Program rozvoje obce
Dolní Hbity

na období let
2018 - 2024

1.1 Poloha obce

Dolní Hbity

Obec leží jihovýchodně od Příbrami při silnici III. třídy č. 118 ve Středočeském kraji České republiky. Je umístněna uprostřed hezké, lesnaté, kopcovité a turisticky zajímavé krajiny. Rozloha správního území činí 2568 ha, počet trvale žijících obyvatel vč. přilehlých částí k 1.1.2018 bylo dle evidence 861 obyvatel. Spádovou obcí jsou Dolní Hbity s více jak 300 obyvateli, kde se také nachází základní škola s devíti ročníky, mateřská škola, kostel, hřbitov, kulturní dům, sportovní areál tvořený fotbalovým, volejbalovým  a dětským hřištěm. V Dolních Hbitech a Jelencích je vybudována kanalizace odpadních vod.

Území obce Dolní Hbity je značně členité, s výrazným podílem lesů. Geologická stavba je dána příslušností k Českému masivu – oblasti tepelsko barrandienské. Převládajícími horninami jsou droby, prachovce a jílovité břidlice. Poloha a nadmořská výška obce je cca 400 m, nejnižší je Líšnický potok 306 m, nejvýše položený je kopec Bukovec 562 m.  Územím protékají Jelenecký, Vápenický a Líšnický potok. Na území obce Luhy vtéká do Vápenického potoka přítok Luha. V Dolních Hbitech je malý rybník v soukromém vlastnictví s rozlohou hladiny 0,25 ha. V obci Káciň je Podkáciňský rybník nad stejnojmenným mlýnem. Jeden menší rybník je ještě v obci Luhy.

V území nejsou evidovány žádné dobývací prostory ani chráněná ložisková území. V prostoru Smolotely – Horní Líšnice je evidováno prognózní ložisko zlatonosné rudy.

V letním období je vhodné zejména pro provozování turistiky a cykloturistiky. Vede zde množství turistických tras, které se zde různě kříží. Údolím Líšnického potoka pak vede mezinárodní cyklostezka. Společně s údolím Vápenice patří mezi turisty hojně navštěvované lokality, zejména pro svoji malebnost. Území obce je zasazeno do krajiny středního Povltaví. Množství polních a lesních komunikací je místy lemováno drobnými sakrálními stavbami.

 Kartogram č. 1  - Katastrální území obce Dolní Hbity

Do správního území obce patří i další obce: Luhy, Jelence, Káciň, Nepřejov, Horní Líšnice, Kaliště a Třtí.

 Tabulka č. 1 – Vzdálenost obcí od sídelní obce Dolní Hbity

Luhy

Luhy je vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 1,5 km na východ od Dolních Hbit. Vesnicí protéká Vápenický potok. Je zde evidováno 82 adres. V roce 2013 zde trvale žilo 143 obyvatel, v roce 2017 je to 139. Luhy má katastrální území o rozloze 6,57 km². První zmínka o vesnici je z roku 1445.

Jelence

Jelence je vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 2 km na severozápad od Dolních Hbit. Vesnicí protéká Jelenecký potok. Je zde evidováno 69 adres. V roce 2013 zde trvale žilo 184 obyvatel, v roce 2017 je to 187. Jelence mají katastrální území o rozloze 2,79 km².První zmínka o vesnici je z roku 1651.

Káciň

Káciň je vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 4 km na západ od Dolních Hbit. Vesnicí protéká Vápenický potok. Je zde evidováno 68 adres. V roce 2013 zde trvale žilo 108 obyvatel, v roce 2017 je to 101. Káciň má katastrální území o rozloze 4,03 km². První zmínka o vesnici je z roku 1788.

Nepřejov

Nepřejov je malá vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 2 km na jih od Dolních Hbit. Je zde evidováno 35 adres. V roce 2013 zde trvale žilo 49 obyvatel, v roce 2017 je to 56. Nepřejov je také název katastrálního území o rozloze 5,74 km². V katastrálním území Nepřejov leží i Horní Líšnice a Kaliště. První zmínka o vesnici je z roku 1653.

Horní Líšnice

Horní Líšnice je vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 2,5 km na jih od Dolních Hbit. Vesnicí protéká Líšnický potok. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2013 zde trvale žilo 25 obyvatel, v roce 2017 je to 16. Horní Líšnice leží v katastrálním území Nepřejov o výměře 5,74 km². První zmínka o vesnici je z roku 1380.

 Kaliště

Kaliště je malá vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Dolních Hbit. Vesnicí prochází silnice II/118. Je zde evidováno 8 adres.  V roce 2013 zde trvale žilo 12 obyvatel,v roce 2017 je to 11. Kaliště leží v katastrálním území Nepřejov o výměře 5,74 km². První zmínka o vesnici je z roku 1600.

Třtí

Třtí je malá vesnice, část obce Dolní Hbity v okrese Příbram. Nachází se asi 3,5 km na východ od Dolních Hbit. Je zde evidováno 18 adres. V roce 2013 zde trvale žilo 43 obyvatel, v roce 2017 je to 44. Třtí je také název katastrálního území o rozloze 3,3 km². První zmínka o vesnici je z roku 1572.

Hustota zalidnění obce Dolní Hbity je 33,87 obyv./km2.

1.2 Historie obce

Počátky Dolních Hbit sahají do daleké minulosti. Obec vznikla přesně v nezjištěné době, pravděpodobně ve 12. století na tzv. solné stezce, která vedla z dnešních Solenic, přes Kamýcký hrad - Vrš, do Prahy. První písemná zmínka je z roku 1325, kdy český král Jan Lucemburský prodával kamýcké lovčí lesy s přilehlými vesnicemi panu Heřmanovi z Miličína. V Dolních Hbitech se udržuje pověst o tom, že český král IV. v těchto místech na lovu zabloudil a protože zde chybil, nechal zde postavit kapličku a toto místo nazval Chybity. I když je tato historka zřejmě nepravdivá, existuje zde jedna zajímavost. Král Karel IV., za doby své vlády osobně jmenoval třikrát kněze na dolnohbitskou faru. Tento doložený fakt je v našich dějinách ojedinělý a znamená to, že musel mít ke zdejšímu kraji určitý vztah.

Hbitům se nevyhnuly ani husitské války. Husité rozbořili a spálili původní starý kostel. Během třicetileté války, kdy si různí zemani a šlechtici prodávali tuto obec podle momentální potřeby peněz, celé Hbity vyhořely.

Pohlednice pocházející z roku 1905

Pohlednice pocházející z roku 1905

1.3. Památky

Za zmínku stojí novorománský kostel Sv. Jana Křitele v Dolních Hbitech, který je dílem známého projektanta Mockera, jež se mimo jiné podílel na výstavbě chrámu Sv. Víta v Praze. Kostel byl slavnostně vysvěcen 24. dubna 1875. Před kostelem vyrůstá památný jírovec statného vzrůstu. V obci se nacházejí i další památné stromy - smrk za koupalištěm v Luhách a obrovský dub na soukromé zahradě v Nepřejově. V obci Luhy a Jelence se zachovalo několik dřevěných roubených staveb. Káciň vyniká dosud nenarušenou venkovskou architekturou.

Nemovité kulturní památky

 V řešeném území se nachází tři nemovité kulturní památky, výčet je v následující tabulce.

 Tabulka č. 2  - Nemovité kulturní památky

 Zdroj: Obec Dolní Hbity

Ostatní architektonické a kulturní hodnoty

 Ostatní objekty vysoké architektonické či kulturní hodnoty jsou:

• roubenka v Jelencích,
• kapličky v Dolním Třtí, Jelencích, Luhách, Kácini a Nepřejově
• venkovská architektura téměř ve všech sídlech.V území se nachází též několik drobných sakrálních staveb, znázorněné jsou na následujícím schématu.

Tabulka č. 3 - Drobné sakrální stavby

Zdroj: Obec Dolní Hbity

Všechny hodnotné stavby jsou znázorněny v kartogramu č. 2

Kartogram č. 2 Schéma drobných sakrálních staveb

   Lokální dominantou je zmiňovaný kostel sv. Jana Křtitele v Dolních Hbitech.

2.1. Demografická situace v obci

V současné době žije v obci Dolní Hbity 861 obyvatel (1.1.2018). Zástavbu tvoří převážně rodinné domy. Další rozvoj bydlení se orientuje mimo současné zastavěné území. V Dolních Hbitech a Jelencích jsou i bytové domy, z niž má obec ve vlastnictví dva. Obec Horní Líšnice ztratila svou původní sídelní funkci a její funkce je především rekreační a zůstane i tak nadále. Větší část tohoto katastrálního území leží v ochranném pásmu vodního zdroje Líšnického potoka a vzhledem k tomu zde není navržena další investiční činnost.

Přehled o počtu obyvatel v obci Dolní Hbity je zaznamenán od roku 1869, kdy počet obyvatel se pohyboval okolo 1600. Nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno v roce 1880, kdy dosahuje skoro hranice 1800. Od roku 1890 je znázorněn pokles obyvatel, který trvá až do současné doby.

Graf č. 1 - Přehled počtu obyvatel v obci Dolní Hbity od roku 1869 - 2011

 Dle výše uvedného grafu lze vyčíst, že počet obyvatel v obci Dolní Hbity od roku 1880 klesá. Největší pokles byl zaznamenán v období od roku 1930 - 1950. Úbytek je zapříčiněn i obdobím 2. světové války. Musíme zde zmínit územní změny kdy byly započítány i obyvatelé z přilehlých části Nepřejov, Jelence a naoknec v roce 1980 Luhy. Od roku 1981 dochácí k mírnému poklesu počtu obyvatel až do roku 2011. Celkový přírůstek počtu obyvatel je ovlivňován jednak přirozenou změnou obyvatelstva (narození x zemřelí) a v letech 1984 - 2002 také mechanickým pohybem (přistěhovalí x vystěhovalí). Mezi lety 1981 a 2000 dochácí k přirozenému úbytku obyvatel v obci, rodí se méně obyvatel než umírá.  Vliv na vývoj počtu obyvatel má také stěhování obyvatel.

 Graf č. 2 -  Vývoj počtu obvyvatel v obci Dolní Hbity od roku 2009 - 2016

V následujícím grafu je znázorněn pohyb obyvatel v obci Dolní Hbity v období od roku 2009 - 2016, z kterého můžeme vidět pomalý vzestup počtu obyvatel od roku 2009 , kdy v roce 2014 dochází k mírnému úbytku obyvatel oproti roku 2015, ve kterém byl zaznamenán opět nárůst. Za posledních 8 let je patrný přírůstek 30 obyvatel. Pokud se zásadně nezmění vnější podmínky (ekonomická situace v ČR, případně v regionu apod.), lze očekávat setrvání stávajícího trendu, tedy stabilní mírný přírůstek cca 6 obyvatel za rok. Nutno podotknout, že tato forma růstu je pro obec příznivá – dochází k postupnému navyšování počtu obyvatel tak, že noví obyvatelé se stačí sžít s územím, nedochází k polarizaci obyvatel obce. Z celkového průměru ve sledovaném období se počet obyvatel v obci razantně neměnil a počet obyvatel se pohyboval okolo 863 obyvatel. Z údajů vyplývá, že přírůstek obyvatel je velmi mírný a stabilní až přibližně v posledních 4 letech.  

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel v jednotlivých částech v roce 2017 je uveden v tabulce č.  4

Tabulka č. 4 - Počet obyvatel v částech obce Dolní Hbity

 Zdroj: Obec Dolní Hbity   

 Graf č. 3 - Pohyb obyvatel v obci Dolní Hbity v období 2012 - 2016

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 3 nám znázorňuje základní demografické údaje, přirozený a mechanický pohyb obyvatel v obci v období 2012 - 2016. Vidíme, že v roce 2014 a 2016, že celkový přírůstek obyvatel zde nabývá záporných hodnot.

Následující tabulka č. 5, ve které jsou uvedena čísla za posledních 10 let nám vypovídá počet obyvatel v obci stoupá.  V roce 2014 a 2016 je zde opět vidět úbytek obyvatel a to především ovlivněný vystěhováním obyvatel z obce.

 Tabulka č. 5 - Sňatky a rozvody v obci Dolní Hbity v období 2007 - 2016

Zdroj: ČSÚ

 Tabulka č. 5 nám přehledně znázorňuje přirozený úbytek a přírůstek obyvatel (narozeníxzemřelí) a mechanický úbytek a přírůstek (přistěhovalíxvystěhovalí) za posledních deset let v obci Dolní Hbity a přilehlých lokalitách.

