však k tomuto datu ekonomicky aktivní (tj. 44,90% hlášených subjektů). V rámci rozdělení dle právní formy výrazně převyšují Fyzické osoby podnikající – 61 subjektů a 5 s právní formou Právnické osoby. Zjištěné ekonomické subjekty jsou všechny zařazeny do kategorie mikropodniky (podnik do 10 zaměstnanců, včetně podniků bez zaměstnanců).
Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Růžová v roce 2014
Počet zaměstnanců | Kategorie | Absolutně | Relativně (%) |
---|---|---|---|
bez zaměstnanců | mikro-podniky | 43 | - |
do 10 | mikro-podniky | 9 | |
10-49 | malé podniky | 0 | - |
50-249 | střední podniky | 0 | - |
250 a více | velké podniky | 0 | - |
nezjištěno | - | 84 | - |
Zdroj: ČSÚ
Počet podnik. subjektů bez zaměstnanců 43,00
počet Počet podnik. subjektů s 1-9 zaměstnanci 9,00 počet
Počet podnik. subjektů - Nezjištěno 84,00
počet Počet osob vyjíždějících z obce za prací 62,00
počet Počet osob dojíždějících za prací do obce 3,00
Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy v obci Růžová v roce 2015
Registrované podniky | Podniky se zjištěnou aktivitou | |
Celkem | 147 | 66 |
Fyzické osoby | 133 | 61 |
Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona | 112 | 53 |
Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona | 13 | 5 |
Zemědělští podnikatelé | 4 | 3 |
Právnické osoby | 14 | 5 |
Obchodní společnosti | 4 | 2 |
akciové společnosti | - | - |
Družstva | - | - |
Zdroj: ČSÚ
Klíčovými aktivními odvětvími jsou podnikatelské činnosti v oblasti: Velkoobchod, maloobchod, stavebnictví, ubytování, stravování a pohostinství (viz tab. Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti – F, G, I,). V těchto třech odvětvích je evidováno 40 subjektů se zjištěnou aktivitou.
Další podnikatelské aktivity v obci ukazuje následující tabulka subjektů dle převažujících ekonomických činností. Z níž vyplývá, že v obci výrazně převažují služby nad ostatními činnostmi.
Struktura podnikatelských subjektů podle převažující činnosti v obci Růžová v roce 2015
Registrované podniky | Podniky se zjištěnou aktivitou | |
Celkem | 147 | 66 |
A Zemědělství, lesnictví, rybářství | 9 | 5 |
B-E Průmysl celkem | 9 | 6 |
F Stavebnictví | 26 | 14 |
G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel | 28 | 13 |
H Doprava a skladování | 1 | - |
I Ubytování, stravování a pohostinství | 28 | 13 |
J Informační a komunikační činnosti | 2 | - |
K Peněžnictví a pojišťovnictví | 9 | 2 |
L Činnosti v oblasti nemovitostí | 3 | 1 |
M Profesní, vědecké a technické činnosti | 9 | 7 |
N Administrativní a podpůrné činnosti | 4 | 1 |
O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 2 | 2 |
P Vzdělávání | 1 | - |
Q Zdravotní a sociální péče | - | - |
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | 1 | 0 |
S Ostatní činnosti | 15 | 2 |
X nezařazeno | - | - |
Zdroj: ČSÚ
Sčítání obyvatelstva z roku 2011 eviduje zaměstnaných osob celkem 170. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva patřilo v té době ještě 24 nezaměstnaných osob. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo se pak dělilo na nepracující důchodce – 84 osob a 58 žáků, studentů a dětí. 29 obyvatel bylo s nezjištěnou ekonomickou aktivitou. V roce 2014 dojížděly za prací do obce 3 osoby a 62 osob naopak za prací cestovalo mimo obec.
Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity
Celkem | muži | ženy | |||
Ekonomicky aktivní celkem | 194 | 110 | 84 | ||
v tom | zaměstnaní | 170 | 101 | 69 | |
z toho podle postavení v zaměstnání | zaměstnanci | 118 | 69 | 49 | |
zaměstnavatelé | 12 | 8 | 4 | ||
pracující na vlastní účet | 30 | 18 | 12 | ||
ze zaměstnaných | pracující důchodci | 9 | 6 | 3 | |
ženy na mateřské dovolené | 1 | - | 1 | ||
nezaměstnaní | 24 | 9 | 15 | ||
Ekonomicky neaktivní celkem | 172 | 80 | 92 | ||
z toho | nepracující důchodci | 84 | 36 | 48 | |
žáci, studenti, učni | 58 | 32 | 26 | ||
Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou | 29 | 17 | 12 |
Zdroj: ČSÚ
Rozvojovým faktorem pro ekonomiku je dostatečný prostor k podnikání a výstavbě domů. Obec Růžová je svou polohou výrazně omezena pravidly vztahující se k ochraně území. Východní část území spadá do NP České Švýcarsko, včetně NPP Růžovský vrch. Zbylá část území je součástí CHKO Labské pískovce. I přes tyto omezující faktory bylo od roku 2011 dokončeno 12 bytových jednotek (viz kap. 5).
Komerční služby jsou v obci převážně zaměřeny na turistický ruch. Z tabulky Struktura zaměstnanosti vyplývá výrazný podíl služeb v obci nad ostatními odvětvími (lesnictví a průmysl). V roce 2013 byl statisticky veden rozdíl ještě větší, kdy podíl služeb činil 65,44 % ze všech činností. V rámci porovnání s okolními obcemi je zde dosahován nižší procentuální podíl na služby a naopak ve vyšší míře evidován průmysl a stavebnictví.
Struktura zaměstnanosti v obci Růžová podle odvětví v roce 2011 (%)
Zemědělství a lesnictví | Průmysl a stavebnictví | Služby | |
---|---|---|---|
Růžová | 5,29% | 25,29% | 46,47% |
Janov | 2,13% | 18,09% | 62,77% |
Hřensko | 4,55% | 7,95% | 54,55% |
DĚČÍN | 1,48% | 29,83% | 54,33% |
Ústecký kraj | 1,84% | 33,98% | 50,46% |
ČR | 2,74% | 32,23% | 53,87% |
Zdroj: ČSÚ
Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Růžová v roce 2013 (%)
Zdroj: ČSÚ
Státní statek byl v obci zrušen. V obci a jejím okolí hospodaří v současné době několik zemědělců, ti přispívají k přirozenému udržování krajiny. V obci dále fungují rodinné ekofarmy, které zásobují mléčnými výrobky vesnici a okolí. Další 2 farmy jsou ve fázi výstavby. Svá včelstva zde chovají 4 včelaři, na Pastevním vrchu se pase osmdesátihlavé stádo ovcí, 12 koní, stádo krav, 3 lamy. Na dalších dvou místech jsou chována stáda koní, obcí, koz a krav.
V intravilánu obce je zachován původní jabloňový a švestkový sad. V obci byly vysazeny ořechy a v katastru Kamenické Stráně byly vysazeny hrušně původních druhů.
O kompostování a likvidaci rostlinného odpadu je uzavřena dohoda mezi obcí a Zemědělstvím Malšovice.