 Tabulka č. 6 - Pohyb obyvatel v obci Dolní Hbity v roce 2016 v %

Zdroj: ČSÚ

Výše uvedená tabulka č. 6 nám ukazuje pohyb obyvatel v obci Dolní Hbity vyjádřený v procentech v porovnání k ORP Příbram, Středočeskému kraji a celé ČR. V obci Dolní Hbity se míra porodnosti a úmrtnosti drží na celorepublikové úrovni. Míra imigrace a emigrace je mírně podprůměrná,  i co se týká meziroční změny počtu pobyvatel.

 Graf č. 4 Věková struktura obyvatel obce Dolní Hbity v roce 2016

Zdroj: ČSÚ

V poměrném zastoupení tří základních věkových kategorií v roce 2016 je nejvíce zastoupena věkova skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva 15 až 64 let. Zastoupení skupiny ve věku 65 let je 21 % z celého počtu obyvatel v obci. Z celkového trendu stárnutí obvyvatelstva v ČR lze předpokládat, že procento v dalších letech vzroste. To lze i předpokládat z přehledu v tabulce č. 7, kdy index stáří v obci Dolní Hbity se pohybuje vysoko nad průměrem v ČR.

Tabulka č. 7 - Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Dolní Hbity

Zdroj: ČSÚ

V uvedené tabulce můžeme vidět změnu počtu obyvatel, kdy obec Dolní Hbity zaznamenala téměř stejnou změnu jako bylo zaznamenáno v ČR v roce 2001-2011. Stárnutí populace v obci Dolní Hbity vyjádřené vyšší hodnotou indexu stáří vede k očekávání potřeby rozvoje sociálních služeb v relativně krátké době. Toto zjištění má, vedle negativní konotace i pozitivní aspekt, spočívající v možnosti pracovních příležitostí v sociální oblasti v obci.

 Graf č. 5 - Vzdělanostní struktura obyvatel obce Dolní Hbity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

Výše uvedený graf nám znázorňuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva v obci Dolní Hbity v roce 2011, ze kterého lze vyčíst absolutní hodnoty reprezentující jendotlivé kategorie. Výsledky jsou zaznamenány z posledního sčítání obyvatelstva v roce 2011.

Tabulka č. 8 - Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu v obci Dolní Hbity v roce 2011

 Zdroj: ČSÚ, zpracování DSO ORP Příbram

Tabulka č. 8 nám uvádí údaje o obyvatelstvu v obci Dolní Hbity v roce 2011 tak, jak byly uvedeny na základě SLDB na ČSÚ.V roce 2011 bylo v obci Dolní Hbity celkem 848 obyvatel z toho 430 mužů a 418 žen.

Tabulka č. 9 - Obyvatelstvo podle státního občanství v obci Dolní Hbity v roce 2011

 Zdroj: ČSÚ, zpracování DSO ORP Příbram

Ve výše uvedené tabulce je přehled obyvatel v obci Dolní Hbity v roce 2011 podle státního občanství. V obci Dolní Hbity v uvedeném roce žilo 98 % obyvatel se státním občanstvím České republiky, 1 obyvatel je se státním občanstvím Slovenské republiky a 4 občané s občanstvím ze zemí EU. U dvou obyvatel obce nebylo občanství zjištěno.

Tabulka č. 10 - Obyvatelstvo podle národnosti v obci Dolní Hbity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ, zpracování DSO ORP Příbram

Výše uvedená tabulka nám udává informace o národnostních menšinách v obci. Nejvíce je zde zastoupena národnost slovenská, dále ukrajinská a následují německá a maďarská, kdy odpovídá celorepublikovému sčítání, kde tyto národnostní menšiny se řadí na první místa v počtu zastoupení obyvatel v ČR.

 Tabulka č. 11 - Obyvatelstvo podle náboženské víry v obci Dolní Hbity v roce 2011

 Zdroj: ČSÚ, zpracování DSO ORP Příbram

Z celkového počtu obyvatel v obci Dolní Hbity bylo zjištěno, že 12 % občanů obce se hlásí k církvi či náboženské společnosti. V uvedených 12 % je nejvíce zastoupena Římskokatolická církev. Tabulka nám dále vykazuje zásadní ukazatel, že 55 % dotazovaných neuvedlo žádnou odpověď.

2.2. Sociální situace v obci

 Tabulka č. 12 - Stav obyvatel k 01.01.2017 dle věkového složení obyvatelstva

 Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obci Dolní Hbity je 183 obyvatel, kteří jsou již v seniorském věku.  V obci Dolní Hbity jsou sociální služby zastoupené v dostatečné míře, ovšem vzhledem k demografické křivce a faktu, že je zde více obyvatel v seniorském věku než ve věku mladistvých lze předpokládat, že bude tyto služby třeba rozšířit. Nejvíce zastoupenou poskytovanou službou na území obce i v přilehlých částech je zdravotní péče. Nejvíce sociálních služeb na území obce Dolní Hbity poskytuje Farní charita Starý Knín.V obci se nenacházejí žádné národnostní menšiny.

Na území obce Dolní Hbity jsou zajištěny různé druhy sociálních služeb poskytovaných odlišnými typy poskytovatelů. Přehled těchto poskytovatelů sociálních služeb je uveden v následující tabulce:

Tabulka č. 13 - Poskytovatelé sociálních služeb v obci Dolní Hbity

Zdroj: DSO ORP Příbram, Obec Dolní Hbity

2.3. Spolková, osvětová a informační činnost

Spolky v obci

TJ SOKOL DOLNÍ HBITY

Založení TJ Sokol Dolní Hbity se datuje k 5. květnu 1921. V prvém roce 1921 založení TJ Sokol Dolní Hbity bylo celkem 213 členů, z toho 96 dospělých, 60 dorostenců a 57 žáků.
Behěm prvního roku se nechává vybudovat jeviště, zakupují se sokolské kroje, nářadí na cvičení. Např. na výrobu 100 ks činek na cvičení je třeba 650-700 kg staré litiny a tak důvěrníci navštěvují všechny domácnosti, aby schromažďovali nepotřebné litinové předměty.
Do konce prvého roku činnosti se mimo přípravnou schůzi a ustavující valnou hromadu uskutečnilo ještě deset schůzí výboru, při kterých se "Sokolové" předháněli s iniciativními návrhy na rozšíření činnosti sokolské jednoty. Ve druhém roce činnosti (1922) se mimo valnou hromadu členové výboru sešli ještě dvacetkrát a ze zpráv činovníků v zápisech je patrný obrovský zájem nejenom o cvičení, ale i divadelní a osvětovou činnost. Desítky akademií, divadelních představení všech žánrů, půjčování knížek, pořádání plesů, šibřinek, různých slavností, pochodů po okolí a jiných akcí. O nelehké době v době nacistického temna vypovídají pouze skromné zápisy o činnosti. V hlášení z roku 1953 se mimo jiné objevuje, že možnosti cvičení t.č. nejsou, neboť sál je zavezen obilím.
Začátky a základ organizované kopané v Dolních Hbitech se datují do poloviny třicátých let, ale trvání nebylo dlouhé a postupně fotbalová činnosti ustala a odmlčela se na dlouhá léta. Se zájmem o obnovení činnosti TJ Sokol v Dolních Hbitech přišla mládež již v roce 1962 s tím, že bude založen oddíl kopané. Jelikož však nebylo k dispozici regulérní hřiště a i pochopení pro činnost byla minimální, nepodařilo se tento návrh uskutečnit. V roce 1966 byl přijat návrh na vybudování nového hřiště upostřed obce, terénní úpravy hřiště v roce 1968 urychlila výstavba bytovek a mateřské školy a v roce 1969 byla plocha nového hřiště oseta.

Ustavující schůze nové TJ Sokol Dolní Hbity se konala dne 13. června 1969. Na základě rozhodnutí této schůze byl nový oddíl kopané přihlášen do mistrovské soutěže v rámci okresu již na sezónu 1969/70, všechna utkání zatím probíhala na hřištích soupeřů. Na podzim roku 1969 byla zahájena výstavba sportovních kabin a dne 1. srpna 1970 byl při slavnostním odpoledni předán do používání nový sportovní areál.

TJ SPARTA LUHY

Klub jako takový byl partou nadšenců přihlášen na ČSTV na sklonku roku 1968. První oficiální soutěž začal hrát v podzimní části fotbalového ročníku 1969-70. Začátky mužstva byly velmi těžké, na venkovní zápasy se jezdilo různými způsoby.

Od roku 1984 se v rámci letní přípravy na hřišti v Luhách odehrálo 12 ročníků memoriálu Jožky Cintuli v Kopané. Od roku 1988 se na hřišti v Luhách odehrálo 15 ročníků memoriálu Mildy Kočího v malé kopané a od roku 2002 se na hřišti v Luhách odehrály 2 ročníky memoriálu Josefa Maříka starých gard. V roce 1992 přivítali v Luhách divadelní soubor z Ypsilonky, se kterým sehráli přátelské utkání v kopané s výsledkem 4:4. V období mezi roky 1989-1990 vybudovali hráčské kabiny. Dříve se hráči i rozhodčí převlékali na mezi, v Ereně, či v sále kulturního domu.

V soutěžním ročníku 1999/2000 domácí utkání vlivem rozšiřování hřiště odehráli v Dolních Hbitech. V létě roku 2000 v rámci oslav znovuotevření hřiště sehráli přátelské utkání se starou gardou Marily Příbram. Zásahem do meze pod lesem se hrací plocha zvětšila o 10 metrů, hřiště bylo rozměrově stabilizováno a nyní v této podobě nám slouží dodnes.

V roce 2008 TJ Sparta Luhy obdrželo dotaci od Krajského úřadu. S pomocí této dotace a peněz obce Dolní Hbity členové TJ Sparta Luhy zhotovili krytou tribunu pro 50 sedících diváků, dokryli koryto potoka panely po celé délce jeho toku, zbudovali ochrannou a záchytnou síť za horní brankou, vybavili oddíl potřebnými pomůckami a nářadím.

SDH DOLNÍ HBITY

Sbor dobrovolných hasičů v Dolních Hbitech byl založen v roce 1885 jako jeden z prvních sborů v okrese. V září roku 1885 se konalo první hasičské cvičení a přitom zároveň svěcení stříkačky. Sbor měl 36 členů.
V roce 1886 byl ustanoven na pokyn z obce Dolní Hbity okrsek, kde byly sloučené vesnice a sice: Dolní Hbity, Horní Hbity, Jablonná, Jelence, Placy, Káciň, Stěžov, Smolotely, Líšnice, Nepřejov, Větrov, Zduchovice, Třtí, Luhy, Vápenice a Obory. Tedy více vesnic než je dnes.
Roku 1890 byly uvolněny prostředky na postavení kolny na návsi, aby stříkačka nebyla vystavena nepohodě. Kolna byla v roce 1951 přistavěna. Roku 1982 byl poprvé vydán návrh na výstavbu nové požární zbrojnice na novém místě vedle pohostinství. Nová zbrojnice byla slavnostně otevřena při oslavách 100. výročí založení sboru. Kolna se zbourala.
Postupem času se sbor stále rozvíjel a pro nedostatek místa pro techniku se přistavěla garáž hasičárny, otevřena byla při oslavách 120. výročí založení. V roce 2007 byla jednotka JSDH Dolní Hbity zařazena do kategorie JPO III. Nárůst vybavení požadoval rozšíření garáže, která byla dokončena tentokrát k 130. výročí SDH Dolní Hbity, které se konalo 18. 7. 2015. Všechny uvedené stavby znikly za přispění nesčetných bezplatných brigádnických hodin členů sboru a za finanční podpory Obce Dolní Hbity na zakoupení stavebního materiálu.

V současné době má hasičský sbor tři  vozidla a patří mezi výborně vybavené sbory dobrovolných hasičů v příbramském okrese.

 SDH LUHY

Dobrovolný hasičský sbor v Luhách byl založen v roce 1892, v témže roce se konala ustavující schůze.  V roce 1931 měl sbor  v Luhách 74 členů. V roce 1944 byl v Luhách velký požár č.p. 41 u Vršeckých. Dům nešlo zachránit, ale velkým úspěchem byla záchrana sousedního domu Aloise Černého. K velkému oživení činnosti sboru došlo v roce 1951. Sbor získal konečně motorovou stříkačku. Sbor měl perfektně secvičené družstvo, které procvičovalo požární zásahy a předvedlo se na oslavách k výročí 60ti let trvání sboru a sjezdu rodáků v roce 1952. Následovali další účasti sboru dobrovolných hasičů na likvidaci požárů.  Z nich stojí za zmínku požár věže kostela v Dolních Hbitech, který zapálil blesk v roce 1968. Hašení probíhalo formou řetězu-podávání vody jednoho stroje druhému.Součástí řetězu byl sbor Luhy.

V letech 1972 a 1982 proběhly oslavy 80ti a 90ti let trvání sboru dobrovolných hasičů v Luhách spojených se sjezdem rodáků pod vedením předsedy Aloise Kočího. Významným počinem sboru bylo získání vozidla Gaz v roce 1986. Zcela zásadním úkolem sboru bylo vybudovat požární zbrojnici. Stavba byla zahájena v roce 1988 a dokončena v roce 1989. Na organizaci výstavby se podílel zejména předseda Alois Kočí.

V roce 1996 byl zvolen nový starosta Ing. Ladislav Dorčák. Ten svým nadšením pro hasičskou věc a řadou vynikajících nápadů získal řadu nadšenců z řad místních hasičů, kteří ve sboru pracují dodnes. V roce 2003 sbor Luhy pořádal oslavy 111ti let založení sboru pod vedením starosty Josefa Volfa. V roce 2011 až 2012 se členové pustili do přestavby hasičské zbrojnice do dnešní podoby.

 SDH KÁCIŇ

Sbor dobrovolných hasičů Káciň byl založen 1. ledna 1905. První hasičská zbrojnice se nacházela na tzv. Malém Jalovčí, poté se vybudovala v obecní pastoušce č. p. 13. Zcela nová hasičská zbrojnice byla postavena kolem roku 1980 na zahradě čp. 8. Zbrojnice má dvoje vrata. Ke zbrojnici přiléhá menší místnost, která sloužila jako zázemí a šatny pro dobrovolné hasiče. V současnosti slouží  tato místnost jako společenská. Při likvidaci požárů se zde nejprve používala ruční stříkačka tažená koňmi. Po prodeji hasičské zbrojnice na Malém Jalovčí ji nebylo kde uskladnit a nikdo se o ni bohužel nechtěl starat. Stříkačka putovala od domu k domu, často bývala venku, chátrala, až nakonec skončila na smetišti.  Následně se zde používala stříkačka PPS8 a později PPS16, která je uložena v hasičské zbrojnici doposud a používá se již jen při výjimečných příležitostech, např. při oslavách významných výročí. Následně byla používána stříkačka PPS12, která byla v roce 2014 repasována.  Prvním vozidlem, které se k hasičským účelům užívalo, bylo nákladní vozidlo Praga později přestavěné na osobní vozidlo. Po dosloužení tohoto vozidla obecní úřad zakoupil pro sbor z JZD Káciň traktor, jež sloužil k přepravě stříkačky. Následně získal sbor od civilní obrany nákladní vozidlo Praga V3S, které mělo najeto pouhých 2 500 km. Dnes je vozidlo stále ve velmi dobrém technickém stavu a místní hasiči jej hojně využívají. 
V současné době má dobrovolný sbor hasičů v Kácini 59 členů a 15. 8. 2015 oslavili 110. výročí založení sboru.

 SDH JELENCE

Sbor dobrovolných hasičů Jelence byl založen až v únoru 1935. Zakládajícími členy jsou František Dědina, Záruba Václav, Najman Josef, Josef Šmejkal, Josef Tomek, Václav Klouda, Jan Žáček, František Žák. V červnu téhož roku padlo rozhodnutí zakoupit motorovou stříkačku pro sbor, Která byla pořízena v květnu 1936 a za veliké slávy pokřtěna. Na další stříkačku si sbor musel počkat, až do roku 1960 kdy byla sboru přidělena stříkačka z hmotných rezerv tehdejší ČSLA PS 16 na dalších 40 let nejsilnější stříkačka v okolí. V roce 1972 Sbor obdržel v rámci modernizace novou PS 8 s vozíkem a nákladní automobil V3S.V letech 1967-68 byly vybudovány dvě požární nádrže a v roce 1968 se začala budovat nová požární zbrojnice.

Velkého rozkvětu dosáhl sbor za vedení starosty p. Králíčka Bohumila, místostarosty p. Velase Vlastimila, Velitele Šmejkala Jaroslava, Jednatele Žáčka Jiřího, hospodáře Žáka Františka st., organizačního referenta Vlka Josefa. Z té doby jsou tu dva úspěšné zásahy při požáru u p. Dědinové a podíl na hašení požáru věže kostela v Dolních Hbitech v lednu 1968 měli Vladimír Mandík st, Oldřich Soukup,Bratří Králíčkové..

Další úspěšný zásah byl požár půdy teletníku státního statku Jelence v dubnu 1981. V devadesátých letech se sbor snažil navázat na bohatou kulturní tradici, ale s příchodem nového století došlo k postupnému utlumení činností. S novým rozkvětem je spojen rok 2009 a roky následující, kdy došlo ke změnám ve výboru a příchodu nové generace mladých Hasičů. Ve spolupráci s SDH Horní Hbity sbor dostal možnost účastnit se soutěží v požárním sportu. Během posledních čtyř let sbor opět obnovil svou činnost. V roce 2010 za přispění obecního úřadu v Dolních Hbitech hasiči opravili zbrojnici a v jejích prostorách vybudovali klubovnu. V roce 2011 získali zánovní PS 12. V roce 2013 sbor získal další stroj a to PS 15. Kromě účasti soutěžích v požárním sportu sbor pravidelně pořádá dvě taneční zábavy a ples.Od roku 2012 má sbor i družstvo žen. Od prosince 2013 sbor převzal kulturní dům v Jelencích  a hospodu. V roce 2014 byla za přispění obce zrekonstruhována zasedací místnost a přeměněna na novou klubovnu hasičů.

SDH NEPŘEJOV

Sbor dobrovolných hasičů Nepřejov byl založen v roce 1954. SDH Nepřejov má k dispozici hasičskou zbrojnici. Velitelem je pan Radek Suchopár a v současné době má SDH Nepřejov 14 členů. 

RAFANDA - Dolnohbitský divadelní spolek

Divadelní spolek obnovil po dlouhé odmlce svoji činnost v únoru 2013. Pod vedením Vladimíry Pražákové nastudoval hru Jana Drdy "Dalskabáty hříšná ves".
Premiéra byla uvedena při příležitosti otevření Kulturního domu v Dolních Hbitech 28. září 2013. Po úspěšné premiéře se v místě odehrálo ještě několik repríz a jedno výjezdní představení v Milíně. V roce 2016 spolek nastudoval hru od Václava Klicpery "Ženský boj", kdy hra měla premiéru v březnu 2016 a na podzim 2016 měl spolek představení i v obci Tochovice.

V současné době má spolek 18 členů.

JEŽEK = Jelenecký ženský klub

Jelenecký ženský klub – vznikl sdružením maminek z Jelenců, které společně organizují akce pro své děti, snaží se o zkrášlování Jelenců a pořádají různé kulturní a společenské akce: rozsvěcení vánočního stromečku, maškarní bál pro děti, Den dětí, Mezinárodní den žen. 8 členek, předsedkyně Jana Stuchlíková, místopředsedkyně Jana Schusterová. Založeno v dubnu 2013.

 Osvětová a informační činnost

  V obci Dolní Hbity jsou pravidelně vydávány místní Dolnohbitské listy, které jsou i v elektronické podobě přístupné na webových stránkách obce. Zde jsou uváděny informace o dění obci, o pořádání významných kulturních, společenských a sportovních akcí. Obyvatelé se zde mohou dočíst i informace ze zastupitelstva obce. Občané jsou zde informováni o zůsobu třídění odpadů, kde je možné tříděný odpad odevzdat.

V obci již 10 rokem pracuje kulturní komise, které se podařilo obnovit nejen některé původní  tradice, ale zavést i nové.lMezi významné akce v obci patří již tradiční Vánoční koncert, který je každým rokem pořádám v kostele sv. Jana Křtiele přímo na návsi v Dolních Hbitech. Dále se zde každý rok pořádají oslavy Dne dětí, posezení s dechovkou pro důchodce či vítání občánků. Kulturní komise také organizuje zájezdy za kulturou.

Občanské sdružení klubu matek v Dolních Hbitech

V obci Dolní Hbity bylo v roce 2011 založeno Občanské sdružení klubu matek v Dolních Hbitech. Sdružení pořádá společné akce matek a dětí např. společné cvičení dětí.

3.1. EKONOMICKÁ SITUACE V OBCI

3.1.1 Charakter hospodářství v obci

V obci Dolní Hbity je většina obyvatel obce závislá na dojíždění za prací do nejbližších měst Příbram, Dobříš a Praha. Pracovní příležitosti nabízí obyvatelům obce také v omezeném počtu společnosti místních i dalších podnikatelů z regionu, a to firma Miroslav Cihelka - elektromontáže, František Hlinovský - klempířství, společnost Schwarz a společnost zabývající se likvidací odpadu, která sídlí přímo v obci Dolní Hbity - Recifa.

Spolupráce obce s podnikatelskými subjekty probíhá na několika úrovních. Snahou obce je tyto subjekty neomezovat v jejich činnosti, spíše je podporovat, protože problém nezaměstnanosti v regionu je velice palčivý a jejich existence má pro obec značný význam.  Poptávka po plochách k podnikání z řad podnikatelů existuje. Valná většina pozemků je v soukromém vlastnictví a neexistuje možnost jejich odkoupení, protože vlastníci pozemky prodávat nechtějí.

Dříve velmi rozšířené zemědělství reprezentuje dnes pouze několik drobných zemědělců. Na pozemcích obce Dolní Hbity působí ZS Dublovice, a.s., ZD Dlouhá Lhota a Zemědělské družstvo Nečín. Dále jsou zde drobní zemědělci – pan Salamach v Kácini a paní Zdeňka Procházková z Větrova, kteří  obhospodařují v území zemědělské pozemky. V poslední době se rozmáhá chov koní. Jen v katastru obce se nachází několik soukromých chovatelů koní. S lesy zde hospodaří Lesy ČR a soukromí vlastníci.

3.1.2. Struktura podnikatelských subjeků působících v obci

Tabulka č. 14 - Podnikatelské subjekty přímo v obci Dolní Hbity a přilehlých částech

 Zdroj: www.kurzy.cz

V obci Dolní Hbity je struktura evidovaných podnikatelských subjektů rozdělena v roce 2017 na 28 právnických osob a 212 živnostníků.

V samotné obci Dolní Hbity se nachází 10 právnických osob. V přilehlých částech Luhy, Káciň, Jelence, Třtí se nachází zbylých 18 podnikatelských subjektů. V následující tabulce je uveden přehled podnikatelských právních subjektů registrovaných v obci Dolní Hbity a přilehlých částech.

Tabulka č. 15 - Právnické osoby, kterým bylo vydáno IČO a nezanikly (osoby registrované v RES)

Zdroj: www.kurzy.cz

Největším podnikatelským subjektem je Recifa s.r.o. Společnost RECIFA a.s. je rodinnou českou firmou, která má dlouhodobé zkušenosti v oblasti zpracovávání  odpadu. Na českém trhu působí již více jak dvacet let.

Hlavní náplní společnosti  RECIFA a.s. jsou komplexní služby v  nakládání s druhotnými surovinami.

Graf č. 6  - Počet podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Dolní Hbity v roce 2016

Zdroj: ČSÚ

Graf znázorňující počet podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Dolní Hbity rozděluje parametry na registrované podniky a podniky se zjištěnou aktivitou. Při bližším prozkoumání grafu můžeme zjistit, že žebříček zastoupení jednotlivých odvětví odpovídá v obou parametrech. Nejvíce podnikatelských subjektů i registrovaných  podniků se zjištěnou aktivitou je v oblasti stavebnictví, následuje velkoobchod a obchod a průmysl. Zajímavostí v obci je, že oblast zemědělství, lestnictví a rybářství je zastoupena pouze 17 podnikatelskými subjekty z celkového počtu 240.

 Graf č. 7 - Podnikatelské subjekty podle právní normy v roce 2016

 Zdroj: ČSÚ

Z uvedeného grafu je patrné, že v obci Dolní Hbity převládají v roce 2016 podnikatelské subjekty registrované jako fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona a to v počtu 195, se zjištěnou aktivitou 92. Celkem podnikatelských registrovaných subjektů v obci v roce 2016 bylo 236, z toho se zjištěnou aktivitou 115. Z této skupiny mají nejmenší zastoupení zemědělští podnikatelé a to v počtu 9, z toho se zjištěnou aktivitou 7 podnikatelských subjektů. Právnických osob bylo v obci v roce 2016 registrováno 28, z toho 15 se zjištěnou aktivitou. V obci Dolní Hbity není registrován žádný subjekt ve formě družstva.