Plám opatření nutných ke zlepšení žovitního prostředí vznikl za těsné spolupráce zemědělských a lesnických subjektů a řeší protipovodňová a protierozní opatření na lesních, obecních a zemědělských pozemcích. Územní rozvojovou strategií se zabývá také Integrovaný plán mikroregionu České Švýcarsko.
Obec je členem honebního společenstva Růžová a úzce spolupracuje se třemi mysliveckými sdruženími.
Na počátku 80. let byly veřejné i zemědělské pozemky zanedbané a zaplevelené. Společnou péčí místních zemědělců, drobných chovatelů a obce došlo k jejich zkulturnění a uvedení do současného stavu.
Obec zatěžuje poměrně vysoká nezaměstnanost. Představitelé obce se tedy snaží vytvářet dobré podmínky pro živnostníky a drobné provozovny. A to zejména výběrem vhodných lokalit, prodejem a pronájmem pozemků a objektů. Zajímavostí a lákadlem je řemeslná díly Mýdlárna Rubens - ruční výroba mýdel a vonných olejů s přídavky léčivých bylin prodle starých receptur. Mýdlárně byla udělena značka místní výrobek Českého Švýcarska. V obci provozuje svou činnost pila, dva pokrývači, autodoprava, elektrikář, masérka, stříhání a úpravy psů, malíř. Nově bylo otevřeno zahradnictví, které zásobuje široké okolí.
Na rodinné ekofarmě je v turistické sezóně možnost ubytování, je v provozu výroba místních produktů (ovčích a kozích výrobků). Druhá rodinná ekofarma rozšiřuje své kapacity, které by měly zvýšit možnost ubytování a rozšířit nabídku služeb pro rekreaci.
Na základě nové územně plánovací dokumentace získala obec od Pozemkového fondu ČR pozemky v areálu bývalého státního statku a zadala studii na jejich rekultivaci. Je zde plánována výstavba rodinných domků.
Atraktivity cestovního ruchu v obci Růžová vycházejí přímo z polohy obce. NP České Švýcarsko je velmi dobře dostupný. Část území je sama součástí NP. Na svém území má v rámci přírodních zajímavostí Národní přírodní rezervaci Růžovský vrch (nejvyšší vrchol NP České Švýcarsko) a Přírodní památku – Nad Dolským mlýnem. Velmi dobře je dostupná nejvýznamnější Národní přírodní památku Pravčická brána. Nemá však ve svém území žádnou nemovitou památku národního významu, či světového dědictví. Je zde však v části obce Kamenická stráň od roku 1995 (Vyhláška č. 249/1995) vyhlášena Vesnická památková zóna se šestnácti památkami kulturního významu.
Kamenická stráň
Číslo rejstříku | uz | Sídelní útvar | čp. | Památka | IdReg |
100469 | P | Kamenická Stráň | boží muka zvaná Gutbauerova | 383334944 | |
102346 | P | Kamenická Stráň | tzv. Dolský vodní mlýn | 106487500 | |
35862 / 5-3929 | S | Kamenická Stráň | čp. 1 | venkovská usedlost | 147680 |
22687 / 5-3920 | S | Kamenická Stráň | čp. 7 | venkovská usedlost | 133648 |
19925 / 5-3921 | S | Kamenická Stráň | čp. 8 | venkovská usedlost | 130717 |
44726 / 5-3922 | S | Kamenická Stráň | čp. 9 | venkovská usedlost | 157116 |
26455 / 5-3923 | S | Kamenická Stráň | čp. 10 | venkovská usedlost | 137635 |
15756 / 5-3924 | S | Kamenická Stráň | čp. 11 | venkovská usedlost | 126266 |
22056 / 5-3926 | S | Kamenická Stráň | čp. 12 | venkovská usedlost | 132985 |
16535 / 5-3925 | S | Kamenická Stráň | čp. 13 | venkovská usedlost | 127096 |
39907 / 5-3927 | S | Kamenická Stráň | čp. 26 | venkovská usedlost | 151953 |
40549 / 5-3930 | S | Kamenická Stráň | čp. 33 | venkovská usedlost | 152624 |
39347 / 5-3933 | S | Kamenická Stráň | čp. 35 | venkovská usedlost | 151373 |
24931 / 5-3931 | S | Kamenická Stráň | čp. 36 | venkovská usedlost | 136019 |
47009 / 5-3928 | S | Kamenická Stráň | čp. 40 | venkovská usedlost | 159552 |
17877 / 5-3932 | S | Kamenická Stráň | čp. 41 | venkovská usedlost | 128546 |
2003-15 Národní památkový ústav
Další tři památky kulturního významu se nacházejí přímo v obci Růžová, a to:
Číslo rejstříku | Sídelní útvar | čp. | Památka | IdReg |
18306 / 5-3905 | Růžová | kostel sv. Petra a Pavla | 129010 | |
47294 / 5-3910 | Růžová | čp. 193 | venkovská usedlost | 159856 |
23681 / 5-3908 | Růžová | čp. 286 | větrný mlýn | 134694 |
Vzhledem k vysoké atraktivitě území, je zde vybudovaná turistická infrastruktura. Dle statistických údajů (ubytovatelé v Ústeckém kraji) poskytuje aktivně službu v ubytování, stravování a pohostinství již zmíněných 13 subjektů z 28 hlášených. Převážně se však jedná o činnosti v oblasti pohostinství. Hromadné ubytovací zařízení (3 zařízení) vykazují stoupající tendenci návštěvnosti. V databázi ubytovacích zařízení jsou evidovány tyto subjekty.
REKREAČNÍ STŘEDISKO SIDI | Růžová, Růžová 45 | Hotel *** | letní provoz |
PENSION RŮŽÁK | Růžová, Růžová 195 | Penzion | letní provoz |
UBYTOVÁNÍ A RESTAURACE U KOSTELA | Růžová, Růžová 30 | Turistická ubytovna | celoroční provoz |
Z evidence, kterou si vede přímo obec, vyplývá, že v Růžové fungují v současné době 4 restaurace, 6 penzionů, 1 ubytovna, 8 ubytování v soukromí (o kapacitě dohromady cca 180 lůžek). Obec sama vybudovala restauraci o 90-ti místech s bowlingem a ubytovnou s 15 lůžky, kterou neprovozuje, ale pronajímá soukromému subjektu.