Tabulka č. 16 -  Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Dolní Hbity v roce 2013

Zdroj: ČSÚ

Pozemkové úpravy v obci

Obec Dolní Hbity má od roku 2013 zpracovaný Územní plán obce, kdy koncepce rozvoje obce má následující priority:

- největší plošný rozvoj navržen v sídlech Dolní Hbity, Jelence a Luhy – rozvoj odpovídá jejich velikosti a vybavenosti občanské i technické,

- v ostatních sídlech jsou navrženy drobné rozvojové plochy pro obytnou zástavbu, vždy navazují na stávající zástavbu, je zajištěna dopravní obsluha a navržené napojení na technickou infrastrukturu,

- v sídlech Žlíbky a Horní Líšnice nejsou navrženy žádné rozvojové plochy, jedná se o roztroušenou zástavbu v krajině nebo již dotvořené sídlo podél průjezdné komunikace,

- koncepce rozvoje vychází z koncepce stanovené předchozím územním plánem (J. Haloun, 2002),

- dvě větší rozvojové plochy jsou navrženy pro zpracování územní studie, je stanovena základní etapizace rozvoje,

- jsou navrženy plochy pro občanské vybavení, sport i drobnou komerci,

- je navržena jedna plocha pro drobnou výrobu tam, kde nebude střet s jiným využitím, tedy jako přechod mezi smíšenou obytnou zástavbou a zemědělskými stavbami,

- regulace míry využití území a maximální výškové hladiny zástavby,

- typ obytné zástavby jsou pouze rodinné domy.

Komerční služby v obci, chybějící komerční služby v obci

V obci Dolní Hbity je k dispozici pohostinství a kulturní dům, ve kterém se pořádají komerční a společenské akce. Společenské akce se také pořádají v Luhách a Jelencích. Další pohostinství se nachází v obci Luhy. Prodejny smíšeného zboží se nachází pouze v obci Dolní Hbity a Jelence. Pro tak velkou oblast jako jsou Dolní Hbity se svými přilehlými částmi je zajištění malé. 

Rekreačním objektem, který se nachází na okraji vesnice Luhy nedaleko obce Dolní Hbity je Myškův mlýn z kapacitou do 50 lůžek.

Rekreace

Obec Dolní Hbity má rekreační potenciál nepříliš významný s ohledem na kulturní památky (kostel Sv. Jana Křtitele ve Hbitech, venkovská stavení a sídelní struktura, zejména v Luhách, Horním a Dolním Třtí), ovšem podstatný v souvislosti s kvalitami dochované struktury harmonické kulturní krajiny s dobrým přírodním zázemím. Rekreace má spíše sezónní charakter (letní období).

Území je dobře prostupné, existuje zde velké množství historických cest, které spolu s množstvím krajinné zeleně, zajímavým členitým terénem, způsobem využití krajiny (vysoké plošné zastoupení luk) a četností míst výhledů je atraktivní zejména pro turistiku.Turistické trasy zde mají nadprůměrnou hustotu, jejich hlavním směrem je trasa z Příbrami  k Vltavě, ovšem existuje dostatek tras zajišťující prostupnost ve směru severovýchod – jihozápad. Územím vedou dvě cyklotrasy, jižnější Líšnickým údolím a střední až severní přes Dolní Hbity. Dostupnost sousedních sídel mimo silnice je možná. Kraj má klidný, odlehlý charakter s množstvím zejména soukromých rekreačních objektů (častější chalupy, místy chaty), zejména ve vazbě na oblast Povltaví a Líšnické údolí.

Nedostatkem dlouhodobé rekreace je chybějící ubytovací kapacita. Ubytování je však možné provozovat v plochách venkovského bydlení, které pokrývají většinu sídel. V území jsou dobré podmínky pro rozvoj specifických forem rekreace.Jako plochy pro každodenní rekreaci v sídle slouží veřejná prostranství (PV), sídelní zeleň (ZV), plochy pro tělovýchovu a sport (OS), kterým se věnuje kapitola Veřejný prostor, systém sídelní zeleně.

Kartogram č. 2 - Znázornění cyklostezek v katastrálním území obce Dolní Hbity

 Zdroj: Územní plán obce Dolní Hbity, 2013

  3.2. TRH PRÁCE

  3.2.1. Obyvatelé v aktivním věku

 Tabulka č. 17 - Obyvatelé obce Dolní Hbity podle ekonomické aktivity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ, Zpracování DSO ORP Příbram

Tabulka je zpracována na základě dat z posledního SLDB z roku 2011. V roce 2011 bylo ekonomicky aktivních 49 % obyvatel (zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, pracující důchodci, ženy na mateřeské dovolené, nezaměstnaní). Dále nám z tabulky vyplývá, že z celkového počtu obyvatel v roce 2011 tvoří 24 % obyvatelé důchodového věku nepracující.

Tabulka č. 18  - Obyvatelé obce Dolní Hbity podle nejvyššího ukončeného vzdělání v roce 2011

Zdroj: ČSÚ, Zpracování DSO ORP Příbram

Uvedené údaje z tabulky č. 18 byly zjištěny na základě SLDB v roce 2011 a je zde patrné, že nejvíce v obci Dolní Hbity jsou obyvatelé s ukončeným středním vžděláním vč. vyučení (bez maturity).

Graf č. 8 - Počet obyvatel obce Dolní Hbity vyjíždějící do zaměstnání a škol v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

Graf nám poukazuje na počet vyjíždějících z obce za zaměstnáním či do škol v roce 2011. V uvedeném roce vyjíždělo z obce celkem 24 % obyvatel, z toho do zaměstnání 17 % a do škol 7 %.

Tabulka č. 19 - Počet podnikatelských subjektů působících v obci Dolní Hbity dle velikosti podle zaměstnanců v letech 2012 -2016

 Zdroj: ČSÚ, zpracování DSO ORP Příbram

V obci Dolní Hbity od roku 2012 počet zjištěných podnikatelskkých subjektů stoupá. Nejvíce jsou zde zaznamenány podnikatelské subjekty bez zaměstnance, následuje skupina s 1-9 zaměstnanci a 10 -19 zaměstnanci. Pouze jeden podnikatelský subjekt na území obce Dolní Hbity je zařazen do kategorie  50-99 zaměstnanců a to společnost SCHWARZ s.r.o.. Společnost podniká v oboru Ostraha majetku a osob , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany.

Tabulka č. 20 - Počet nezaměstnaných osob v obci Dolní Hbity v letech 2013 - 2016

 Zdroj: ČSÚ

 Z výše uvedené tabulky můžeme vysledovat pozitivní vývoj nezaměstnanosti, a to i vzhledem k dosahovaným hodnotám a i k relativně krátké době navýšení nezaměstnanosti vzhledem k negativnímu ekonomickému vývoji v ČR.

 Graf č. 9 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob

Zdroj: ČSÚ

Od roku 2007 je zaznamenán vzrůst nezaměstnanosti v obci, kdy v roce 2010 a 2014 je počet za hranicí 60 osob, což činí 6,9 % nezaměstnaných.  V roce 2016 nám nezaměstnanost v obci Dolní Hbity výrazně klesá a dostává se na 4 %. Tento pokles můžeme přičíst i k celorepublikovému poklesu nezaměstnosti. S porovnáním situace v SO ORP Příbram, kdy nezaměstnanost v roce 2015 byla 8,15 % a v roce 2016 byla 6,67 % se obec Dolní Hbity pohybuje pod hranicí průměrné nezaměstnanosti ve správním obvodu ORP Příbram.

4.1. Technická infrastruktura

Pitná voda

V roce 2008 byla dokončena stavba kanalizace a čistírny odpadních vod v Dolních Hbitech a Jelencích. Došlo tak k odkanalizování více jak poloviny trvale žijících obyvatel (cca 450 z 826), odkanalizování školy, školky a některých drobných podniků včetně rekreačních objektů v Dolních Hbitech a v Jelencích.

Obec vlastní jeden vodovod v obci Nepřejov, na který je napojeno cca 45 obyvatel. Vodovod i nově vybudovanou kanalizaci provozuje VaK Beroun. Ostatní obyvatelé odebírají vodu z vlastních nebo obecních studní.

S výjimkou Nepřejova a malé části Luhů není v řešeném území vybudován významnější vodovod. Jednotlivé lokality jsou tak zásobeny pitnou vodou z domovních nebo obecních studní. Poslední dobou však dochází ke snižování jejich kapacity, místně jsou zvýšené dusičnany.

Nepřejov - od roku 1990 je celé sídlo zásobeno ze zdroje - studny o vydatnosti 2l/s přes ATS a místní vodovodní síť. Systém zásobení se nebude měnit ani v budoucnu.

Jelence - připravuje se zásobování pitnou vodou z prameniště Jelence - vodní zdroj HV1, včetně vodojemu s úpravnou vody, automatickou tlakovou stanicí a rozvody vody v rozsahu veškeré zástavby v obci. Je navržen vodojem o velikosti 2x20 m³ s úpravnou vody a tlakovou stanicí. Jedna komora vodojemu je určena pro lokalitu Jelence, druhá komora pak pro výhledové připojení Dolních Hbitů. Úpravna vody zajistí odstranění manganu a bakteriologickou nezávadnost vody před rozvodem do sítě. Stávající průzkumný vrt HV1 hloubky 50 m bude vystrojen a uveden do trvalého provozu, bude zřízeno ochranné pásmo 10x10 m. Dle krátkodobé čerpací zkoušky je vydatnost vodního zdroje 0,3-0,4 l/s, což odpovídá hodnotě maximální denní potřeby pro místní část Jelence. Vodovodní systém není dle podkladů navržen pro požární zabezpečení s ohledem na zajištění kvality vody v potrubí (malé odběry - menší profily řadů).

Dolní Hbity - výhledově se uvažuje o připojení na prameniště Jelence, kde je možné, dle informací od hydrogeologa, stávající vrt HV1 posílit o další vrt, čímž by byla zajištěna dostatečná kapacita i pro toto území. Z vodojemu je pak navržen samostatný gravitační zásobní řad z tlakového pásma VDJ Jelence.

Luhy - pro zásobování části obce slouží 2 vodovody a zdrojem vody jsou studny.

První vodovod (pro cca 24 obyvatel) využívá studnu hloubky 8 m vystrojenou čerpadlem s přímým čerpáním do vodovodní sítě. Druhý vodovod (pro cca 30 obyvatel) využívá obecní studnu, ze které se voda čerpá přes tlakovou nádobu do nádrže o objemu 2 m³ a dále se gravitačně dopravuje do spotřebiště.

Ostatní sídla - Třtí, Kaliště, Káciň a Horní Líšnice jsou zásobena individuálně z domovních studní, do budoucna se neuvažuje o změně systému zásobení pitnou vodou

Základní kapacita čistírny je uvedena dle provozního řádu ČOV Dolní Hbity z 5/2009 a činí:

 Tabulka č. 21 - Základní kapacita ČOV Dolní Hbity

 Zdroj: Územní plán obce Dolní Hbity, 2014

Z výše uvedené hodnoty vyplývá, že navržená kapacita ČOV Dolní Hbity je v souladu s výhledovým připojením nových lokalit v sídlech Dolní Hbity (91 obyvatel) a Jelence (135 obyvatel). Stávající vytížení ČOV se pohybuje kolem 650 EO a je na hranici únosnosti. V současné době obec zadala vypracování projektové dokumentace k provedení intezifikace ČOV v Dolních Hbitech na 1000 EO tak, aby bylo možno napojit kanalizační přivaděč z obce Luhy a byla dostatečná rezerva pro výstavbu v rámci schváleného územního plánu. Výhledově se uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace a ČOV pro místní část Luhy.

ČOV Dolní Hbity je vybudována jako biologická čistírna s mechanickým předčištěním. Proces čištění je navrhnutý jako nízkozatěžovaná aktivace s aerobní stabilizací kalu. Vyčištěná voda odtéká z dosazovací nádrže přes odtokové žlaby do recipientu – Vápenického potoka (ČHP 1-08-05-0202).

Splašková kanalizace je v převážné části vedena v místních komunikacích.

V návaznosti na vypracovaný Územní plán Dolní Hbity v roce 2014 se uvažuje s vybudováním vodovodních řadů v místní části Jelence včetně vodojemu s úpravnou vody a automatické tlakové stanice a vodního zdroje. Zároveň bude možné při zajištění dostatečné kapacity tohoto zdroje (případné vybudování 2. vrtu) zajistit i připojení sídla Dolní Hbity. Stávající vodovodní rozvody jsou vyhovující, do budoucna lze uvažovat s připojením nových návrhových lokalit. V rámci projektové dokumentace řešící připojení nových návrhových lokalit na vodovod pro veřejnou potřebu bude provedeno prověření dostatečné kapacity stávajících vodovodních rozvodů.

Nové vodovodní rozvody budou realizovány v souladu s požadavky na požární ochranu staveb, viz ČSN 73 0873 – Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou. V případě nedostatečné kapacity řadů bude pro nové návrhové lokality řešeno PBŘ v rámci jiných zdrojů požární vody, vodní plochy, požární nádrže, vodoteče viz ČSN 75 2411 – Zdroje požární vody.

V roce 2013 je dle Územního plánu obce Dolních Hbit v sídle Luhy 143 obyvatel a rozvoj je navržen pro dalších 55 obyvatel. Z hlediska investičních nákladů je však výhodnější odkanalizovat tyto místní části pomocí 2 ČS a výtlaku ukončeného na stávající ČOV Dolní Hbity. V tomto případě bude nutné provést intenzifikaci a modernizaci této ČOV o výše uvažovaných 250 EO. Vlastní intenzifikaci je třeba načasovat v závislosti na postupném připojování stávajících objektů, resp. nově navrhovaných lokalit ve všech sídlech kde je nebo bude vybudována splašková kanalizace.

Kanalizační síť bude postupně prodlužována v závislosti na rozvoji obce dle ÚPD. Nové objekty, které se budou připojovat na splaškovou kanalizaci, musí splňovat požadavky na kvalitu odpadních vod dle schváleného Kanalizačního řádu stokové sítě obce.

V případě místní části Káciň obec uvažuje o výhledovém vybudování výtlaku s napojením na kanalizační soustavu do sídla Horní Hbity. Tento záměr, s ohledem na přesah záměru do správního území jiné obce, je nutné zkoordinovat s ÚP sousední obce, ve kterém musí být zajištěna garance potřebné kapacity ČOV ve výši cca 150 EO. V případě realizace tohoto záměru by pak byla vybudována gravitační kanalizace s ukončením do ČS splaškových vod umístěné v prostoru dříve uvažované ČOV Káciň. Z tohoto důvodu se doporučuje plochu pro ČOV rezervovat a ve výkrese označit jako plochu pro TI. Od ČS vede trasa výtlaku podél komunikace směrem na Horní Hbity.

Dešťové vody

Srážkové vody se musí přednostně zasakovat vhodným technickým zařízením do terénu (vegetační plochy a pásy, zatravňovací tvárnice, příkopy a vsakovací jámy apod.) na pozemcích producentů, nebo odvádět samostatnou dešťovou kanalizací do recipientu (§ 20 odst. 5 písmeno c) vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území).

Odkanalizování a čištění odpadních vod

S výjimkou sídla Dolní Hbity a místní části Jelence není v ostatních lokalitách vybudována splašková kanalizace. V roce 2006 byla v Dolních Hbitech zprovozněna čistírna pro 700 EO, která zajišťuje likvidaci splaškových vod z těchto dvou lokalit. Tato čistírna zároveň slouží jako svozné místo pro likvidaci splaškových vod z ostatních místních částí, ve kterých není vybudována splašková kanalizace.

Pro místní část Luhy je navrženo vybudování oddílné splaškové kanalizace, kombinace gravitační kanalizace a ČS s výtlakem do Dolních Hbit se zaústěním do nové ČOV Dolní Hbity. V současné době je vydáno stavební povolení k projektové dokumentaci na výstavbu kanalizace v Luhách tlakovým přivaděčem na ČOV do Dolních Hbit.

Ostatní sídla - Třtí, Nepřejov, Káciň a Horní Líšnice – nepředpokládá se změna likvidace splaškových vod, i nadále bude prováděna likvidace odpadních vod z bezodtokových jímek svozem do akumulační jímky na ČOV Dolní Hbity. V těchto sídlech je zároveň možné doporučit realizaci malých domovních čistíren s možností vypouštění vyčištěných odpadních vod do přilehlé vodoteče.

Obec Dolní Hbity přispívá obyvatelům obce a v přilehlých částech na pořízení domácí ČOV.

Plyn

S centrální plynofikací nových lokalit (i stávajících) se neuvažuje. U jednotlivých obytných zástaveb a ploch OV a TI je možné použití individuálních zásobníků PB plněných zaváženým zkapalněným plynem.

Energie a spoje

Na základě Územní plánu obce zpracovaného v roce 2013 je rozložení nerovnoměrné. Největší navrhovaný rozvoj je v sídlech Dolní Hbity, Jelence a Luhy, v ostatních sídlech je navržený rozvoj minimální. Navržené plochy rozvojových záměrů jsou situovány jak uvnitř stávající zástavby, tak i po jejím okraji. Návrh nových rozvojových ploch ne zcela respektuje stávající trasy venkovního vedení. U sídel s malým rozsahem uvažované zástavy bude většina ploch zásobována ze stávajících NN rozvodů, u míst s větším rozvojem je uvažováno s výstavbou nových trafostanic pro posílení stávající NN sítě. Nové trafostanice budou kabelové napojené kabelovými přípojkami 22 kV.

Odpadové hospodářství

V obci Dolní Hbity se prostřednictvím nádob sbírá papír, plast ve směsi s nápojovým kartonem, směsné a čiré sklo, kov se sbírá prostřednictvím výkupen Ligmet s.r.o., Metallica s.r.o., Marc sport art group s.r.o. a na sběrném místě KOVO SDS s.r.o. Svoz nádob s tříděným odpadem zabezpečují AMT s.r.o. Příbram a Technické služby města Příbrami. V obci Dolní Hbity je velmi vysoká produktivita směsného komunálního odpadu oproti ostatním obcím Dobrovolného svazku obcí ORP Příbram. Následující tabulka přehledně znázorňuje údaje o množství směsného komunálního odpadu v roce 2015 a jeho nákladech v obci.

Tabulka č. 22  – Přehled výše SKO, tříděného odpadu a nákladů na svoz a likvidaci odpadu v roce 2015 v obci Dolní Hbity

 Zdroj: Ekokom, 2016

Z přehledu za rok 2015 o výši směsného komunálního odpadu a jeho třídění je zřejmé, že v obci Dolní Hbity by bylo vhodné  se v následujících letech zaměřit na zvýšení procenta třídění odpadu a tím snížení množství komunálního odpadu. Tuto situaci je nutné řešit i z hlediska ukončení skládkování v roce 2024. Obec Dolní Hbity je členem Dobrovolného svazku obcí ORP Příbram, který se aktivně zabývá společným projektem členských obcí na "Zefektivnění nákladů za svoz a likvidaci odpadu". V roce 2017 byla zpracována analýza odpadového hospodářství v obci Dolní Hbity a o dalších postupech vyplývajících z této analýzy jsou vedena společná jednání s představiteli obce Dolní Hbity a zaměstnanci DSO ORP Příbram.

Tabulka č. 23 - Přehled množství sebraného odpadu podle komodit v období 2012 -2016

Zdroj: Ekokom, 2016

Množství tříděného odpadu (bez kovů) meziročně kolísá. Evidované množství směsného komunálního odpadu také kolísá.

Tabulka č. 24  - Srovnání celkové výtěžnosti sběru (papír, plast, sklo, bez kovů) v kg/obyvatel/rok v období 2012-2016

Zdroj: Ekokom, 2016

Celkový výkon sběru papíru, plastů a skla sebraných všemi způsoby sběru přepočtený na jednoho obyvatele obce je dlouhodobě vyšší než výkon ve velikostní skupině obcí, v kraji i v ČR. Náklady na svoz a likvidaci odpadu za tunu v roce 2015 činily 2.154,- Kč. Ke snížení uvedené částky je možné dojít pouze snížením množství směsného komunálního odpadu, vzhledem k navyšující se sazbě za ukládání odpadu na skládku od roku 2018. Zvýšení množství tříděného odpadu lze docílit rozmístěním nových hnízd na třídění odpadu v obci, zavedením pytlového sběru a dlouhodobou informační kampaní o správném třídění odpadu pro občany je možné snížit náklady na svoz a likvidaci odpadu. V obci se vytřídilo pouze 43 tun, což je 13 % ze směsného komunálního odpadu. V roce 2017 republikový standard v třídění odpadu je 36 % vytříděného odpadu ze SKO.

4.2. Dopravní infrastruktura

Silniční doprava

Na území obce Dolní Hbity se nenachází ani není navržena žádná dálnice, rychlostní silnice, ani silnice I. třídy. Základ silniční dopravní infrastruktury řešeného území budou i nadále tvořit silnice II. a III. třídy:

• II/118,
• III/11812,
• III/11822,
• III/11817,
• III/11816.

Současné parametry silnic III. třídy, místních i účelových komunikací jsou vyhovující, nejsou proto navržené žádné úpravy na silniční síti.

 Parkování

Stávající plochy pro parkování jsou ve všech sídlech dostatečné, nejsou proto navrženy žádné nové. S parkováním je pouze uvažováno v nově navržené ploše občanského vybavení u obecního úřadu v Dolních Hbitech.

Dopravní obslužnost

Pro potřeby hodnocení dopravní obslužnosti obce veřejnou dopravou byla využita data získaná z internetové aplikace IDOS jízdní řády spravované firmou CHAPS spol. s.r.o. Současně z IDOS jízdních řádů vznikla tabulka.

 Tabulka č. 25  - Přehled dopravní obslužnosti v obci Dolní Hbity v roce 2017

 Zdroj: IDOS, 2017

Do sídelní obce Dolní Hbity je přímé autobusové spojení  zajištěno 4 linkami, které jezdí každý den do nejbližšího města Příbram. Celkový počet denních spojů v pracovní dny činí 30. O víkendu je autobusová doprava zajištěna linkami č. 300046, 300042, 136440 z celkovým počtem 3 denní spojů.

Z Dolních Hbit je přímé autobusové spojení zajištěno 4 linkami z nejbližšího města Příbrami. Celkový počet denních spojů je ve výši 30 spojů. O víkendu je autobusová doprava zajištěna linkami č. 300046,136440 v počtu 4 spojů.

V Dolních Hbitech je zajištěn obousměrnný přímý spoj do hlavního města Prahy a to linkou č. 136440 Praha - Milevsko. V přilehlých částech sídelní obce není dopravní obslužnost dostatečně zajištěna. Nebližší vlaková zastávka do obce Dolní Hbity je nejblíže z města Příbrami a obce Milín.

Místní komunikace

Stav místních komunikací není v dobrém stavu. Je nutné provést úpravy v přilehlých lokalitách obce Dolní Hbity. Předpokládá se úprava místní komunikace v lokalitě Jelence (1 500 m), rekonstrukce místní komunikace v obci Doní Hbity (280 m), v lokalitě Káciň (1 100 m), Horní Líšnice (2 500 m), loklitě Luhy- Kaliště (2 600 m), lokalitě Nepřejov (300 m). V obci Dolní Hbity je nuntá výstavba chodníků v délce 700 m.

Intenzita dopravy je v obci na dobré úrovni, nicméně dopravní bezpečnostní opatření na průjezdové komunikaci sídelní obce jsou žádoucí.

Téměř ve všech sídlech je stabilizován významný veřejný prostor samostatnými plochami s rozdílným způsobem využití (veřejná prostranství, veřejná zeleň). Veřejný prostor je samozřejmě součástí i dalších ploch, zejména plochy dopravní infrastruktury silniční. V obci a přilehlých částech je nutné dovybudování chodníků podél komunikací.

V přilehlých částech obce Dolní Hbity je nedostatečný signál pro telefonní linky a internet. V některých lokalitách se nelze vůbec připojit.

Dolní Hbity

Většina nekomerční občanské vybavenosti se nachází v sídle Dolní Hbity. Je zde obecní úřad, pošta, hasičská zbrojnice, knihovna, základní škola a mateřská škola, kostel, hřbitov, velké hřiště, kulturní sál, ordinace lékaře a fara, která slouží v současné době pro bydlení.

Důležitým projektem pro doplnění občanské vybavenosti v obci Dolní Hbity je připravovaný projekt "Generální úprava návsi včetně výsadby a mobiliáře".  V současné době probíhá příprava urbanistické studie pro projekt. V roce 2017 obec zakoupila objekt nacházející se přímo  na návsi, ze kterého uvažuje do budoucna vytvořit komunitní centrum s výstavbou 4 bytových jednotek spolu s úpravou zahrady. Návsí protéká Jelenecký potok, kde bude nutná úprava břehů.

V obci Dolní Hbity chybí zázemí pro technické služby. Jako vhodné místo pro skladování techniky se nabízí prostor za obecním úřadem, kde se nachází obecní pozemky. Úpravou okolí obecního úřadu by mohla vzniknout i parkovací místa.