V evidenci ubytovatelů, kterou si vede přímo obec, jsou následující ubytovatelé:
Farma Růžová Penzion Větrný mlýn
Růžová 94 Růžová 286
e-mail: farma.ruzova@seznam.cz e-mail: Penzion-Ruzova-Vetrny-Mlyn@cz-hotel.eu
Telefon: 739 432 655 www.penzion-vetrny-mlyn-ruzova.cz
www.farmaruzova.cz Kapacita: 10 osob
Kapacita: 21 osob
Penzion Růžák + Domeček Růžová Ubytování U Kostela
Růžová 195 Růžová 30
e-mail: pensionruzak@centrum.cz e-mail: restauraceruzova@seznam.cz
Telefon: 412 553 113 Telefon: 412 512 292
www.pensionruzak.cz www.restauraceruzova.cz
Kapacita: 26 osob Kapacita: 14 lůžek
Zajímavost: bowling
Chata u malíře Penzion Nový Svět
Růžová 78 Růžová 230
e-mail: strnadfesoj@seznam.cz e-mail: penzion@ruzova-novysvet.cz
Telefon: 737 617 549 Telefon: 777 827 119
www.strnadfesoj.sweb.cz www.ruzova-novysvet.cz
Kapacita: 7 osob Kapacita: 12 lůžek
Zajímavost: Atelier
Pension U Stehlíků Penzion AROSA
Růžová 68 Růžová 298
Telefon: 412 553 109 Telefon: 602 193 293
www.pensionustehliku.cz www.arosa.cz
Kapacita: 40 lůžek Kapacita: 12 lůžek
Hospůdka a Penzion 21 Ubytování Apartmány Růžová
Růžová 121 Růžová 267
e-mail: info@penzion21.cz e-mail: apartmany.ruzova@seznam.cz
Telefon: 721 641 737 Telefon: 737 289 512
www.penzion21.cz www.partmany-ruzova.cz
Kapacita: 10 lůžek Kapacita: 9 lůžek
Panelák Růžová Roubenka Chalupa - Růžová
Kapacita: 4 osoby Růžová 43
Telefon: 739 665 248
Kapacita: 9 lůžek
Ubytování Chvojněv Růžová Chalupa u Hřenska Růžová
Kapacita: 10 lůžek Kapacita: 10 osob
Penzion Resident Iva Chata u Janka
Kapacita: 12 lůžek Kapacita: 9 osob
Srubová Chata Růžová
Kapacita: 8 osob
další info zde: http://www.e-chalupy.cz/ceske_svycarsko/ruzova-ubytovani-chalupa-pronajem-srubova-chata-1089.php
Zdroj: info obec
Jako nedostatečné využití potenciálu území lze definovat zimní období. Chybí zde atraktivity vyžití zimních sportů a k tomu přizpůsobení turistické infrastruktury. Návštěvnost je tak velmi silně vázána na počasí v měsících červen – záři.
V rámci statistickém vykazování návštěvnosti od roku 2012 – 2015 je počet zařízení konstantní 3. Návštěvnost od roku 2013 vykazuje růst hostů do 2015. V roce 2013 byl statisticky zaznamenán nejmenší počet hostů s nejvyšším průměrným počtem nocí přenocování. V dalším období dochází k trvalému nárůstu hostů, ale ke snížení průměrného počtu nocí přenocování.
Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |
Počet zařízení | 3 | 3 | 3 | 3 |
pokoje | 18 | 18 | 17 | 17 |
lůžka | 55 | 55 | 54 | 53 |
Hosté | 546 | 496 | 508 | 585 |
z toho nerezidenti | 163 | 141 | 146 | 168 |
Přenocování | 1 267 | 1 380 | 948 | 988 |
z toho nerezidenti | 419 | 368 | 274 | 270 |
Průměrný počet přenocování (noci) | 2,3 | 2,8 | 1,9 | 1,7 |
Zdroj: ČSÚ
Obcí Růžová prochází jediná turisticky značená žlutá trasa. Tato trasa začíná v obci Hřensko a pokračuje přes Janov do Růžové. Na hranici NP se dělí do směru k NPP Nad Dolským mlýnem a k NPR Růžovský vrch. Obcí prochází značená cyklotrasa č. 3076, která začíná v obci Růžová a pokračuje do Jetřichovic v souběhu se žlutou turistickou značkou. Obcí prochází také cyklotrasa č. 3076A, která vede do Srbské Kamenice a byla zprovozněna v roce 2015. Okolím obce vede naučná stezka.
Zdroj: Mapy.cz
Trh práce
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob
Období: 31.12.2015
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce |
Podíl nezaměstnaných osob (%) |
||||
celkem | dosažitelní | celkem | muži | ženy | |
SO ORP Děčín | 4 735 | 4 508 | 8,79 | 8,45 | 9,15 |
Děčín | 3 179 | 3 006 | 9,30 | 8,98 | 9,62 |
Hřensko | 17 | 17 | 8,29 | 10,38 | 6,06 |
Janov | 19 | 19 | 9,22 | 8,49 | 10,00 |
Růžová | 33 | 32 | 9,91 | 7,56 | 12,58 |
Růžová k 31.5.2016 | 25 | 25 | 7,5 | -- | -- |
Míra nezaměstnanosti v obci k 31. 12. 2015 dosahovala 9,91 %. Tato hodnota je o 1,12 % vyšší než hodnota pro celé ORP Děčín. Uvedená míra nezaměstnanosti odpovídá počtu 32 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Výrazné odchylky však míra nezaměstnanosti vykazuje v letní sezoně, kdy k 31. 5. 2016 byla míra nezaměstnanosti 7,5 % a počet dosažitelných uchazečů 25. K uvedenému dni je evidován pouze 1 požadavek na pracovní místo.
Technická infrastruktura
V obci není vybudována kanalizace ani čistička odpadních vod.
V obci je z technické infrastruktury zaveden pouze vodovod a veřejné osvětlení. Veřejné osvětlení bylo rekonstruováno ve dvou etapách a to v roce 2013 a 2014. V současné době je připravována realizace kanalizace v obci v souladu s vypracovanou projektovou dokumentací.
Odpadové hospodářství
Obec má v rámci odpadového hospodářství zaveden tzv. poplatkový systém. Je sama správcem tohoto poplatku. Odvoz a likvidace komunálního odpadu je zajištěn dodavatelsky svozovou firmou Marius Pedersen.cz. Systém sběru, shromažďování, třídění a odstranění je řešen OZV 2/2012. Nebezpečné složky komunálního odpadu jsou sváženy min. dvakrát ročně z určených míst předem vyhlášených. Na tříděný odpad jsou v obci vybudována tři sběrná místa – v obci Růžová cca 100 m od parkoviště nad hřištěm, na Novém Světě a Kamenické Stráni. Obec provozuje samostatně sběrný dvůr. Ke zlepšení sběru tříděného odpadu je zabezpečen i svoz žlutých pytlů s komoditou PET.
Dopravní infrastruktura - silniční doprava
Hlavní komunikací, která protíná obec je silnice III. třídy č. 25860 ve směru od Janova do obce Jánská. Tuto komunikaci křižuje komunikace č. 25858 z Kamenické Stráně do obce Bynovec.
Uvedené komunikace jsou v majetku společnosti Správy údržby silnic Ústeckého kraje. Na těchto úsecích nebylo provedeno sčítání vozidel. V obci bylo zaznamenáno v roce 2015 – 4 dopravních nehod, více nehod bylo zaznamenáno v roce 2012 a 2013 (2014 – 2 nehod, 2013 – 5 nehod, 2012 – 5 nehod). Při těchto nehodách došlo k jednomu těžkému zranění a třem lehkým.
Místní komunikace v obci vykazují různé stupně opotřebení. Jejich stav včetně orientačního pořadí naléhavosti oprav je ze strany obce průběžně sledován. Na základě těchto poznatků jsou místní komunikace postupně opravovány – tyto opravy jsou však samozřejmě vázány na aktuální možnosti obecního rozpočtu a získání dotací.