Další vhodný prostor pro úpravy je zpevněná plocha před ČOV Dolní Hbity na okraji obce. Prostor je zatím využíván pro mládež. Obec uvažuje o revitalizaci prostoru s prvky pro maminky s dětmi a  také o možnosti plochu využít pro společenské akce venkovního charakteru.

Uprostřed obce se nachází fotbalové hřiště blízko hasičské nádrže. Celý prostor by bylo vhodné upravit jako víceúčelové hřiště spolu s úpravou kabin a zázemí na fotbalovém hřišti.

Obecní park se nachází v blízkosti mateřské školy, i zde se nabízí úprava spolu s workoutovými prvky pro volnočasové aktivity občanů obce. Mateřská škola byla v minulých letech upravena a byly zde vystavěny podporované byty. V následujícím období obec uvažuje o dokončení úprav v okolí mateřské školy spolu s vybudováním parkovacím míst před bytovou jednotkou nacházející se u mateřské školy.

Z komerční občanské vybavenosti se v sídle Dolní Hbity nachází obchod.

Luhy

V lokalitě Luhy se nachází velmi pěkné fotbalové hřiště posazené v krásné přírodě s koupalištěm. Zde se nabízí vybudování volejbalového hřiště mezi koupalištěm a fotbalovým hřištěm a dětské hřiště doplnit o posilovací prvky. Problémem v této lokalitě je stav místních komunikací, a je zde nutná rekonstrukce veřejného osvětlení. Z občanské vybavenosti je v místě restaurace, obchod, usedlost (Myškův mlýn) nabízející ubytování (formou malého „kongresového centra“) a tesařství.

V Územním plánu obce Dolní Hbity je navržena jedna nová rozvojová plocha pro drobnou komerci, a to v sídle Luhy jako rozšíření současného ubytování v Myškově mlýně o další vybavenost a související plocha pro jízdárnu (vymezená jako plocha pro sportovní aktivity).

Jelence

Na okraji lokality Jelence se nachází hřiště, které je v zimě využívané jako kluziště. Kulturní dům, kde se počítá s výstavbou 4 bytových jednotek. Zde je nutná úprava prostranství před kulturním domem s vybudováním parkovacích míst. Budova kulturního domu by měla projít rekonstrukcí a to sociálního zařízení, výměny oken a nákupu vybavení (stolů). Nabízí se zde i úprava dětského hřiště s novými prvky. Z komerční vybavenosti se zde nachází obchod. Do budoucna by bylo vhodné uvažovat o výstavbě domu s pečovatelskou službou, proto je vymezena plocha pro občanskou vybavenost ve vhodném místě v Jelencích.

V Jelencích v posledních letech vzniká nová část s novými rodinnými domy. Doplňuje se zde technická infrastruktura. Je zde nutná úprava místních komunikací.

Káciň

V Kácini je k dispozici obchod s restaurací, v současné době je v nabídce k pronájmu. Nachází se zde fotbalové a volejbalové hřiště, kde by bylo vhodné dobudovat zázemí. Důležitým prvkem je zde doplnění dopravní infrastruktury dobudování místní komunikace k hasičské zbrojnici a výměna autobusové zastávky.

V Územním plánu obce Dolní Hbity je uvedeno nové hřiště v Kácini (již je započato s výstavbou) a navrhuje se zde drobné rozšíření plochy pro občanskou vybavenost u obecního úřadu (rozšíření parkovacích kapacit).

Nepřejov

Občané žijící v lokalitě Nepřejov mají k dispozici obecní kulturní zařízení, kde mají možnost se scházet při různých akcích. Obyvatelům je zde k dispozici pojízdná prodejna. Je zde hasičská zbrojnice, která je renovovaná. V prostorách obecního kulturního domu se nachází kadeřnictví. Obec Dolní Hbity v roce 2017 zažádala o dotaci na Krajský úřad Středočeského kraje na projekt veřejného osvětlení. Lokalita má k dispozici vodárnu s vodovodem, je zde však problém s nákladným provozem.

Lokality Horní Líšnice, Kaliště a Třtí nemají žádnou vybavenost.

5.1. Bydlení

V obci Dolní Hbity bylo základě SLDB v roce 2011 zjištěno celkem 367 domů, z toho 357 rodinných a 5 bytových. V roce 2011 bylo obydleno 242 domů z 367. Z uvedené tabulky vyplývá, že největší výstavba probíhala v letech 1920 -1970, kdy do roku 2011 postupně klesala. Z celkového počtu neobydlených domů se 102 využívá k rekreaci.

U neobydlených bytů v bytových domech mohou být příčinou odlišné územní preference na straně nabídky a poptávky, špatný technický stav bytů či využívání bytových prostor k jinému účelu než k bydlení. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zdaleka ne všechny neobydlené byty jsou okamžitě dostupné pro bytový trh a lze je zahrnout do nabídky volného bytového fondu.

Detailnější pohled na strukturu neobydlených domů a bytů poskytuje jejich rozbor podle důvodu neobydlenosti a druhu domu. U neobydlených rodinných domů s byty bylo v polovině případů zjištěno, že slouží k rekreaci. Na kanalizační síť v obci bylo v roce 2011 připojeno 103 domů na vodovod 216 domů a plyn 36 domů. Průměrné stáří obydlených domů je 46,1.

Tabulka č. 26 - Domovní a bytový fond v obci Dolní Hbity dle SLDB 2011 vyjádřený v procentech

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 27 - Domovní fond v obci Dolní Hbity v roce 2011

Zdroj: ČSÚ, SDBL 2011

Vysvětlivky k tabulce:  - ležatá částka (pomlčka) na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval

                                     x ležatý křížek (malé písmeno x) na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů

Z výše uvedené tabulky můžeme zaznamenat, že ještě v roce 2011 bylo vystaveno nebo zrekonstruováno 22 obytných domů.  Z níže uvedeného grafu č. 10 vyplývá, že počet dokončených bytů v obci Dolní Hbity od roku 2012 klesá z 8 bytů na 2 byty v roce 2016. Z vlastního šetření bylo zjištěno, že v roce 2017 zaznamenala velký bytový nárůst lokalita Jelence, kde byly vystaveny nové bytové domy.

Ze šetření v roce 2011 bylo zjištěno, že přípoj na kanalizační síť má pouhých 399 obyvatel.

Tabulka č. 28 - Vývoj bytové výstavby v obci Dolní Hbity v období 2009 - 2015

Zdroj: ČSÚ

V tabulce máme znázorněnou bytovou výstavbu v letech 2009-2015.  Za sledované období bylo nejvíce vystavěno bytů v roce 2010 - 2012, kdy byly vysvatěny v obci Dolní Hbity podporované byty za přispění dotace z EU.

Graf č. 10 - Dokončené byty v letech 2012 - 2016 v obci Dolní Hbity

Zdroj: ČSÚ, 2017

V obci Dolní Hbity můžeme na základě SLDB v roce 2011 i zaznamenat celkový počet domácností podle počtu členů v domácnosti. Nejvíce je zde zastoupeno domácností s jedním členem a to 30 % z celkového počtu domácností. Jedná se z větší části o seniory žijící samostatně v jedné domácnosti. Nejméně jsou zde zastoupeny domácnosti s pěti a více členy (8 %).

Tabulka č. 29  - Domácnosti v bytech podle počtu členů a typu domácnosti v obci

 Zdroj: ČSÚ, 2011

 Vysvětlivky k tabulce:  - ležatá částka (pomlčka) na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval

                                 x ležatý křížek (malé písmeno x) na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů

5.2. Školství a vzdělávání

ZŠ a MŠ Dolní Hbity

Dolní Hbity se jako jedna z vesnic středního Povltaví může pochlubit tím, že zde stojí jedna z nejstarších škol v okrese Příbram. Zmínky o zřízení první školy sahají až do roku 1783 nebo 1789. Před tímto rokem se vyučovalo různě v domech zdejších usedlíků.  Současná školní budova byla vystavěna v roce 1883. Dne 5.března roku 1881 se konala veřejná dražba na stavbu budovy. Přihlásilo se celkem 6 podnikatelů. Nejnižší byla nabídka Josefa Vopičky ze Svatého Pole, který školu postavil za 14900 zlatých. Už 19. dubna 1881 byl položen základní kámen a v roce 1883 se začalo vyučovat. Počet dětí v prvním školním roce byl 366 a vyučovalo se v 5 třídách. V roce 1966 došlo k velké úpravě školy, bylo vybudováno sociální zařízení, vyměněna okna a celý objekt byl opatřen novou kameninovou omítkou. V roce 1979 byla při škole zřízena školní družina. V roce 1995 začala přístavba nové školní budovy, kde bylo potřeba umístit kuchyni a školní jídelnu, která byla doposud mimo školuVe druhé polovině 90. let byla vybudována přímo v budově školy nová školní jídelna a byla provedena rozsáhlá přístavba pro další prostory potřebné pro vyučování. Rekonstruováno bylo také vytápění celého objektu.

Základní škola Dolní Hbity je úplná základní škola. Celková kapacita základní školy je 180 žáků. Obsazenost školy v roce 2016 byla 48 %, tj. (87 žáků k 30.09.2016) s počtem 10 pedagogů. ZŠ Dolní Hbity je úplná základní škola s 9 ročníky. Při škole funguje i školní družina. V roce 2017 má celkem 7 tříd s 9 ročníky a s 2 odděleními školní družiny. V roce 2017 je spojen 1. a 4. ročník a 2. a 5. ročník. ZŠ Dolní Hbity je jednou z deseti základních škol v ORP Příbram, které žádají o výjimku z nejnižšího počtu žáků ve třídě.

 Zdroj: Webové stránky obce Dolní Hbity, 2017

Mateřská škola v obci Dolní Hbity byla postavena v roce 1971 jako společné zařízení jesle - mateřská škola. Ve školním roce 2016/2017 školku navštěvovalo ve dvou třídách 35 dětí (stav k 30.09.2016) nejen z Dolních Hbit, ale i z okolních obcí. Celková kapacita je 45 míst. Od roku 2003 vstoupila ZŠ do právní subjektivity a byla sloučena s mateřskou školou a školní jídelnou. V roce 2014 prošla budova velkými změnami. Proběhlo zateplování budovy a výměna oken, nová fasáda se šambránami byla upravena zčásti podle dobových fotografií. Úpravena byla i školní zahrada, kde došlo k osázení většiny koutů zahrady.

 Zdroj: Webové stránky obce Dolní Hbity, 2017

PROJEKTY:

Zahrada pro hbitá Hbitská koťata.

Díky sponzorskému daru od organizace Lesy ČR, s.p. se podařilo doplnit herní soustavu na zahradě  mateřské školy o herní prvek opičí dráhy. Nově vybudovaný prvek byl instalován začátkem července 2013. Jedná se o přirozeně zakřivené kůly s nášlapy, které jsou pevně ukotvené do terénu na ocelových patkách. Vše je vyrobeno z agátové kulatiny a oceli. Tyto materiály zaručují dlouhou životnost a máme s nimi již dobrou zkušenost. Tento herní prvek přispívá k rozvoji základních pohybových dovedností a k posilování fyzické a psychické zdatnosti dětí.

Revitalizace školní zahrady v Dolních Hbitech

Mezi hlavní budovou a budovou školní družiny došlo k osázení většiny koutů zahrady dřevinami, keři a různými rostlinami dle Prováděcí dokumentace  Ing. Barbory Šindelářové z dubna roku 2014. Vysázené dřeviny, keře a rostliny jsou vhodně a esteticky proloženy bílým kačírkem, což dodává zahradě působivý dojem.  Tento projekt byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí  (OPŽP). Celkové náklady projektu s názvem Rekultivace školní zahrady v Dolních Hbitech, reg. č. CZ.1.02/6.5.00/14.24771 dosáhly výše 142 296 Kč, z toho dotace činila 107 439,25 Kč. Na zbývající výši nákladů se podílela Obec Dolní Hbity a základní škola.

Digitální věk ve školách

Tento projekt byl podpořen v rámci výzvy IPo - Oblast 1.3 (výzva 51) – 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a jeho výstupy pomohou rozvoji nabídky dalšího vzdělávání směřujícího ke zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce Středočeského kraje a Ústeckého kraje. Hlavním cílem projektu je zvýšení kvalifikace a odbornosti pedagogů z regionů Středních Čech a Ústecka, v oblasti využívání ICT ve výuce. Vyšší vzdělaností pedagogických pracovníků se zvýší zájem o další vzdělávání všech pracovníků škol, dojde ke zvýšení odborných kompetencí a dovedností pedagogických i nepedagogických pracovníků škol, k modernizaci výuky a snížení odchodu pedagogických pracovníků mimo pedagogickou oblast právě prostřednictvím nového, nastaveného a efektivního způsobu systému rozvoje lidských zdrojů pedagogických pracovníků.