Železniční doprava
Vlivem geografické polohy obce, zde není vybudována železnice.
Autobusová doprava - dopravní obslužnost
Dopravní obslužnost zajišťuje a objednává v obci Ústecký kraj (odbor dopravy). Obcí prochází dvě autobusové linky: číslo 432, Libouchec – Děčín – Janov a zpět (12 spojů v pracovní dny a 8 spojů v sobotu a neděli) a číslo 435, Česká Kamenice - Schmilka (1 spoj ranní v pracovní dny a 3 v sobotu a v neděli). V obci jsou dle portálu dvě autobusové zastávky – Růžová I, a II, dle jízdního řádu však autobusové linky zastavují ještě v Růžové, Nový Svět a Růžová samota.
V obci Růžové jsou všechna parkovací místa bezplatná. Pro návštěvníky obce je nové parkoviště u kostela, kde lze zaparkovat až 30 aut. Další parkovací plochy jsou na hlavní silnici před obchodem v centru obce cca 10 parkovacích míst, další místa jsou připravena pro návštěvníky Restaurace U kostela. U obecního úřadu lze zaparkovat 5 aut. Jednotlivá ubytovací zařízení a penziony mají pro své hosty zajištěna vlastní parkovací místa.
Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů ze dne 26. 3. 2011 se v obci nachází celkem 208 domů, z toho 118 obydlených (což činí 56,73%). 45 domů z 90 neobydlených je využíváno k rekreaci. Celkem 198 domů (tj. 95,19 %) k celkovému počtu domů je rodinných. V obci je pět obydlených bytových domů. V těchto domech žije 70 obyvatel, což je 13,06 % všech obyvatel.
Domy |
Domy celkem |
z toho |
Počet osob |
||
rodinné domy | bytové domy | celkem | z toho v rodinných domech | ||
Domy celkem | 208 | 198 | 6 | 360 | 284 |
obydlené domy | 118 | 110 | 5 | 360 | 284 |
z počtu domů vlastnictví: | |||||
fyzická osoba | 108 | 105 | - | 286 | 274 |
obec, stát | 7 | 2 | 5 | 70 | 6 |
bytové družstvo | - | - | - | - | - |
spoluvlastnictví vlastníků bytů | 2 | 2 | - | 3 | 3 |
z počtu domů technické vybavení domů: | |||||
přípoj na kanalizační síť | - | - | - | - | - |
vodovod | 102 | 94 | 5 | 322 | 246 |
plyn | 8 | 7 | 1 | 26 | 17 |
ústřední topení | 88 | 82 | 4 | 288 | 227 |
neobydlené domy s byty | 90 | 88 | 1 | x | x |
z toho: | |||||
využívané k rekreaci | 45 | 45 | - | x | x |
přestavba domu | 5 | 5 | - | x | x |
nezpůsobilé k bydlení | - | - | - | x | x |
neobydlená ubytovací zařízení bez bytů | - | x | x | x | x |
počet bytů v neobydlených domech | 99 | 91 | 7 | x | x |
Zdroj: ČSÚ
Podíl obecních obydlených domů k celkovému počtu v obci je 5,93 %. V ČR je tento podíl 3,89 %. Je zřejmé, že obec má tedy průměrně o 52,44 % více obydlených domů, než je v ČR.
V obci je celkem 249 bytů, toho je 146 obydlených (tj. 58,63%). Právní důvod užívání bytů v osobním vlastnictví převažuje oproti nájemnímu či družstevnímu (78,4% x 21,6%).
Bytový fond v obci k 26.3.2011
Byty |
Byty celkem |
z toho |
Počet osob |
||
v rodinných domech | v bytových domech | celkem | z toho v rodinných domech | ||
Byty celkem | 249 | 207 | 37 | 360 | 284 |
obydlené | 146 | 115 | 27 | 360 | 284 |
z toho právní důvod užívání bytu: | |||||
ve vlastním domě | 98 | 94 | - | 247 | 235 |
v osobním vlastnictví | - | - | - | - | - |
nájemní | 27 | 3 | 24 | 67 | 8 |
družstevní | - | - | - | - | - |
neobydlené | 103 | 92 | 10 | x | x |
z toho důvod neobydlenosti: | |||||
změna uživatele | - | - | - | x | x |
slouží k rekreaci | 44 | 43 | 1 | x | x |
přestavba | 6 | 6 | - | x | x |
nezpůsobilé k bydlení | - | - | - | x | x |
Zdroj: ČSÚ
Vývoj bytové výstavby v obci Růžová v období 2010 - 2014
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | |
---|---|---|---|---|---|
Počet dokončených bytů | 4 | 3 | 4 | 3 | 1 |
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel | 9,73 | 6,93 | 8,70 | 6,45 | 2,08 |
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji | 1,31 | 1,50 | 1,54 | 1,13 | 0,90 |
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel v ČR | 3,48 | 2,76 | 2,75 | 2,40 | 2,27 |
Zdroj: ČSÚ
Za období 2010 – 2014 byla v obci dokončena výstavba celkem 15 bytových jednotek v rodinných domech. Pro lepší srovnání se jedná průměrně 6,78 dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok; tato hodnota je výrazně vyšší než srovnatelný údaj pro Ústecký kraj (1,28) i celou ČR (2,9).
V obci bylo dle sčítání z roku 2011 něco málo přes 200 domů, počet obydlených dosahoval téměř 60 %. Podíl rodinných domů byl těsně nad 50 % a byl zhruba o 20 % nižší než byl celostátní průměr. Je to dáno velkým podílem domů pro individuální rekreaci chatařů a chalupářů.
Domovní a bytový fond v obci Růžová dle SLDB 2011
Počet domů | 208 |
Počet obydlených domů | 118 |
Podíl obydlených domů | 56,73% |
Podíl obydlených domů v ČR | 83,40% |
Počet rodinných domů | 110 |
Podíl rodinných domů | 52,88% |
Podíl rodinných domů v ČR | 72,18% |
Podíl bytových domácností vybavených počítačem a připojením na internet | 55,48% |
Podíl bytových domácností vybavených počítačem a připojením na internet v ČR | 53,00% |
Zdroj: ČSÚ
V obci není zřízena žádná školská instituce. Nejbližší Mateřské a základní školy se nacházejí v Janově (3,5 km) - MŠ, Arnolticích (5 km) - MŠ, v Ludvíkovicích (7 km) - ZŠ a MŠ, v Huntířově (12 km) - ZŠ a MŠ, v České Kamenici (14 km) - MŠ, ZŠ a gymnázium.
Zdravotnická péče není v obci dostupná. Je nutné dojíždět do obcí, kde je poskytována. Nejbližší obvodní lékař je k dispozici v Ludvíkovicích, další lékaři v České Kamenici. Za specializovanou péčí pak obyvatelé dojíždějí do okresního města Děčín.
V obci není zřízeno žádné zařízení poskytující sociální služby a péči. Nejbližší zařízení je v Janově - Dům s pečovatelskou službou, jehož zřizovatelem a provozovatelem je obec Janov.
Obec disponuje víceúčelovým hřištěm s otevírací dobou od dubna do října od 8.00 do 20.00 hodin. Toto hřiště lze využít ke sportovním aktivitám (nohejbal, volejbal, tenis). V obci je dále fotbalové hřiště. Pro děti je zřízeno dětské hřiště. V restauraci U kostela lze využít také bowlingovou dráhu.
V obci je zhruba desítka ubytovacích kapacit, většinou se jedná o penziony s cca 200 lůžky. Pohostinské služby se nabízejí ve třech podnicích. V obci je dále obchod, zahradnictví, bio farma Růžová a mýdlárna Rubens.
Obec Růžová se nachází na území III. zóny ochrany CHKO Labské pískovce v blízkosti hranic NP České Švýcarsko, do kterého okrajovými částmi kartastru zasahuje. V blízkosti obce se tyčí Růžovský vrch, který je zároveň Národní přírodní rezervací. V katastru obce leží dále turistický atraktivní lokalita Přírodní památka Nad Dolským mlýnem.
V obci se nachází památný strom Wernerův dub.
V obci se nenachází žádný významnější stacionární zdroj znečištění ovzduší. Hlavním zdrojem emisí jsou tak lokální topeniště v rodinných domech a v ubytovacích (stravovacích) kapacitách a dále emise spalovacích motorů vozidel pohybujících se po komunikacích.
Celé území obce leží v Chráněné oblasti přirozené akumuluce vod Severočeská křída. Obcí protéká Janovský potok, který pramení na úbočí Kovářova kopce. Osadou Nový Svět protéká potok Suchá Kamenice. Zde se nachází areál přírodního koupaliště. Obec zde plánuje provedení úprav vodní plochy a okolí v souvislosti s zabezpečením prevence proti povodním a také jako prostředek k šetrnému hospodaření s vodou v krajině, obnovení reteční schopnosti krajiny.
Katastr obce je tvořen z více jak z poloviny pozemky určenými k plnění funkcí lesa. Dalších téměř 25 % představuje orná půda, trvalé travní porosty tvoří dalších zhruba 15 %.
Struktura využití půdy
Zdroj: ČSÚ
Výše uvedené má významný podíl na vysoké ekologické stabilitě, která v obci Růžová dosahuje hodnoty 2,61. Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu.
Zdroj: ČSÚ
V obci Růžová byly zpracovány komplexní pozemkové úpravy, které byly schváleny rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj, Pobočka Děčín, 7. ledna 2014. Jedná se o rozsáhlou investici, část realizace opatření vyplývajících z pozemkových úprav je plánovaná na rok 2017.
Pro obec nejsou dostupná data o hlukové zátěži. Jediným výrazným zdrojem hluku jsou vozidla návštěvníků území, zásobování, veřejná doprava a stavební činnost.
Koncepční materiál Analýza potřeb revitalizace území Ústeckého kraje neuvádí pro Růžovou žádnou lokalitu, která by svým charakterem odpovídala území s brownfields.
Studie „Brownfields na území MAS Šluknovsko“ z roku 2013 (zpracovatel Mgr. Filip Mágr) uvádí pro Růžovou jediný objekt, a sice budovu evangelického kostela o zastavěné ploše 4918 m2. Objekt se nachází na jižním okraji obce. Jedná se o mix veřejného a soukromého majetku.
Mapová vrstva na www.geoportal.gov.cz uvádí pro katastr Růžová celkem 6 ploch se starou zátěží území a kontaminovaných ploch. Tři se nalézají přímo v obci Růžová, další tři v části Kamenická Stráň. Jedná se o lokality s označením U silnice na Srbskou Kamenici, Růžová, V mělkém údolí, Kamenická Stráň a Sever Kamenické Stráně.
Samospráva je vykonávána Obecním úřadem, který sídlí na adrese Růžová 30, 405 02 Růžová. V čele obce stojí starosta/starostka, který je volen z sedmičlenného zastupitelstva.
Hospodaření obce je ovlivněno příjmovou stránkou rozpočtu, která se v roce 2013 přehoupla přes 14mil. Kč. Příjmy výrazně ovlivňují daňové a kapitálové příjmy, které jsou nerovnoměrně doplňovány přijatými investičními dotacemi. Výdajovou stránku tvoří téměř z 75 % běžné výdaje.
Vývoj rozpočtového hospodaření obce Růžová v letech 2009 - 2015 (v tis. Kč)
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |
Daňové příjmy | 4 031 | 4 596 | 4 595 | 4 838 | 5 790 | 6 210 | 6 366 |
Nedaňové příjmy | 1 223 | 1 456 | 1 591 | 1 427 | 1 429 | 1 336 | 1 125 |
Kapitálové příjmy | 768 | 619 | 693 | 481 | 3 007 | 3 414 | 2 901 |
Neinvestiční přijaté dotace | 310 | 1 199 | 519 | 1 180 | 768 | 883 | 1 005 |
Investiční přijaté dotace | 299 | 0 | 3 467 | 1 465 | 3 197 | 0 | 1 558 |
Příjmy | 6 632 | 7 870 | 10 866 | 9 392 | 14 191 | 11 843 | 12 995 |
Běžné výdaje | 4 776 | 5 439 | 5 389 | 5 521 | 6 765 | 7 417 | 6 411 |
Kapitálové výdaje | 1 363 | 644 | 4 370 | 7 290 | 2 414 | 2 260 | 3 015 |
Výdaje celkem | 6 139 | 6 083 | 9 760 | 12 811 | 9 180 | 9 677 | 9 426 |
Saldo příjmů a výdajů | 493 | 1 787 | 1 106 | -3 419 | 5 011 | 2 167 | 3 776 |
Podíl kapitálových výdajů | 22,21% | 10,59% | 44,78% | 56,91% | 26,30% | 23,35% | 31,98% |
Podíl běžných výdajů na celkových příjmech | 72,01% | 69,11% | 49,60% | 58,78% | 47,67% | 62,62% | 49,49% |
Zdroj: ČSÚ
Struktura příjmů v porovnání s krajským a celostátním průměrem je ve sledovaném období slabě vychýlena ve prospěch přijatých neinvestičních dotací a kapitálových a nedaňových příjmů, naopak pod průměrem jsou daňové příjmy a investiční dotace.
Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2013
Zdroj: ČSÚ
Obec Růžová je členem Svazku obcí Českého Švýcarska.
Zatupitelstvo obce Růžová rozhodlo na svém zasedání konaném dne 12.5.2015, Usnesením č. 36/15, o zpracování Strategického plánu obce Růžová (Programu rozvoje obce Růžová) komunitním způsobem dodavatelstky. Na základě nabídky byla jako zpracovatel vybrána Místní akční skupina (MAS) Český sever, z.s. (dříve MAS Šluknovsko). Se zpracovatelem byla uzavřena řádná smlouva.
Hlavním cílem bylo od samého počátku zapojení široké veřejnosti včetně všech subjektů působících na území obce (podnikatelů, spolků, neziskových organizací).
K informování veřejnosti o přípravě Strategického plánu obce Růžová byly využity webové stránky obce, webové stránky zpracovatele (MAS Český sever, z.s), dále místní a regionální tisk. Do každé domácnosti byla distribuována informace o přípravě strategického plánu včetně časového plánu veřejných projednávání. Součástí informace byl také anktetní lístek s otázkou: "Jak by Vaše obec měla vypadat v roce 2023?"