Využívání inovačních metod v oblasti ICT při výuce

Jedná se o první z projektů školy, který byl financován z Evropského sociálního fondu. Tento projekt zásadním způsobem nastartoval inovativní formy výuky a technickým vybavením se přiblížil ke standardnímu vybavení městských základních škol. Na projektu se podíleli všichni pedagogové školy. Projekt byl řízen paní ředitelkou Mgr. Vlastou Peckovou a projektovou manažerkou školy Ing. Markétou Samcovou. Tento projekt reagoval na omezené možnosti žáků naší základní školy ve využívání počítačové techniky, internetu, nových výukových softwarů. Hlavním cílem projektu byl rozvoj a zkvalitnění klíčových dovedností žáků základní školy v oblasti informačních technologií. Dalším cílem projektu bylo úspěšné zavedení moderní metody vyučování – interaktivní tabule, dataprojektory, vizualizéry.

Škola nás baví

Základní škola  a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram získala další finanční dotaci na projekt „ Škola nás baví“ v rámci evropského programu – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost financovaného z Evropského sociálního fondu. Cílem projektu je pomocí nových metod a nástrojů docílit zlepšení stavu počátečního vzdělávání na škole.

DALŠÍ PROJEKTY:  

• Ovoce do škol
• Školní mléko
• Recyklování
• Zdravé zuby
• "Rodiče vítáni" - otevřená škola rodičům
• Finanční příspěvek na projekt Hipoterapie -  metoda fyzioterapie využívající přirozený pohyb koně
• Finanční příspěvek na projekt " Adpotuj zvíře" - stanice ochrany fauny v Hrachově u Sedlčan
• Finanční příspěvek na výcvik vodích psů pro zdravotně postižené osoby

 ZŠ JAKO PARNETR:

• Projekt“ Aplikace klíčových kompetencí pedagogy ZŠ a SŠ“- ukončeno v roce 2012

• Projekt "Angličtina aktivně" - ukončeno v roce 2013

• Zvyšování kvality výuky cizích jazyků na ZŠ - ukončeno v roce 2013

• Projekt P5 –Program pro pedagogy přírodovědných předmětů / autor projektu Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta/

• Bezpečně na internetu – součást Programu primární prevence rizikového chování dětí a mládeže Středočeského kraje. Jedná se o realizaci seminářů určených pro zákonné zástupce a pedagogy.

• Učitel 21. st. – Podpora profesního rozvoje pedag. pracovníků

Tabulka č. 30  - Schválený rozpočet ZŠ na rok 2017

 Zdroj: Obec Dolní Hbity

Středoškolské vzdělání je pro studenty dostupné ve městech Sedlčany, Příbram a dalších spádových centrech.

5.3. Zdravotnictví a sociální péče

Lékařská služba v obci Dolní Hbity je zajištěna v rámci ordinačních hodin obvodního lékaře MUDr. Radomíra Havla. Přímo v obci obvodní lékař slouží ve středu od 7:00 – 9:30 hodin a v pátek od 7:00 – 8:30 hodin. V ostatní pracovní dny je lékařská služba zajištěna v okolních obcích Kamýk nad Vltavou, Višňová, Dubenec, Smolotely. Zubní ordinace a gynekologická ordinace je zajištěna pro obyvatele obce Dolní Hbity v obci Kamýk nad Vltavou a městě Příbram.

Tabulka č. 31 - Stav obyvatel k 01.01.2017 dle věkového složení obyvatelstva

 Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obci Dolní Hbity je 183 obyvatel, kteří jsou již v seniorském věku, což činí 21 % obyvatel obce. Na území obce Dolní Hbity jsou zajištěny různé druhy sociálních služeb poskytovaných odlišnými typy poskytovatelů. Přehled těchto poskytovatelů sociálních služeb je uveden v následující tabulce:

Tabulka č. 32 – Přehled poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb v obci Dolní Hbity v roce 2017

 Zdroj: DSO ORP Příbram, Obec Dolní Hbity

V obci Dolní Hbity jsou sociální služby zastoupené v dostatečné míře především pro seniory, ovšem vzhledem k demografické křivce a faktu, že je zde více obyvatel v seniorském věku než ve věku mladistvých, lze předpokládat, že bude tyto služby třeba rozšířit. Nejvíce sociálních služeb na území obce Dolní Hbity poskytuje Farní charita Starý Knín zajišťováním terénních sociálních služeb pro seniory.

Tento způsob sociálních služeb je poslední dobou více preferovaný a jeho zajištěním v obci je možné umožnit seniorům plnohodnotný život v domácím prostředí se zachováním soukromí s respektováním lidské důstojnosti. Jedná se především o pomoc při zvládnutí běžných úkolů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zajištění a podávání stravy, zajištění chodu domácnosti včetně nákupů, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí seniorů.

V okolí Dolních Hbit se nachází DPS v Krásné Hoře na Vltavou, Sedlčanech, Kamýku nad Vltavou, Příbrami, Solenic, Milešova a Klučenic. Dále je možné využít služeb v domově pro seniory v Příbrami, Sedlčanech, Březnici, Rožmitále pod Třemšínem, Čenkově a Pečicích.

V obci Dolní Hbity mohou občané využít základního sociálního poradenství, které je poskytováno všem věkovým kategoriím Farní charitou Starý Knín.

Zdravotní péči zajišťuje především Domácí péče Andělka a Farní charita Příbram.

Občané Dolních Hbit mohou využívat služeb poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb na území ORP Příbram (viz tabulka č. 33).

Na území ORP Příbram je největším zdravotnickým zařízením Oblastní nemocnice Příbram, a. s. vzdálená od obce Dolní Hbity 14 km. Zde je možné využívat i paliativního centra. Oblastní nemocnice Příbram poskytuje sociální lůžka, dočasnou odlehčovací pobytovou službu pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení či chronického onemocnění v situaci, kdy nemocného nemůže dočasně pečovat rodina. Oblastní nemocnice Příbram, a.s. provozuje i Léčebnu dlouhodobě nemocných a Oddělení ošetřovatelské péče. Na celém území ORP Příbram chybí hospic. V následujících letech by bylo vhodné i vzhledem k demografickému vývoji a stáří obyvatelstva investovat do takovýchto zdravotnických zařízení a uspokojit tak poptávku obyvatel celého ORP Příbram.

Obyvatelé obce Dolní Hbity dále mohou využívat služeb Nemocnice Na Pleši, která se nachází v obci Nová Ves pod Pleší v ORP Dobříš, vzdálené z obce Dolní Hbity 35 km. Jedná se o soukromé zdravotnické středisko, které nabízí odbornou specializovanou péči, ambulantní a konziliární péči v oborech rehabilitace, klinická onkologie, radioterapie, vnitřní lékařství, diabetologie, chirurgie, gastroenterologie, gynekologie a psychologie.

Léčebna dlouhodobě nemocných se také nachází na území ORP Dobříš, které mohou občané obce využít. Jedná se Masarykovo sanatorium Dobříš, moderní nestátní zdravotnické zařízení pro léčbu dlouhodobě nemocných.

Tabulka č. 33 – Poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb v ORP Příbram

 Zdroj: DSO ORP Příbram, Katalog poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb ORP Příbram

Zdroj: DSO ORP Příbram, Katalog poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb ORP Příbram

 Děti, rodiny s dětmi, osoby v krizi

Zdroj: DSO ORP Příbram, Katalog poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb ORP Příbram

Obyvatelé obce Dolní Hbity se mohou dále obracet na pomoc v oblasti sociálních služeb na Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Příbram, který se nachází ve městě Příbrami na náměstí T.G. Masaryka 107 v přízemí a v 1. patře budovy. Je zde bezbariérový přístup ze dvora Tyršovy ulice. Kontaktní číslo na vedoucího odboru je 318 402 249 a koordinátora pro oblast sociální a vzdělávání 770 142 775.

5.4. Sport a volnočasové aktivity

Sport

V obci Dolní Hbity jsou sportovní aktivity zastoupené hlavně spolky TJ Sokol Dolní Hbity a TJ Sokol Luhy. V obci Jelence je především dospívající mládeži určeno víceúčelové asfaltové hřiště. V Dolních Hbitech je v areálu fotbalového hřiště umístěno i antukové hřiště na volejbal a nohejbal,u ČOV se podařilo vybudovat hřiště, které je využívané pro florbal. Obec v nedávné minulosti zbudovala v každé větší obci pro malé děti dětská hřiště, splňující současné platné bezpečnostní normy. Fotbalové hřiště se nachází uprostřed obce Dolní Hbity, které by mělo projít v následujících letech rekonstrukcí hlavně v oblasti zázemí (kabiny, soc. zařízení).  Další fotbalové hřiště, které je hojně využívané ke sportovním a společenským akcím se nachází v lokalitě Luhy, zde se nachází i dětské hřiště a koupaliště a v budoucnu se uvažuje i o vybudováhí volejbalového hřiště.  V obci Dolní Hbity se nachází dětské hřiště. Obec Dolní Hbity v současné době již zakoupila prostory pro vybudování komunitního centra jehož venkovní součástí bude i dětské hřiště. Další fotbalové hřiště se nachází v obci Káciň. Je využíváno hlavně pro místní soutěže SDH Káciň a je nutné, aby prošlo rekonstrukcí a bylo dobudováno zázemí.  Nad fotbalovým hřištěm se nachází volejbalové hřišti, které je místními hojně využíváno v letním období.

Volnočastové aktivity

Nejbližší koupání je v rekreační oblasti Orlické přehrady s Letovisky Popelíky, Trhovky aj. Další výlety se nabízejí Líšnickým údolím, do Solenic, do Kamýka nad Vltavou s přehradní zdrží Vltavské kaskády. Mezi Kamýkem a Zduchovicemi se nachází zřícenina hradu Vrškamýk, Smolotely jsou známy poutním místem Maková Hora. Na kraji Příbrami může veřejnost navštívit jedno z nejznámějších poutních míst - Svatou Horu. Jedinou  a nejstarší místní kulturní památkou v obci je kostel sv. Jana Křtitele.  

V obci Horní Líšnice vede mezinárodní cyklotrasa č. 302, která vede údolím Líšnického potoka. Společně s údolím Vápenice patří mezi turisty hojně navštěvované lokality.

6.1 STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Popis krajinného rázu

Širší území Dolních Hbit má mimořádnou prostorovou členitost, která přináší neobyčejnou proměnlivost a rozmanitost krajinné scény, vyznačuje se vysokou diverzitou prvků krajiny a vyniká estetickou atraktivitou. Lze jej rozdělit na tři větší, prostorově oddělené a charakterově odlišné podoblasti krajinného rázu.

Zdroj: Územní plán obce Dolní Hbity, 2013

První souvisí s územím obce Jablonná, po obvodu je vymezena terénními horizonty ze severu (Černé vrchy, Chlum) a západu (lesní komplex východně od Bytíze) a částečně z jihu (Líšnické údolí, okolní zalesněné svahy a vyčnívající vrcholky). Směrem jihozápadním (Stežov) je prostor vymezen výrazným nezalesněným hřbetem a vrchem Hronov, směrem východním se z mnoha míst otevírá pohled přes údolí Vltavy a na Sedlčansko, hranice je polootevřená. Nejkompaktnějším celkem je prostřední část mezi Nepřejovem, Dolními Hbity a Luhy. Specifičtější jsou částečně oddělené prostory v blízkosti sídel Káciň a Jelence.

Druhá podoblast náleží již k širšímu údolí Vltavy, rozkládá se v okolí sídel Horní a Dolní Třtí. Ze západu je výrazně oddělena hřbetem tvořeným vrchy Bukovec, Čepel, Cholinská. Ze severu a jihu jej určují hluboká údolí Vápenického potoka a Vltavy. Východní hranice vizuálního prostoru je zcela otevřená.

Třetím charakterově zcela odlišným prostorem je hluboké Líšnické údolí. Vysoce hodnotnými částmi krajiny s regionálním významem (viz obr. výše), které vyžadují zvýšenou míru ochrany, jsou svahy sklánějící se k Vltavě a Třtí (druhá podoblast) spolu s údolím Líšnického potoka (třetí podoblast), okolí vsi Nepřejov a Luhy (část první podoblasti).