Do schránky obecního úřadu byly doručenoy celkem 2 vyplněné anketní lístky. Zpracovaný přehled je součástí souboru zpracovaných Výstupů z veřejných projednávání, který je v detailu přílohou č. 1 tohoto dokumentu.
Dále byla všem účastníkům veřejných projednání předána pozvánka v listinné podobě vždy na další veřejné projednání.
V rámci přípravy strategického plánu proběhla 4 veřejná projednávání za účasti veřejnosti.
Všechna veřejná projednávání se konala v Restauraci U kostela vždy v pracovní dny ve večerních hodinách, aby byl umožněn přístup všem občanům obce a zástupcům všech subjektů působících na území obce.
První veřejné projednávání se konalo dne 21.8.2015, zúčastnilo se ho celkem 15 občanů, z toho 1 z Kamenické Stráně.
Hlavním bodem prvního veřejného projednávání byla identifikace problému: "Co se Vám ve Vaší obci nelíbí?". Prostřednictvím bodového systému bylo finálně vybráno a identifikováno 9 největších problémů v obci z pohledu občanů a to následovně:
Druhé veřejné projednávání se konalo dne 7.9.2015, zúčastnilo se ho celkem 15 občanů, všichni z Růžové. V rámci tohoto projednávání byla zpracována SWOT analýza území z pohledu občanů obce.
SWOT analýza:
Silné stránky:
Slabé stránky:
Příležitosti:
Rizika:
Třetí veřejné projednávání se konalo dne 21.9.2015, zúčastnilo se ho celkem 14 občanů, z toho 2 z Kamenické Stráně. Předmětem tohoto projednávání bylo stanovení prioritních oblastí k řešení z pohledu občanů. Priority byly stanoveny systémem OPERA. Občané, nejprve každý sám za sebe, stanovili priority v počtu 4, posléze byly vytvořeny skupiny, každá skupina se musela shodnout opět na 4 společných prioritách. Ze souboru takto stanovených priorit byly vybodovány stěžejní prioritní oblasti k řešení.
Stanovení priorit – systém OPERA:
Priority občanů Svoru: |
|
Priorita: |
Počet bodů: |
|
7 bodů |
|
6 bodů |
|
3 body |
|
2 body |
|
2 body |
|
2 body |
|
2 body |
Čtvrté veřejné projednávání se konalo dne 12.10.201, zúčastnilo se ho celkem 19 občanů, všichni z Růžové. V rámci tohoto projednávání navrhli občané základní opatření k řešení stěžejních priorit.
Návrhy opaření řešení priorit:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Během série veřejných projednávání byli vytipováni jako aktivní níže uvedení občané. V případě tvorby pracovních skupin pro vlastní implementaci a vyhodnocení Programu rozvoje obce navrhujeme tyto občany zapojit.
Vyhodnocení dotazníků odevzdaných občany Růžové dle četnosti odpovědí:
Celkem 2 odevzdané dotazníky.
Výčet všech odpovědí:
Odpověď: Čestnost odpovědi:
1) Zlepšení vzhledu prostoru mezi dvěma /
pohostinstvími ve středu obce
2) Zkulturnění autobusové zastávky - /
bílení, slušné lavice, vydláždění prostoru
před truhlíky s květinami
3) Osazení trvalých nádob na květiny /
(viz Česká Kamenice)
4) Odstranění ohrady na tříděný odpad /
(nevhodné místo, nepořádek)
5) Více květin ve středu obce ( s pravidelnou /
péčí a zálivkou)
6) Koupaliště /
7) Co nejdříve (do roku 2018) udělat kanalizaci /
8) Pokutovat občany, co neustále vypouštějí /
žumpu do trávy
9) Opravit nebo zbourat kino (směr Srbská Kamenice) /
10) Udělat silnici k Vogeltancům /
11) Prodloužit noční světla do 1hod. (pátek, sobota) /
12) Více označení pro turisty, Dolský mlýn atd. /
Vzhledem k počtu odevzdaných dotazníků - 2 dotazníky, nemůžeme uvádět, že se u vyhodnocení dotazníků jedná o vypovídající údaje. Je zde však patrná určitá shoda s údaji, které vyplývají z veřejných projednávání. Tu můžeme spatřovat zejména v potřebě vybudovat kanalizaci, rekonstruovat nebo vybudovat koupaliště, dále také zlepšení vzhledu obce a zamezení nepořádku.
Z veřejných projednávání vyplývá zejména skutečnost, že občané jsou si vědomi strategicky výhodné pozice obce pro rozvoj v oblasti cestovního ruchu - krásná příroda, čisté životní prostředí, blízkost Národního parku, existence kulturních památek, dostatek sportovního a kulturního vyžití. Jsou zde dobré podmínky pro život. Občané si také velmi váží stabilní a aktivní paní starostky.
Na druhé straně jim napopak vadí, že není dobudovaná základní technická infrastruktura v obci, citelně chybí kanalizace, v místní části Kamenická Stráň je nedostatečné zásobování pitnou vodou.
V obci se nachází vodní plocha, kterou je nezbytné revitalizovat, obnovit a zajistit tak prostředek pro optimální hospodaření s vodou v krajině. Obnovená vodní plocha by sloužila jako retenční prvek v krajině, zároveň jako preventivní prvek při případných přívalových deštích a hrozících lokálních záplavách, které již v minulosti obec postihly.
V návaznosti na výstupy veřejných projednávání byly formulovány programové cíle, návrhy na opatření a jednotlivé aktivity. Návrhová část Programu rozvoje obce (PRO) dále vychází z poznatků uvedených v analytické části PRO. Je také přihlíženo k dlohodobým záměrům a možnostem obce na poli jejího rozvoje.
Také proto byl dle posouzení výstupů z veřejných projednávání a následného připomínkování ze strany zastupitelů upraven výčet strategických cílů, opatření a jednotlivých aktivit tak, aby korespondoval se strategickým rozvojem obce, aby nebyly opomenuty nezbytné aktivity a záměry obce přispívající k jejímu dlouhodobému rozvoji.
Výčet strategických cílů po doplnění a upřesnění:
1) Řešení kanalizace v obci
2) Řešení vodní plochy - Nový Svět
3) Řešení zázemí pro sportovní aktivity
4) Vybudování Vyhlídky na Pastevním vrchu
5) Sociální infrastruktura - vybudování Domova pro seniory
6) Dopravní infrastruktura
7) Zázemí pro pořádání kulturních akcí
8) Řešení odpadového hospodářství v akci
Výše uvedené cíle byly dále rozpracovány do jednotlivých opatření a aktivit.
Hlavním cílem návrhové části Strategického plánu obce Růžová je v maximální míře využít silních stránek a příležitostí na straně jedné a eliminovat slabé stránky a hrozby na straně druhé.
Strategická vize definuje dlouhodobé představy o budoucnosti obce. Popisuje tedy stav, kterého by mělo být dosaženo realizací časově i logicky na sebe navazujících opatření a rozvojových aktivit, čímž bude zajištěna kontinuita rozvoje obce.
Strategická vize:
Růžová v roce 2024 je tradiční a zároveň moderní obcí se stabilizovaným rozpočtem, s vyřešenou infrasturkturou pro nakládání s odpadními vodami a odpady - má vybudovanou kanalizaci, legalizovanou a vybavenou kompostárnu. Jsou zde realizována retenční opatření k zadržování a usměrňování vody v krajině. Je zde plnohodnotně rozvinutý cestovní ruch na bázi principu trvale udržitelného rozvoje. V obci je pořádek a návštěníci se sem rádi vracejí.
Cíl : „Řešení kanalizace v obci”
Opatření : „Zajistit finanční prostředky na realizaci z dotačních zdrojů” Je zpracovaná PD včetně stavebního povolení, jedná se o 8400m, cca 1100 EO, náklady 80mil. Kč. V září 2016 bude podána žádost o dotaci v rámci OPŽP a Fondu vodního hospodářství Ústeckého kraje. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování kanalizace” |
2017 - 2020 | starostka | 80000 | Vlastní + externí |
Je zpracovaná PD včetně SP, odkanalizování pro 540 obyv. obce, cca 1100 EO, 8.400m kanalizace. V září bude podána žádost do SFŽP a KÚ Fond vodního hospodářství. |
Opatření : „Realizovat výběrové řízení na dodavatele” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výběrové řízení na zhotovitele” |
2017 - 2020 | starostka | 80 | Vlastní |
Opatření : „Řešit způsob financování připojení občanů” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Řešení způsobu financování připojení občanů” |
2018 - 2020 | starostka | 500 | Vlastní + externí |
Cíl : „Řešení vodní plochy - Nový Svět”
Opatření : „Zpracovat projektovou dokumentaci” Odhad nákladů 400tis. Kč - obnova vodní plochy jako retenčního prostředku pro zadržování a hospodaření s vodou v krajině. Vodní plocha 3000m. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Pořízení projektové dokumentace” |
2017 - 2018 | starostka | 400 | Vlastní + externí |
Opatření : „Zajistit finanční prostředky na realizaci z dotačních zdrojů” Odhad nákladů realizace 7mil. Kč |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zajištění dotačních prostředků na realizaci” |
2017 - 2019 | starostka | 7000 | Vlastní + externí |
Obnova vodní plochy o rozloze 3.000m. Bude sloužit k zajištění optimálního hospodaření s vodou v krajině - retenční schopnost krajiny. Zároveň bude sloužit jako podpůrné opatření při přívalových deštích a lokálních záplavách. |
Opatření : „Spolupráce se sousední obcí Arnoltice” Např. udržitelnost - zajištění využití |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
Opatření : „Dořešit přístup” Nevyhovující přístupová komunikace |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
Opatření : „Dořešit majetkové vztahy” Areál leží na 3 katastrálních územích |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
Opatření : „Výběrové řízení na zhotovitele” cca 30 tis. Kč |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Provedení výběrového řízení na zhotovitele” |
2017 - 2018 | starostka | 30 | Vlastní |
Cíl : „Řešení zázemí pro sportovní aktivity”
Opatření : „Obnova povrchu - betonový plácek” Jedná se o sportovní - víceúčelové hřiště o ploše 250m, odhad nákladů cca 250tis. Kč. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Provedení obnovy povrchu betonového plácku - víceúčelového hřiště” |
2017 - 2017 | starostka | 250 | Vlastní + externí |
Obnova povrchu víceúčelového hřiště o ploše 250m. |
Opatření : „Vybudování pumptrackové dráhy” Nutno vyhledat novou lokalitu, ve stávající (u cyklostezky) nelze, vybudování přírodních překážek (hrbů), terénní úpravy do 1,5 m výšky na ploše 300m2. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování pumptrackové dráhy” |
2017 - 2018 | starostka | 300 | Vlastní + externí |
Jedná se o vybudování pumptrackové (překážkové) dráhy, terénní úpravy do 1,5m - vybudování přírodních překážek (hrbů), plocha cca 300m2. Nelze na původně plánované lokalitě při cyklostezce, nutno nalézt novou lokalitu a zajistit souhlasné stanovisko SÚ a CHKO. |
Cíl : „Vybudování Vyhlídky na Pastevním vrchu”
Opatření : „Výběr zhotovitele” Nutno provést výběr zhotovitele. Projektová dokumentace včetně stavebního povolení je hotova. Vyhlídka vzhledu "blob", odhad nákladů 2 mil. Kč. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výběrové řízení na zhotovitele” |
2017 - 2018 | starostka | 50 | Vlastní |
Opatření : „Zajistit finanční prostředky na realizaci z dotačních zdrojů” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zajištění finančních prostředků na vlastních realizaci - Vyhlídka typu "blob"” |
2017 - 2018 | starostka | 2000 | Vlastní + externí |
Vybudování Vyhlídky na Pastevním vrchu, vyhlídka typu "blob". Projektová dokumentace včetně stavebního povolení je hotová. |
Cíl : „Sociální infrastruktura - vybudování Domova pro seniory”
Opatření : „Vybudování Domova pro seniory” Zpracovaná PD včetně stavebního povolení, jedná se o 22 bytových jednotek včetně 3 startovacích bytů, náklady 40mil. Kč. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování Domova pro seniory” |
2017 - 2022 | starostka | 40000 | Vlastní + externí |
Jedná se o výstavbu nového zařízení, 22 bytových jednotek včetně startovacích bytů. Projektová dokumentace včetně stavebního povolení je hotová. |
Opatření : „Vyhledání případného investora nebo spoluinvestora” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vyhledání investora nebo spoluinvestora” |
2017 - 2022 | starostka | 100 | Vlastní |
Z důvodu obtížně dosažitelného financování vlastní realizace z dotačních prostředků hledá obec případného investora / spoluinvestora. |
Cíl : „Dopravní infrastruktura”
Opatření : „Řešení cyklostezek” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava povrchů” |
2017 - 2022 | starostka | 10000 | Vlastní + externí |
Oprava povrchů cyklostezek v rozsahu 20km - asfalt a štěrk. |
„Doplnění značení - směrovky” |
2017 - 2019 | starostka | 200 | Vlastní + externí |
Osazení - 40 nových ukazatelů / směrovek. |
„Instalace odpočívadel” |
2017 - 2019 | starostka | 600 | Vlastní + externí |
„Výsadba doprovodné zeleně” |
2017 - 2019 | starostka | 400 | Vlastní + externí |
Výsadba stromů a keřů - ovocných podél cyklostezek. |
Opatření : „Místní komunikace” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Průběžná oprava povrchů” |
2017 - 2020 | starostka | 3000 | Vlastní + externí |
Průběžná oprava povrchů v rozsahu 1km. |
„Odvodnění porchů” |
2017 - 2019 | starostka | 500 | Vlastní + externí |
Instalace kanálů a svodnic. |
„Doplnění chybějící dopravního značení” |
2017 - 2019 | starostka | 50 | Vlastní + externí |
Instalace 10ks dopravních značek, na úsecích, kde chybí. |
Cíl : „Zázemí pro pořádání kulturních akcí”
Opatření : „Vybudování přírodní scény” V areálu bývalé pískovny - instalace stálého pódia |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Instalace stálého venkovního pódia a mobilních laviček” |
2017 - 2018 | starostka | 300 | Vlastní + externí |
„Přípojka elektriky” |
2017 - 2018 | starostka | 50 | Vlastní + externí |
„Provedení terénních úprav a vysekání plochy” |
2017 - 2018 | starostka | 200 | Vlastní + externí |
Cíl : „Řešení odpadového hospodářství v obci”
Opatření : „Kompostárna” Legalizace a dovybavení |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Legalizace a dovybavení kompostárny” |
2017 - 2019 | starostka | 2 | Vlastní + externí |
Provedení legalizace kompostárny a pořízení vybavení - nákup traktoru a další techniky. |
„Udržovací práce jámy” |
2017 - 2019 | starostka | 100 | Vlastní + externí |
Udržovací práce na ukládací jámě. |
Opatření : „Dovybavení sběrného dvora” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Instalace ocelového přístřešku” |
2017 - 2019 | starostka | 300 | Vlastní + externí |
„Oprava betonové manipulační plochy” |
2017 - 2019 | starostka | 200 | Vlastní + externí |
„Pořízení kontejnerů” |
2017 - 2019 | starostka | 0 | Vlastní + externí |
Pořízení 2 ks velkoobjemových (8cbm) a 5 ks maloobjemových (1100l) kontejnerů. |
„Pořízení manipulační techniky” |
2017 - 2019 | starostka | 0 | Vlastní + externí |
„Přípojka elektriky” |
2017 - 2019 | starostka | 50 | Vlastní + externí |
Za realizaci a naplnění Strategického plánu obce Růžová bude odpovědné Zastupitelstvo obce Růžová.