Geomorfologie

Z hlediska geomorfologie je pro území typický reliéf členité pahorkatiny až ploché vrchoviny, mírně klesající k severovýchodu a ukloněné k jihovýchodu, která je oproti okolí položena ve vyšších nadmořských výškách. Charakteristický je silně rozčleněný povrch s výraznými strukturními hřbety (až několik kilometrů dlouhé), suky a zaříznutými údolími a sníženinami stejného směřování. Území má několik důležitých linií:

• pás lesů na severu a západě, oddělující ho od Višňové a Příbrami,
• zařezané údolí Líšnického potoka s okrajovými hřbety, odděleno kopci Na Komoře, Divák, Pod Josefkami a Bukovec,
• linie hřbetu jihozápad – severovýchod; Bukovec, Čepel, Cholinská; odděluje jádro území od Vltavy,
• linie přirozenějších niv vodních toků, Vápenický, Jelenecký a Líšnický a s nimi související hřbety z pozůstalých tvrdších hornin.

Oblast se vyznačuje zřetelnými pahorky a kopci z nichž část má celkem ostré vrcholky s výskytem skalek a balvanů. Nejvyšších výšek v širším okolí (okolo 580 – 540 m. n. m) dosahuje lesní komplex jižně od Bytíze u Příbrami (mimo řešené území), od kterého území klesá směrem k Vltavě. Výrazným vrcholem regionálního významu je vrch Bukovec (562 m. n. m) a místní význam má o něco nižší Čepel (502 m. n. m) nebo Cholinská (480 m. n. m).

Krajina je typická jemným členěním množstvím levostranných přítoků Vltavy vytvářející menší údolí. Hluboce zaříznuté je charakterově odlišné údolí Líšnického potoka s úzkou nivou a prudkými, sevřenými svahy. Ve východní části je prvořadou dominantou a zároveň osou otevřené údolí Vltavy.

 Lesy, nelesní zeleň, charakter a využití ploch

Území obce Dolní Hbity lze charakterizovat jako krajinu vnitřní periferie, která nebyla ve větší míře zasažena scelováním polí a rozoráváním mezí v období kolektivizace. Má vyvážený poměr a rovnoměrné rozmístění ploch lesa a nelesní volné krajiny. Je pro něj charakteristická, v rámci ORP Příbram unikátní, mozaikovitost a množství krajinné zeleně, podmíněná členitostí georeliéfu. Součástí krajinné zeleně jsou časté zídky nebo snosy kamenů z polí (kamenice), výchozy hornin a meze.

Krajinná zeleň má z velké části přírodě bližší druhové složení, v tomto ohledu jsou nejhodnotnější nivní porosty, izolovaná vegetace suchých exponovaných stanovišť vrcholků a liniová zeleň zemědělské krajiny (zarůstající cesty, meze). Druhová skladba lesních porostů není přirozená, hojně jsou zastoupeny jehličnaté dřeviny jako borovice a smrk, které mohou působit dojmem extrémně technického, umělého vzhledu. Místy se vyskytují fragmenty lesů s přirozenou druhovou skladbou.

Znakem krajinného rázu je významné zastoupení lučních ploch, zvláště suchých luk na svazích (nejvyšší zastoupení Líšnické údolí) a luk v nivách nebo podmáčených sníženinách. Plynulý přechod sídla do volné krajiny (nejvýrazněji Nepřejov) zajišťují charakteristické staré extenzivní sady.

Problémem je zarůstání volné krajiny následkem útlumu využívání ploch v celém území, nejvíce však v marginálních částech z hlediska zemědělského hospodaření jako je Líšnické údolí nebo k. ú. Třtí, ve vyšších partiích prudkých svahů s mělkou půdou.

Nivy, prameniště, vodní plochy

Charakteristickým prvkem prostorové struktury krajiny jsou výrazné přírodní nivy, které s ohledem na větší spád většinou nemeandrují. Ojediněle se vyskytují menší rybníky, obecně častěji uprostřed polní krajiny v podmáčených místech. Prameniště byla, až na výjimky, v krajině odvodněna drenáží. Podobně tomu bylo u části drobných, mnohdy jen periodických vodních toků. Drenáže na mnoha místech ztrácí na funkčnosti a v těchto lokalitách přirozených spádnic a údolnic jsou patrné následky negativního vlivu eroze, zejména soustředěného odtoku.

Sídla

Znakem krajinného rázu je harmonické zapojení sídel do krajinného rámce, zastavěné území má poměrně kompaktní půdorys, většina sídel v území je skryta v údolích vodních toků a pouze ojediněle šplhají na a za zřetelné hrany těchto údolí. Současná (i potenciální) zástavba nad hranami zaříznutých údolí je významně pohledově exponovaná, často i z velké dálky. Tyto plochy jsou s ohledem na svou viditelnost extrémně citlivé vůči kvalitě charakteru nově budovaných staveb, proto jsou stavby v těchto plochách vymezeny pro podmínku jejich zpracování autorizovaným architektem, případně je exponovaná část ploch navržena jako soukromá zeleň.

Ve správním území Dolních Hbit je časté roztroušené osídlení. Hojné jsou samoty, mlýny v nivách potoků (Podkáciňský, Dolejší aj.) a solitérní statky (Lipiny, U Šimánků aj.) nebo osady, tvořené několika statky či staveními (Horní Třtí, Kaliště, Žlíbky aj.).

 Struktura krajiny, měřítko, dominanty, místa výhledu

Cenná je dochovaná struktura krajiny: mozaika polí a luk jemné zrnitosti, dochovaná struktura osídlení, množství drobné sakrální architektury v krajině a relativně hustá cestní síť. Krajina má harmonické měřítko. Toto poměrně málo frekventované území vyniká odlehlostí a malým významem rušivých prvků. Největším rušivým vlivem liniového charakteru je trasa vysokého napětí západně od Hbit, která svou velikostí neodpovídá měřítku krajiny a zároveň konkuruje pozitivním dominantám a tak snižuje jejich účinek (např. kostel ve Hbitech). Jsou zde přítomny výrazné a zapamatovatelné dominanty. Dominantou regionálního významu je vrch Bukovec (562 m. n. m), dominantami místního účinku jsou např. vrchy Čepel, Cholinská, kopec nad Nepřejovem nebo Hbitský kostel. Území je celé přehledné pouze z některých bodů, v celku se jedná spíše o několik komornějších, uzavřených krajinných prostor. Území má velké množství míst výhledu.

Koeficient ekologické stability

Koeficient ekologické stability o průměrné hodnotě 1,25 poukazuje na relativně vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Výrazněji kvalitnější je katastrální území Třtí s hodnotou 2,7. Převážná část území dosahuje hodnot 0,8-1,7. Nejméně kvalitním v rámci řešeného území je k. ú. Dolní Hbity (0,3), jedná se o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou.

Půdní fond

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Dolní Hbity dosahuje koeficient hodnoty 1,13.

Struktura využití půdy

Zdroj: ČSÚ

Lesy na území obce Dolní Hbity náleží do přírodní lesní oblasti 10 – Středočeská pahorkatina. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) tvoří znatelnou část rozlohy správního území obce.  Orná půda zaujímá 37,27% plochy, lesy tvoří 38,49% plochy.

Graf č. - Přehled tříd ochrany půdy v obci Dolní Hbity v roce 2013

Hodnocení dotčené kvality zemědělské půdy se odvíjí od tříd ochrany, do kterých jsou jednotlivé BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) zařazeny.

 Zdroj: Územní plán obce Dolní Hbity, 2013

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Dolní Hbity v letech 2009 - 2016 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

7.1. Základní charakteristika správy obce

Zdroj: ČSÚ

Obecní úřad a kompetence obce

Důvod a způsob založení

Obec Dolní Hbity vznikla podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů dnem voleb do obecního zastupitelstva v roce 1990.
Obec vykonává svoje funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

• Obec Dolní Hbity
  • Zastupitelstvo
    • Finanční výbor zastupitelstva
    • Kontrolní výbor zastupitelstva
  • Rada

Správní činnosti, které obec vykonává

Matrika

Ověřování podpisů (legalizace), ověřování listin (vidimace)

Evidence obyvatel

CZECHPOINT

Obecní knihovna v Dolních Hbitech

Obecní knihovna v Dolních Hbitech byla po delší odmlce znovu otevřena 12. 9. 2006. Z prozatímních prostor kanceláře obecního úřadu byla od 3. května 2008 přemístěna do nově zrekonstruovaného půdního prostoru, kde vzniklo tzv. „komunitní centrum“, určené k uskutečňování výstav a besed s promítáním, jazykových kurzů a k veřejným zasedáním zastupitelstva. Místnost také slouží k slavnostním aktům jako je např. slavnostní předávání vysvědčení žákům 9. třídy, vítání občánků a pod.

Knihovna je zapsána v registru knihoven, vedeným ministerstvem kultury ČR pod evid. č. 6238/2006 a je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované formou regionálních funkcí.

Organizace zřizované obcí

ZŠ a MŠ Dolní Hbity

Bezpečnost

Prevence kriminality není v obci řešena. Přestupková komise v obci také není zřízena, tuto činnost pro obec vykonává město Příbram. Nejbližší oddělení policie se nachází v Příbrami. V obci v posledních letech nebyla zaznamenána žádná kriminalita, popřípadě jen malé přestupky.

Vnější vztahy a vazby

Obec je členem MAS Sedlčansko, což je společnost, která sdružuje venkovské podnikatele, hospodáře, spolky a obce s cílem dosáhnout lepšího rozvoje venkova v kraji. Prostřednictvím této MAS mohou obce, podnikatelé, občanská sdružení a další subjekty získat dotace na své projekty.

Obec je také členem Dobrovolného svazku obcí ORP Příbram. Jednou z činnosti DSO ORP Příbram je Centrum společných služeb, které bylo zřízeno na základě projektu SMO ČR "Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce". V rámci tohoto centra svazek poskytuje služby v oblasti veřejné správy s důrazem na samosprávné kompetence, ale i v přenesné působnosti s cílem zajisti efektivnější poskytování veřejných služeb občanům. Svazek je dále velmi aktivní v oblasti odpadového hospdářství, školství, sociálních službách a cestovním ruchu.

Nemovitosti obce

Mezi hlavní nemovitosti ve vlastnictví obce patří budova kulturního domu a obecního úřadu. Budova OÚ potřebuje vyřešit několik negativ, a to bezbariérový přístup, rozšíření parkovacích míst za budouvou obecního úřadu. Mezi další budovy obce patří budova školy, budova mateřské školy,  čistírna odpadních vod, hřbitov. V obci dále funguje kulturní dům, který poskytuje prostory pro pořádání různých společenských a sportovních akcí. Vedle kulturního domu v obci Dolní Hbity se nachází hasičská zbrojnice, kde se nachází zázemí pro techniku obce. 

Některé nemovitosti nebo jejich části jsou pronajímány.

Stav majetku k 31. 12. 2017

Finanční majetek -  stav účtů: 13 032 085,44 Kč

Dlouhodobý hmotný majetek : (021 + 022): 103 601 330,83 Kč  - z toho budovy a stavby (021) činí 97 781 247,07 Kč

Dlouhodobý nehmotný majetek: 359 980,- Kč

Pozemky (031) 15 367 889,24 Kč

Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2016

Zdroj: ČSÚ

Z grafu jednoznačně vyplývá, že daňové příjmy jsou nejvýznamějším zdrojem příjmů obce. Jsou to příjmy získané na základě zákona o rozpočtovém určení daní, tzv. sdílené daně, ale i výnosy z místních a správních poplatků. Menší část rozpočtu tvoří v obci Dolní Hbity nedaňové příjmy, které obci neplynou z nějáké povinosti dané zákonem. Získává je především svojí činností, např. prodejem nebo pronájmem obecního majetku, hospodářskou činností či sankcemi.

Dále se rozpočet obce skládá z výdajů, kterou jsou buď běžné nebo kapitálové (viz tabulka č. 34  ). Běžné výdaje jsou prostředky k financování běžného provozu obce (případně i zřízené příspěvkové organizace). Kapitálové výdaje jsou výdaje na financování investičních záměrů obce, ať jde o koupi, novou výstavbu či rekonstrukci.

V Obci Dolní Hbity ve sledovaném období 2009 -2016 příjmy tvoří křivku, která v roce 2013 dosáhla  hranici 20 mil od roku 2014 klesá a v roce 2016 je na hranici 14,5 mil. Kč v oblasti výdajů.  Důležité je saldo příjmů a výdajů, které se od roku 2014 dostává opět na kladnou hodnotu.

Tabulka č. 34 - Vývoj rozpočtového hospodaření obce Dolní Hbity v letech 2009 - 2016 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ, 2017

 
Zdroj: ČSÚ, 2017
 

Z grafického přehledu rozpočtového hospodaření obce Dolní Hbity v letech 2009 - 2016 vyplývá, že obce od roku 2013 hospodaří s přebytkovým rozpočtem.