PODPORA REALIZACE Strategického plánu obce
V rámci předchozích částí tohoto dokumentu byly vedle obecného směru rozvoje obce stanoveny i konkrétní aktivity směřující k naplnění požadovaných cílů. Pro úspěšnou implementaci zpracovaného programu rozvoje obce je však neméně zapotřebí ujasnit, jakým způsobem bude probíhat samotná realizace navrhovaných záměrů. V rámci úspěšného dosažení všech zamýšlených cílů je nutné zapojit všechny aktéry rozvoje obce (soukromý sektor, neziskový sektor, veřejnost atp.).
Personální zajištění realizace Strategického plánu obce
Prvním krokem směrem k uskutečnění zvolených cílů a priorit je stanovit subjekty a osoby odpovědné nejen za řízení realizace, ale i za výkon a kontrolu plnění jednotlivých aktivit.
Pro realizaci Strategického plánu obce Růžová je navrženo následující implementační schéma
Řídící, výkonná a kontrolní skupina
Řídící skupina naváže na pracovní skupinu, která byla formována v průběhu veřejných projednávání k přípravě Strategického plánu obce (Programu rozvoje obce). Za plnění vize a programových (strategických) cílů odpovídá starostka.
Složení 3 členné skupiny je následující:
Helena Křížková - starostka obce
Josef Bouma - místostarosta obce
Bc. Václava Lieblová - členka zastupitelstva
Úkolem skupiny bude především usměrňovat realizaci programu rozvoje obce – iniciovat realizaci rozvojových opatření a aktivit, vyhledávání a zajišťování zdrojů jejich financování, projednání podnětů vztahujících se k realizaci opatření a aktivit, schvalování zpráv o realizaci, projednávání změn, aktualizací a revizí dokumentu, delegování jednotlivých činností a pravomocí na odpovědné osoby aj.
Zástupci skupiny se budou scházet dle aktuální potřeby – minimálně jednou do roka (v období přípravy rozpočtu na následující rok). Setkání skupiny bude iniciováno starostkou obce, která rovněž zajistí včasné doručení podkladů k jednání všem členům. Informace o konání setkání skupiny, stejně jako výsledky jednání (zejména schválené znění zpráv o průběhu realizace Strategického plánu obce a aktuální verze tohoto dokumentu) budou zveřejněny na internetových stránkách obce.
Skupina bude dále kontrolovat a zajišťovat plnění aktivit v rámci jednotlivých opatření a dílčí úkoly spojené s plánováním projektů. Skupina bude zabezpečovat veškeré činnosti potřebné ke zdárné realizaci Programu rozvoje obce (svolávání, příprava podkladů aj.), evidence podnětů vztahujících se k jeho doplnění či aktualizaci, zveřejňování aktuálních informací a dokumentů na webových stránkách obce a v neposlední řadě činnosti spojené s realizací jednotlivých rozvojových aktivit.
Monitorování průběhu realizace programu rozvoje obce
Pro optimální plnění rozvojových cílů je nezbytné pozorně sledovat dílčí dosažené úspěchy – průběžně hodnotit naplňování rozvojových aktivit a plnění indikátorů.
Základním nástrojem monitoringu je zpráva o průběhu realizace strategického plánu obce, která bude zpracována jednou ročně v návaznosti na sestavení ročního rozpočtu obce a projednána skupinou. Součástí této zprávy bude přehled o aktivitách realizovaných v minulém roce, přehled o plnění indikátorů, zdůvodnění odchylek od plánovaného průběhu realizace a případné návrhy změn samotného dokumentu.
V roce 2024 bude navíc vypracováno komplexní zhodnocení strategického plánu obce, které bude základním zdrojem informací pro případný návazný strategický rozvojový dokument.
Aktualizace strategického plánu obce
Strategický plán obce bude průběžně revidován, případně aktualizován v návaznosti na průběh realizace jeho dílčích částí. Podnětem k aktualizaci SP může být závažná změna vnějších podmínek, naplnění jeho části, či potřeba stanovení nových cílů (neměla by však být vyvolána změnou politické reprezentace obce).
Aktualizace celého dokumentu proběhne nejpozději v roce 2024 formou zpracování návazného dokumentu.
Změny strategického plánu obce budou prováděny přímo do dokumentu. Výsledkem bude dokument s označením data, ke kterému se vztahuje. Dokument bude v úvodu obsahovat seznam revizí.
Aktualizace strategického plánu obce a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce.
Aktuální verze dokumentu bude zveřejněna na internetových stránkách obce.
Financování realizace Strategického plánu obce
Základním zdrojem financování rozvojových aktivit je obecní rozpočet. U řady aktivit se předpokládá také možnost spolufinancování z veřejných rozpočtů (kraje, ČR, fondy EU).
Předpokládané zdroje financování jednotlivých aktivit jsou popsány přímo na kartách aktivit.
Strategický plán obce a jeho součásti jsou základním stavebním kamenem pro tvorbu finančního plánu, finančního výhledu ale i rozpočtu obce na následující rok.
Výkonná a kontrolní složka na základě monitorovací zprávy o průběhu plnění aktivit strategického plánu vypracuje ke konci rozpočtového období návrh rozpočtu na nový rok zahrnující informace o finančních tocích týkajících se aktivit strategického plánu obce. Výdaje spojené s naplňováním programových cílů budou v rozpočtu označeny. Díky tomu bude mít obec přehled, jaké prostředky na uskutečnění svých rozvojových priorit vynakládá.